Lidský jazyk
Písmo:obohacená latinka (Firburská abeceda)
Regulátor:Úřad pro Firburštinu
CSO kód:není
Firburština Firbuŕšťina Fiŕburska mova
|
Rozšíření |
Firburk Firburk |
Počet mluvčích |
není znám |
Klasifikace |
- Indoevropské jazyky
- Balto-slovanské jazyky
- Slovanské jazyky
- Západoslovanské jazyky
- Česko-slovenská větev (Sporné)
|
Písmo |
obohacená latinka (Firburská abeceda) |
Postavení |
Regulátor |
Úřad pro Firburštinu |
Úřední jazyk |
Firburk Firburk |
Kódy |
CSO 3343-1 |
není |
CSO 3343-2 |
není |
Firburština (firbursky firburšťina či moderněji firbuŕšťina, dlouze fiŕburska mova či fiŕburska móva) je západoslovanský jazyk, který je s češtinou druhým úředním jazykem Firburského vévodství. Jazyk je standardizován Úřadem pro firburštinu.
Historie
Vznik
Firburština se odělila od ostatních slovanských jazyků dle legend, které mezi firburčany kolují, již před několika staletími. Doopravdy se ovšem nejedná o jazyk starší více než několik let, první písemné zmínky pochází z první poloviny roku 2020. V té době začala vznikat první slova, hlavně podstatná jména a číslovky, které měly originální systém, který se nepodobal současným slovanským jazykům. Čím větší číslo bylo, tím více předpon a přípon se k němu přidávalo. Systém se dnes ovšem již nepoužívá.
Do druhé poloviny roku 2021 postupně vznikly pravidla, poměrně se stabilizovala i slovní zásoba a očekávalo se, že by mohl být používán ve firburské státní správě. Nakonec k tomu však nedošlo, jelikož čeština v té době postačovala a nebyla spatřována nutnost k aktivnímu využívání firburštiny. Po čase ovšem začaly vznikat první firburské legendy.
Reforma
Na začátku roku 2022 se ve firburštině začal vyskytovat duál, který se později téhož roku stal jedním z důvodů k proměně jazyka. Mezi důvody k reformě také patřilo problematické skloňování, které do té doby nepřipomínalo slovanské skloňování. Firburština také postupně začala dávat H všude, kde se původně nacházelo G, které přetrvávalo ještě v rámci spřežky FG, která se ovšem postupně také vytratila, podobně jako FČ. Naopak se začaly objevovat hlásky Ĺ, Ŕ a EE, které firburština přijala pod vlivem slovenštiny a nizozemštiny.
Současnost
V současné době se ke konci blíží postupná reforma, jedním z posledních cílů je stanovit skloňování zájmen a číslovek. Hotovo by dle Úřadu pro firburštinu mělo být během letošního roku.
Původ
Firburština je jazykem ze skupiny indoevropských jazyků, konkrétně skupiny baltoslovanských jazyků, ze které se postupně oddělily jazyky slovanské a následně i ty západoslovanské, mezi které firburština patří. Dle některých názorů je také součástí skupiny česko-slovenských jazyků, ovšem panují i názory, že se jedná o samostatnou větev západoslovanských jazyků, především kvůli silnému vlivu ukrajinštiny a nizozemštiny.
Abeceda
Firburská abeceda obsahuje 37 písmen a spřežek. Na rozdíl od češtiny neobsahuje Ě, G, Q, Ř, Ů, W, X a Y, naopak obsahuje Ć (dlouhé Č), Ee (velmi otevřené Éj), Ĺ (dlouhé L), Ŕ (dlouhé R) a Ś (dlouhé Š). Rozdílně se z písmen, která sdílejí oba jazyky, čte v některých případech V, které se stejně jako ve slovenštině na konci slov čte jako U.
