Ústava Formlandského knížectví
| Ústava Formlandského knížectví | |
| Předpis státu | |
|---|---|
| Druh předpisu | ústavní zákon |
| Údaje | |
| Autor | Tejdy, Antal I. |
| Schváleno | 11.10.2023 |
| Platnost | 13.10.2023 |
| Oblast úpravy | |
| Ústavní právo | |
Ústava Formlandského knížectví je základní zákon Formlandského knížectví. Přijata byla 11.10.2023 na schůzi Knížecí rady.
Struktura
Ústava obsahuje 12 článků o fungovaní Formlandského knížectví.
Celé znění ústavy Formlandského knížectví
Ústava Formlandského knížectví
Článek 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(1) Formlandské knížectví je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Formlandské knížectví dodržuje závazky, které pro něj vyplývají z mezinárodního práva.
(3) Formlandské knížectví dodržuje závazky, které pro něj vyplývají z jakékoliv smlouvy nebo dohody které je součástí.
Článek 2
KNÍŽE
(1) Kníže je symbolem státu a jednoty lidu a své postavení odvozuje z vůle lidu, v jehož rukou je svrchovaná moc.
(2) Nástupnictví se řídí Nástupnickým zákonem.
(3) Kníže je členem Knížecí rady, a předsedá ji.
(4) Kníže vykonává ve státních záležitostech pouze takové úkony, které jsou stanoveny v této ústavě.
(5) Je-li v souladu s Nástupnickým zákonem zřízeno regentství, vykonává regent své úkony ve státních záležitostech jménem knížete. V tomto případě se použije bod 1 tohoto článku.
(6) Kníže jmenuje kancléře.
(7) Kníže se souhlasem Knížecí rady provádí jménem lidu následující úkony ve státních záležitostech:
Svolávání Knížecí rady.
Rozpuštění Knížecí rady.
Vyhlášení všeobecných voleb členů sněmu.
Atestace jmenování a odvolání státních ministrů a Guvernérů.
Atestace všeobecné a zvláštní amnestie, zmírnění trestu, milosti a obnovení práv.
Udělování vyznamenání.
Atestace ratifikačních listin a dalších diplomatických dokumentů podle zákona.
Přijímání zahraničních velvyslanců a ministrů.
Výkon ceremoniálních funkcí.
Schvaluje žádosti o založení strany.
Článek 3
PRAVOMOCE A POVINNOSTI OBČANŮ
(1) Podmínky nezbytné pro získání občanství Formlandského knížectví stanovuje zákon.
(2) Lidem nesmí být bráněno v užívání žádného ze základních lidských práv. Tato základní lidská práva zaručená lidu touto ústavou jsou propůjčena lidu této i budoucích generací jako práva věčná a nedotknutelná.
(3) Svobody a práva zaručené lidu touto ústavou budou udržovány stálým úsilím lidu, který se zdrží jakéhokoli zneužívání těchto svobod a práv a bude vždy odpovědný za jejich využívání pro veřejné blaho.
(4) Všichni lidé jsou respektováni jako jednotlivci. Jejich právo na život, svobodu a hledání štěstí bude v míře, v jaké to není v rozporu s veřejným blahobytem, nejvyšším hlediskem v zákonodárství a v ostatních vládních záležitostech.
(5) Všichni lidé jsou si před zákonem rovni a v politických, ekonomických a sociálních vztazích nesmí existovat žádná diskriminace z důvodu rasy, vyznání, pohlaví, sociálního postavení nebo rodinného původu.
(6) Pokud jde o volbu veřejných činitelů, je zaručeno všeobecné volební právo dospělých. Volič není veřejně ani soukromě odpovědný za volbu, kterou učinil.
(7) Každá osoba může podat zákonem stanovenou žalobu na stát nebo veřejný subjekt, pokud jí byla nezákonným jednáním veřejného činitele způsobena škoda.
(8) Žádná osoba nesmí být držena v jakémkoli otroctví. Nedobrovolné otroctví, s výjimkou trestu za trestný čin, je zakázáno.
(9) Svoboda myšlení a svědomí nesmí být porušena.
(10) Svoboda vyznání je zaručena všem. Žádná náboženská organizace nesmí od státu přijímat žádná privilegia ani vykonávat žádnou politickou moc. Nikdo nesmí být nucen k účasti na jakémkoli náboženském úkonu, slavnosti, obřadu nebo praxi.Stát a jeho orgány se zdrží náboženské výchovy nebo jakékoli jiné náboženské činnosti. Způsobování mučení je naprosto zakázáno.
