Československo (2014–2017)

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Československo (2014-2017))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

        Tento článek pojednává o mikronárodě z let 2014 a 2017, pro ostatní útvary s tímto názvem navštivte Československo (rozcestník).

Československo
Vlajka
Znak
MottoPravda vítězí
Národní hymnaKdož jsú boží bojovníci
Územní nároky Československa
Územní nároky Československa
Praha (de iure)
čeština, moravština, slovenština
Vláda
de facto exilová vláda
• Prezident
Tomáš Kracík (2014–2015)
David Vavruška (2015)
Bratslav Šťasten (2015–2017)
• Předseda vlády
Stanko Petrovič (2015)
Tomáš Kracík (2015–2016)
Jakub Dus (2016–2017)
Vznik
• Vyhlášení
11. listopad 2014
• Začlenění Moravy
11. leden 2015
• Rozpuštění
24. červenec 2017
• Nárokované
127 876 km²
koruna československá
Předcházející
Nástupnické
Moravská sovětská socialistická republika
Moravská republika

Československo byl mikronárod ve střední Evropě. Nárokoval si území bývalého poválečného Československa, jeho naprostou většinu nikdy ale neovládal a fungoval jako de facto alternativní exilová vláda. Zároveň ale respektoval suverenitu České a Slovenské republiky v rámci teorie státních vrstev. Vládní stranou je Komunistická strana československá, jsou uplatňovány zásady socialistické společnosti.

Dějiny

Československo bylo vyhlášeno 11. listopadu 2014 v 11.11 Bratslavem Šťastenem jako loutkový spojenecký stát Moravské sovětské socialistické republiky pod názvem Československá socialistická konfederativní republika. Šlo o konfederaci složené ze dvou republik, nárokujících si Čechy a Slovensko. Prezidentem České socialistické republiky byl vybrán Karl Friedrich, prezidentem Slovenské socialistické republiky David Petronius Vavruška a konfederálním prezidentem se stal Tomáš Kracík. Československo se hned po svém vzniku stalo členem Paktu socialistických mikronárodů.

11. ledna 2015 se Moravská SSR vzdala územních nároků na území bývalého Sovětského svazu a sloučila se s Československem do nově vzniklé Československé federace. O den dříve vystřídal Vavruška Kracíka na pozici prezidenta, 21. března jím pak byl zvolen Bratslav Šťasten. Kromě Moravy si Československo začalo nárokovat i Podkarpatskou Rus a později i Lužici. 25. března jmenoval Štasten Kracíka předsedou první československé vlády, složené z představitelů Komunistické strany československé, Československé liberální strany a Strany národní soudržnosti. 26. dubna se premiérem stal novočeský prezident Stanko Petrovič a Československo začalo jednat s Novočeskem o sjednocení. Pro nedostatek občanů probíhal rozhodovací proces v Československu pomocí referend, v plánu ale bylo ustanovení dvoukomorového Federálního shromáždění, skládajícího se z dvousetčlenné Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

9. května 2015 došlo ke spojení Novočeska s Československem a vzniku Československé socialistické federace. Petrovič zůstal předsedou vlády až do září, kdy se nedokázal shodnout s ostatními představiteli na jejím složení. 11. a 12. září proto proběhly parlamentní volby a 4. října byl Tomáš Kracík pověřen sestavením nové vlády. Ve volbách byly rozdělovány všechna křesla československého parlamentu, přetože jich bylo několikanásobně více než kandidátů. 12. října prezident Šťasten rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby na 11. a 12. prosince. K volbám však nikdy nedošlo a 28. října 2015 došlo k transformaci na Českou a Slovenskou federativní republiku, která se vzdala nároků na Podkarpatskou Rus a Lužici. 18. ledna 2016 vystřídal Kracíka na pozici předsedy vlády Jakub Dus a zůstal jím až do zániku mikronároda. 1. června se Československo naposledy přejmenovalo na Československou federativní republiku. V roce 2017 se rozhodlo pro nízký počet občanů na území České a Slovenské republiky tyto republiky rozpustit a 24. července Československo zaniklo. Moravská republika, jakožto jeho poslední součást, od té doby začala operovat opět samostatně.

Geografie

Československo zasahuje na území o rozloze 127 876 km². Sousedí s NSR, NDR, Polskem, SSSR, Maďarskem a Rakouskem. Od 1. září do 28. října 2015 si nárokovalo také území Lužice.

Republiky ČSSR

  • Česká socialistická republika
  • Moravská socialistická republika
  • Slovenská socialistická republika
  • Lužická socialistická republika
  • Rusínská socialistická republika

Orgány federace

Federální shromáždění

Federální shromáždění Československé socialistické republiky bylo dle československé ústavy od roku 2015 zákonodárným orgánem Československé socialistické republiky. Federální shromáždění mělo mít formu dvoukomorového parlamentu. Sestávat se mělo ze Sněmovny lidu o 200 poslancích a Sněmovny národů o 150 poslancích, rozdělených podle historických zemí. Kvůli nízkému počtu občanů mikronároda však Federální schromáždění nebylo zdaleka obsazené.

Vláda ČSSR

President ČSSR

Ústavní soud ČSSR

Federální banka ČSSR

Československá lidová armáda

Československá lidová armáda byla nejpočetnější a nejvýznamější ozbrojenou silou federace. Vojenské hodnosti nebyly právně ošetřeny, neoficiálně se počítalo s využíváním těchto hodností:

Mužstvo
  1. Řadový vojín
  2. Svobodník
Poddůstojníci
  1. Mladší seržant
  2. Seržant
  3. Starší seržant
  4. Staršina
Praporčíci
  1. Praporčík
  2. Starší praporčík
Nižší důstojníci
  1. Podporučík
  2. Poručík
  3. Nadporučík
  4. Kapitán
Vyšší důstojníci
  1. Major
  2. Podplukovník
  3. Plukovník
Generálové
  1. Generálmajor
  2. Generálporučík 
  3. Generálplukovník 
  4. Armádní generál 
Maršálové
  1. Maršál druhu vojsk (např. Maršál výsadkových vojsk)
  2. Hlavní maršál druhu vojsk (např. Hlavní maršál tankových vojsk)
  3. Maršál Československé socialistické federace
  4. Generalisimus Československé socialistické federace - tuto hodnost získávají presidenti Československa

Ekonomika

Ekonomika stále ještě nebyla výrazně oživena, v současné době je velmi slabá.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel ČSSR je k roku 2016 přibližně 15.729.392 obyvatel. Více než polovinu obyvatel (54%) tvoří Češi, dále tvoří více jak třetinu (36%) obyvatel Slováci. Dalšími národnostními skupinami jsou Moravané (4%), Maďaři (4%) a Cikáni (1%).

Náboženství

Svoboda náboženského vyznání a právo na náboženské obřady zaručuje ústava. 52% obyvatel je bez vyznání, 41% obyvatel jsou římští katolíci (zejména na Moravě a Slovensku), další významné skupiny jsou pak husité, pravoslavní a evangelíci.

Jazyk

Úředními jazyky Československé socialistické republiky jsou čeština, moravština a slovenština. Tyto jazyky se navzájem překrývají na úrovni nářečí.

Vzdělání

Československo provozovalo virtuální Střední ekonomickou školu Československa.

Externí odkazy