Majuskule
|
A
|
Á
|
B
|
C
|
Č
|
Ć
|
D
|
Ď
|
E
|
É
|
Ee
|
F
|
H
|
Ch
|
I
|
Í
|
J
|
K
|
L
|
Ĺ
|
M
|
N
|
Ň
|
O
|
Ó
|
P
|
R
|
Ŕ
|
S
|
Š
|
Ś
|
T
|
Ť
|
U
|
Ú
|
V
|
Z
|
Ž
|
Minuskule
|
a
|
á
|
b
|
c
|
č
|
ć
|
d
|
ď
|
e
|
é
|
ee
|
f
|
h
|
ch
|
i
|
í
|
j
|
k
|
l
|
ĺ
|
m
|
n
|
ň
|
o
|
ó
|
p
|
r
|
ŕ
|
s
|
š
|
ś
|
t
|
ť
|
u
|
ú
|
v
|
z
|
ž
|
Výslovnost
|
a
|
á
|
b
|
c
|
č
|
dlouhé č
|
d
|
ď
|
e
|
é
|
éj[1]
|
f
|
h
|
ch
|
i
|
í
|
j
|
k
|
l
|
dlouhé l
|
m
|
n
|
ň
|
o
|
ó
|
p
|
r
|
dlouhé r
|
s
|
š
|
dlouhé š
|
t
|
ť
|
u
|
ú
|
v
|
z
|
ž
|
Hláskování
|
á
|
dĺžke á
|
bé
|
cé
|
čé
|
dĺžke čé
|
dé
|
ďé
|
é
|
dĺžke é
|
éj[1]
|
ef
|
há
|
chá
|
í
|
dĺžke í
|
jé
|
ká
|
el
|
dĺžke el
|
em
|
en
|
eň
|
ó
|
dĺžke ó
|
pé
|
er
|
dĺžke er
|
es
|
eš
|
dĺžke eš
|
té
|
ťé
|
ú
|
dĺžke ú
|
vé
|
zet
|
žet
|
Mluvnice
Podstatná jména
Skloňování podstatných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo
|
Pád
|
Pádová otázka
|
Mužský rod
|
Ženský rod
|
Střední rod
|
Králik (Králík)
|
Tvorca (Autor)
|
Koćka (Kočka)
|
Moš (Myš)
|
Mjosto (Město)
|
Morje (Moře)
|
Líšče (Lišče)
|
Jednotné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králik
|
Tvorca
|
Koćka
|
Moš
|
Mjosto
|
Morje
|
Líšče
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králika
|
Tvorci
|
Koćki
|
Moši
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščete
|
3.
|
Dativ
|
|
Králiku
|
Tvorcovi
|
Koćke
|
Moši
|
Mjostu
|
Morji
|
Líščeťi
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králika
|
Tvorce
|
Koćku
|
Moš
|
Mjosto
|
Morje
|
Líšče
|
5.
|
Lokál
|
|
Králiku
|
Tvorcuvi
|
Koćke
|
Moše
|
Mjostu
|
Morji
|
Líščeťi
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Králikem
|
Tvorcem
|
Koćkoju
|
Mošoju
|
Mjostem
|
Morjem
|
Líščetem
|
Dvojné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králiki
|
Tvorcovja
|
Koćci
|
Mošje
|
Mjosti
|
Morja
|
Líščeta
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králike
|
Tvorcuch
|
Koćcek
|
Mošjí
|
Mjost
|
Morjí
|
Líščet
|
3.
|
Dativ
|
|
Králikom
|
Tvorcóm
|
Koćkám
|
Mošám
|
Mjostom
|
Morjam
|
Líščaťom
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králike
|
Tvorcije
|
Koćiki
|
Mošje
|
Mjostije
|
Morja
|
Líščeta
|
5.
|
Lokál
|
|
Králicoch
|
Tvorcoch
|
Koćcách
|
Mošách
|
Mjostech
|
Morjech
|
Líščetech
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Králikmi
|
Tvorcami
|
Koćcáma
|
Mošma
|
Mjostmi
|
Morjema
|
Líščeťi
|
Množné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Králici
|
Tvorcové
|
Koćki
|
Moše
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščata
|
2.
|
Genitiv
|
|
Králikú
|
Tvorcú
|
Koćek
|
Moší
|
Mjost
|
Morjí
|
Líščat
|
3.
|
Dativ
|
|
Králikóm
|
Tvorcom
|
Koćkám
|
Moším
|
Mjostúm
|
Morjám
|
Líščatúm
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Králiki
|
Tvorce
|
Koćki
|
Moše
|
Mjosta
|
Morje
|
Líščata
|
5.
|
Lokál
|
|
Králicich
|
Tvorcich
|
Koćkách
|
Moších
|
Mjostoch
|
Morjám
|
Líščatech
|
6
|
Instrumentál
|
|
Králiki
|
Tvorcama
|
Koćkama
|
Mošema
|
Mjosti
|
Morjama
|
Líščaťi
|
Přídavná jména
Skloňování přídavných jmen ve firburštině podle vzorů
Číslo
|
Pád
|
Pádová otázka
|
Mladij (Mladý)
|
Horči (Letní)
|
Mužský r.
|
Ženský r.
|
Střední r.
|
Mužský r.
|
Ženský r.
|
Střední r.
|
Jednotné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mladij
|
Mlada
|
Mlade
|
Horči
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mladoho
|
Mladej
|
Mladeho
|
Horčiho
|
Horči
|
Horčiho
|
3.
|
Dativ
|
|
Mladomu
|
Mladej
|
Mladomu
|
Horčimu
|
Horči
|
Horčimu
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mladoho
|
Mladú
|
Mlade
|
Horčiho
|
Horči
|
5.