(11) Je zaručena svoboda shromažďování a sdružování, jakož i svoboda projevu, tisku a všech ostatních forem vyjadřování.
Nesmí být zachovávána cenzura ani porušováno tajemství jakýchkoli komunikačních prostředků.
(12) Všichni lidé mají právo na rovné vzdělání odpovídající jejich schopnostem. Všichni lidé jsou povinni zajistit, aby všichni chlapci a dívky pod jejich ochranou získali běžné vzdělání, jak stanoví zákon. Toto povinné vzdělání je bezplatné.
(13) Všichni lidé mají právo a povinnost pracovat. Normy pro mzdu, pracovní dobu, odpočinek a další pracovní podmínky stanoví zákon. Děti nesmějí být vykořisťovány.
(14) Právo vlastnit nebo držet majetek je nedotknutelné. Vlastnická práva jsou vymezena zákonem v souladu s veřejným blahem.
Článek 4
KNÍŽECÍ RADA
(1) Knížecí rada je nejvyšším orgánem státní moci a je jediným zákonodárným orgánem státu.
(2) Členové knížecí rady jsou voleni občany státu. Počet členů knížecí rady stanovuje zákon.
(3) Při volbě členů knížecí rady nesmí docházet k diskriminaci z důvodu rasy, vyznání, pohlaví, sociálního postavení, rodinného původu, vzdělání, majetku nebo příjmu.
(4) Funkční období členů knížecí rady je dvouměsíční. V případě rozpuštění Knížecí rady je však funkční období ukončeno před uplynutím celého funkčního období.
(5) Volební obvody, způsob hlasování a další záležitosti týkající se způsobu volby členů Knížecí rady stanoví zákon.
(6) Členové knížecí rady nejsou mimo sněmovnu odpovědni za projevy, rozpravy nebo hlasování přednesené na půdě Knížecí rady.
(7) Knížecí rada nemůže jednat, pokud není přítomna nejméně polovina všech členů. O všech záležitostech se v každé sněmovně rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou případů uvedených v jiných ustanoveních Ústavy, a v případě rovnosti hlasů rozhoduje předsedající.
(8) Návrh zákona se stává zákonem po schválení Knížecí radou a podepsáním knížete.
Článek 5
VLÁDA
(1) Výkonná moc náleží vládě.
(2) Vláda se skládá z kanclíře, který stojí v jeho čele, a dalších státních ministrů, jak stanoví zákon.
Vláda je při výkonu výkonné moci kolektivně odpovědný sněmu.
(3) Kancléř je jmenován z řad členů Knížecí rady. Toto jmenování předchází všem ostatním záležitostem.
(4) Pokud Knížecí rada přijme usnesení o vyslovení nedůvěry nebo zamítne usnesení o vyslovení důvěry, vláda hromadně podá demisi, nebo bude odvolána knížetem.
(5) Při uvolnění funkce kancléře podává vláda hromadnou demisi.
(6) V případech uvedených v předchozích dvou bodech pokračuje vláda ve své funkci až do doby, kdy je jmenován nový kancléř.
(7) Vláda kromě ostatních obecných správních funkcí vykonává tyto funkce:
spravuje zákony; vede státní záležitosti.
Řídí zahraniční záležitosti.
Uzavírá smlouvy. Musí však získat předchozí nebo podle okolností následný souhlas knížecí rady.
Spravuje státní službu v souladu s normami stanovenými zákonem.
Vydávat nařízení vlády za účelem provádění ustanovení této ústavy a zákonů.
(8) Všechny zákony a nařízení vlády podepisuje příslušný ministr a spolupodepisuje kancléř.
Článek 6
MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA
(1) Území Formlandského knížectví se dělí na oblasti.
(2) Každá oblast s výjimkou sídelní oblasti knížete je spravována guvernérem.
(3) Guvernér zastupuje knížete v určené oblasti.
(4) Guvernér může vydávat vlastní předpisy v mezích zákona.
(5) Knížecí rada nemůže uzákonit zvláštní zákon, který se vztahuje pouze na jednu oblast, bez souhlasu většiny voličů v příslušné oblasti.
(6) Guvernér je jmenován Knížetem, a zodpovídá se pouze knížeti.
(7) Guvernér se souhlasem knížete:
Uděluje pobyt na území oblasti.
