Knížecí sněm
| Knížecí sněm | |
 Znak knížecího sněmu | |
| Pořadí | 1. knížecí sněm |
|---|---|
| Předseda | Chyba Lua v modulu ...ribunto/includes/Engines/LuaCommon/lualib/mwInit.lua na řádku 17: bad argument #1 to 'old_pairs' (table expected, got nil). |
| Počet členů | 5 |
| Datum jmenování | 10. květen 2020 |
Knížecí sněm Křivoklátského knížectví byl vrcholný zákonodárný orgán Křivoklátského knížectví. Jeho postavení vymezuje Ústava Křivoklátského knížectví.
Zakotvení v ústavě
O knížecím sněmu pojednává druhá hlava v článcích 14 až 38. Knížecí sněm se skládá z regenta (dále jen předsedy knížecího sněmu), poslanců volených občany křivoklátského knížectví a 5 dosazených poslanců šlechtického stavu.
Jmenování knížecího sněmu
Jmenování je vždy po odvolání předchozího knížecího sněmu. Kníže nejprve jmenuje regenta, a to bývá poslanec, který získal nejvíce hlasu či knížetem dosazený poslanec. Proběhne první zasedání knížecího sněmu, kde se poslanci společně usnesou na rozdělení kanceláří a výkonu práce dle tradice knížecího sněmu.
Postavení regenta
Regent je předsedou knížecího sněmu, organizuje jeho činnost a vystupuje jeho jménem. Regenta zastupuje jeho zvolený zástupce.
Struktura knížecího sněmu
Knížecí sněm se dle tradice knížecího sněmu dělí takto:
- úřad regenta
- kancelář sociálních věci
- kancelář vnitra
- kancelář zahraničních věcí
- kancelář obrany
- kancelář průmyslu
- kancelář zdravotnictví
- kancelář spravedlnosti
- kancelář financí
- kancelář školství
- kancelář infrastruktury
- kancelář kultury