|
Lokál
|
|
Mladim
|
Mladej
|
Mladém
|
Horčim
|
Horči
|
Horčim
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Mladim
|
Mladoju
|
Mladom
|
Horčim
|
Horči
|
Horčim
|
Dvojné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mladí
|
Mladi
|
Mladé
|
Horčí
|
Horči
|
Horčé
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mladíh
|
Mladich
|
Mladiho
|
Horčíh
|
Horčich
|
Horčiho
|
3.
|
Dativ
|
|
Mladim
|
Mladóm
|
Mladijim
|
Horčím
|
Horčóm
|
Horčijim
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mladje
|
Mladije
|
Horče
|
Horčje
|
5.
|
Lokál
|
|
Mladóch
|
Mladich
|
Mladijom
|
Horčóch
|
Horčich
|
Horčijom
|
6.
|
Instrumentál
|
|
Mladóma
|
Mladomi
|
Mladijimi
|
Horčóma
|
Horčomi
|
Horčijimi
|
Množné
|
1.
|
Nominativ
|
|
Mlaďí
|
Mlade
|
Mlada
|
Horči
|
Horče
|
Horča
|
2.
|
Genitiv
|
|
Mladích
|
Mladích
|
Horčich
|
3.
|
Dativ
|
|
Mladím
|
Mladím
|
Horčim
|
4.
|
Akuzativ
|
|
Mladé
|
Mlade
|
Mladá
|
Horči
|
Horče
|
Horčá
|
5.
|
Lokál
|
|
Mladích
|
Mladích
|
Horčich
|
6
|
Instrumentál
|
|
Mladómi
|
Mladimi
|
Mladémi
|
Horčimi
|
Horčémi
|
Zájmena
Číslovky
Slovesa
Příslovce
Předložky
Spojky
Částice
Citoslovce
Příklady slov
Číslovky
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
12
|
15
|
20
|
25
|
100
|
1000
|
0
|
5671
|
Odin
|
Dva
|
Tri
|
Štiri
|
Pjať
|
Šisť
|
Sim
|
Visim
|
Devjať
|
Desjať
|
Odinácjať
|
Dvanácjať
|
Pjatnácať
|
Dvacjať
|
Dvacjať pjať
|
Sto
|
Tisjać
|
Nul
|
Pjať tisjaćú simdesjať odin
|
Měsíce
Česky
|
Firbursky
|
Původ
|
Leden
|
Zimňen
|
Z českého slova zimní
|
Únor
|
Kraťjen
|
Z českého slova krátký
|
Březen
|
Vstavjen
|
Z českého slova vstávat
|
Duben
|
Čiljen
|
Z českého slova čilý
|
Květen
|
Kochaňjan
|
Z polského slova kochanie (milování)
|
Červen
|
Vjaletňík
|
Z českého slova výlet
|
Červenec
|
Chrvjan
|
Z chorvatského slova Hrvatska (Chorvatsko)
|
Srpen
|
Hican
|
Z německého slova hitze (vedro, horko)
|
Září
|
Śkoled
|
Z českého slova škola
|
Říjen
|
Ríjan
|
Z české verze slova
|
Listopad
|
Lasťijkopad
|
Z české verze slova
|
Prosinec
|
Darćikadec
|
Ze slovenského slova darček
|
Dny v týdnu
Česky
|
Firbursky
|
Původ
|
Pondělí
|
Dĺdach
|
Z firburského spojení dlhij dach (dlouhý den)
|
Úterý
|
Dildach
|
Z menderské verze slova (dealdies)
|
Středa
|
Streďić
|
Z firburského slova strjad (střed)
|
Čtvrtek
|
Čtvrtok
|
Ze slovenské verze slova (štvrtok)
|
Pátek
|
Lúčan
|
Z firburského slova lúčina (louka)
|
Sobota
|
Volňan
|
Z českého slova volno
|
Neděle
|
Spić
|
Z firburského slova spjat (spát)
|
Porovnání Firburštiny s dalšími slovanskými jazyky
Čeština
|
Slovenština
|
Firburština
|
Polština
|
Chorvatština
|
Ukrajinština
|
Jedna
|
Jedna
|
Odin
|
Jeden
|
Jedan
|
Один (Odyn)
|
Dva
|
Dva
|
Dva
|
Dwa
|
Dva
|
Два (Dva)
|
Tři
|
Tri
|
Tri
|
Trzy
|
Tri
|
Три (Try)
|
Václav
|
Václav
|
Víceslav
|
Wacław
|
Vaclav
|
Вацлав (Vaclav)
|
Vítat
|
Vítať
|
Vajat
|
Witamy
|
Dobrodošli
|
Ласкаво просимо (Laskavo prosymo)
|
Hvězda
|
Hviezda
|
Hvizda
|
Gwiazda
|
Zvijezda
|
Зірка (Zirka)
|
Reference
- ↑ 1,0 1,1 "Ee" se čte otevřeněji než české "ej" nebo "éj"