Schvaluje žádosti o založení strany.
Článek 7
JURISDIKCE
(1) Veškerá soudní moc je svěřena Formlandskému knížecímu soudu.
(2) Všichni soudci jsou při výkonu své soudní moci nezávislí a jsou vázáni pouze touto ústavou a zákony.
(3) Soudce je jmenován i odvoláván knížetem. Je jmenován vždy na dobu 4 měsíců.
(4) Soud je soudem poslední instance s pravomocí rozhodovat o ústavnosti jakéhokoli zákona, nařízení, předpisu nebo úředního aktu.
(5) Soudce je členem Knížecí rady, a předsedá ji.
(6) Soudní procesy se konají a rozsudky se vyhlašují veřejně. Pokud se soud a kníže shodnou, že veřejnost je nebezpečná pro veřejný pořádek nebo mravnost, může být soudní proces veden neveřejně, ale soudní procesy o politických deliktech, deliktech týkajících se tisku nebo o případech, kdy jsou zpochybněna práva lidí, se vždy vedou veřejně.
Článek 8
FINANCE
(1) Pravomoc spravovat státní finance se vykonává podle rozhodnutí Knížecí rady.
(2) Žádné peníze nesmějí být vydávány a stát se nesmí zavazovat jinak, než jak to schválí Knížecí rada.
(3) Žádné veřejné peníze ani jiný majetek nesmí být vynakládány ani přidělovány k užívání, ve prospěch nebo k vydržování jakýchkoli náboženských institucí nebo sdružení, ani k charitativním, vzdělávacím nebo dobročinným podnikům, které nejsou pod kontrolou veřejné moci.
Článek 9
ZŘEKNUTÍ SE VÁLKY
(1) V upřímné snaze o mezinárodní mír založený na spravedlnosti a pořádku se Formlandské knížectví navždy zříká války jako svrchovaného práva národa a hrozby silou nebo jejího použití jako prostředku k urovnání mezinárodních sporů.
(2) Použít sílu jako prostředek lze pouze pokud je ohrožena územní celistvost Formlandského knížectví nebude pokud je Formlandské knížectví povinno použít sílu dle mezinárodních dohod a smluv jejichž součástí je i Formlandské knížectví, nebo v případě že je cizí mocností ohrožen život knížete.
Článek 10
POSTUP KE ZMĚNĚ ÚSTAVY
(1) Změny této ústavy iniciuje Knížecí rada souhlasem nejméně tří čtvrtin všech členů a poté se předkládají lidu k ratifikaci, k níž je třeba souhlasu většiny všech odevzdaných hlasů, ve zvláštním referendu nebo ve volbách, které určí sněm. Takto ratifikované změny jsou neprodleně vyhlášeny knížetem jménem lidu jako nedílná součást této ústavy.
Článek 11
NEJVYŠŠÍ ZÁKON
(1) Základní lidská práva zaručená touto ústavou lidu Formlandského knížectví jsou plodem odvěkého boje člověka za svobodu; obstála v mnoha náročných zkouškách a jsou svěřena této i budoucím generacím jako dědictví, aby byla po všechny časy nedotknutelná.
(2) Tato ústava je nejvyšším zákonem národa a žádný zákon, nařízení, nebo jiný akt nebo jeho část, které jsou v rozporu s jejími ustanoveními, nemají právní sílu ani platnost.
(3) Smlouvy uzavřené Formlandským knížectvím a zavedené zákony národů musí být věrně dodržovány.
(4) Kníže nebo regent, jakož i ministři, členové Knížecí rady, soudci a všichni ostatní veřejní činitelé jsou povinni respektovat a dodržovat tuto ústavu.
Článek 12
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Tato Ústava je účinná ode dne, kdy uplyne lhůta tří dnů ode dne jejího vyhlášení.
(2) Ministři, členové Knížecí rady, guvernéři a soudci ve funkci ke dni účinnosti této ústavy a všichni ostatní veřejní činitelé, kteří zastávají funkce odpovídající takovým funkcím, které jsou uznávány touto ústavou, neztratí své funkce automaticky z důvodu prosazování této ústavy, pokud zákon nestanoví jinak. Jsou-li však nástupci zvoleni nebo jmenováni podle ustanovení této Ústavy, pozbývají své funkce přirozeně.
(3) Vyhlášením této Ústavy se je dán termín prvních voleb do Knížecí rady, které proběhnou dle Ústavy, na devátý den po vyhlášení Ústavy.