Polabská říše
 |
Tento článek je o mikronárodě, který je již zaniklý. Můžete tento článek podle toho upravit. |
- Neplést s Polabovsko.
Velká říše polabská | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
Great Polabí Empire (angličtina) | |||||||
 Vlajka | |||||||
 Poloha Polabska | |||||||
| čeština, angličtina | |||||||
| Češi | |||||||
Vláda | konstituční volená monarchie | ||||||
| Vznik | |||||||
• Vyhlášení nezávislosti | 1. listopad 2020 | ||||||
• Rozpad | 1. leden 2021 | ||||||
• Nárokované | 225,69 km² | ||||||
• Držitelů občanství | 3 | ||||||
| česká koruna (CZK) | |||||||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||||||
Předvolba | +420 | ||||||
| PR, VPR | |||||||
| VPR | |||||||
| .prv | |||||||
| |||||||
Velká říše polabská (anglicky: Great Polabí Empire), běžně Polabsko (anglicky: Polabia), leží ve střední Evropě, v Polabské nížině. Po celých svých hranicích sousedí s Českou republikou. Jedná se o vnitrozemský federativní mikronárod o rozloze 225 kilometrů čtverečních nacházející se v mírném podnebném pásmu. Díky příznivým klimatickým podmínkám je zdejší půda intenzivně zemědělsky využívaná.
Geografie
Velká říše polabská se nachází ve střední Evropě a sousedí s jediným státem. Po celé své 60,1 km dlouhé hranici je obklopen uzemím České republiky. Nejbližšími mikronárody jsou Meknijsko-Lurk a Firburk. Povrch je málo členitý s charakterem výrazně rovinného typu do 300 metrů nad mořem.
Z hornin v Polabsku se tu nachází např. pískovec.
Polabským uzemím proteká několik řek a některé na něm i pramení. Mezi největší řeky protekající Polabskem patří Vltava a Jizera.
Půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nachází se zde úrodné černozemě. Pro příhodnou polohu a úrodnost půdy bylo po dlouhou dobu Poděbradsko ryze zemědělskou oblastí.
Podnebí je v Česku mírné pohybující se na úrovni oceannickém typu oceánickým typem.
Administrativní dělení
Říšské státy
V Polabsku se nacházely 3 říšské státy. Každý říšský stát měl svého panovníka, který byl odpovědný císaři. Nejvýznamnější částí Polabska byla Černava.
Černava je se svojí rozlohou 33,65 km² největší korunní země spadající pod Korunu černavskou. Uzemí Černavy je v nadmořské výšce okolo 180 m n. m..
Hlavní město Černavy je Lysá nad Labem. Ta je poprvé zmiňěna již v Kosmově kronice. Hradiště, které se zde nacházelo, patřilo k významným slovanským střediskům. Dnes je označována za barokní perlu Polabí a to hlavně kvůli zámeckému areálu. Nachází se v něm zámecký park s alegoriemi soch a bývalý klášter bosých augustiniánů sv. Jana Nepomuckého.
Poblíž města se nachází závodiště, kde se už od padesátych let minulého století pořádají dostihy. Na tuto tradici odkazuje modrobílý šachovaný kůň v černém poli, který je znakem Černavy.
Korunní země
V Polabské říši se nachází celkem 16 korunních zemí. Jedná se o správního celky říšských států a v jejich čele stojí správce, kterého jmenuje panovník onoho státu. Jednotlivé země mají rozlohu určenou dle katastrálních uzemí měst z doby, kdy Polabsko neexistovalo.
Korunní země: království Černava, vévodství Svatého Jiljí, vévodství Vlkavsko, knížectví Horní Elba, knížectví Dolní Elba, knížectví Sandbodenburg atd.
Forma moci
Říše Polabská je volená konstituční monarchie.
Císař
Císař je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Císař je volen panovníky říšských států, a to přímo z jejich řad. Zvolený panovník se pak musí nechat korunovat ve hlavním městě, aby ztvrdil svojí moc a mohl vládnout.
Jmenuje kancléře z řad členů Říšského sněmu a za určitých podmínek může rozpustit Říšský sněm. Má právo podávat návrhovat a vetovat zákony (kromě zákonů, které sám navrhl), vyhlašvat termíny voleb a udělovat amnestii a státní vyznamenání. Císař je také vrchním velitelem ozbrojených sil.
Říšští panovníci
Mají právo v případě nutnosti volit císaře a podílet se s ním na panování.
Diplomatické vztahy
Velká říše polabská zatím neudržuje žádné oficiální zahraniční vztahy.