Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Veleská republika

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Veleská republika
vlajka Республика Велес
vlajka
znak Республика Велес
znak
Hymna: Великая Велес
Motto: Svoboda, spravedlnost, jednota
Geografie

Poloha Veleské republiky.png Poloha Veleské republiky

Hlavní město: Svarog
Rozloha: 836 km²
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Luž (793 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 36 874 (219. na světě, 2018)
HDI: 0,933 (velmi vysoký) (15. na světě, 2018)
Jazyk: čeština, ruština, polština
Národnostní složení: Češi (61 %), Rusové (26 %), Poláci (13 %)
Náboženství: Slovanské náboženství (53%), Pravoslaví (21%), Křesťanství (15%), bez vyznání (11%)
Státní útvar
Státní zřízení: Parlamentní republika
Vznik: 16. června 2018 (Odtržení od Slovanské federace)
Prezident:
Předseda vlády:
Měna: Slovanská peruna (SP)
Giniho koeficient: 0,19 (2018)
Mezinárodní identifikace

Veleská republika (Республика Велес) je vnitrozemský stát, ležící mezi 2 severními výběžky Československé republiky. Stát vznikl odtržením od Slovanské federace dne 16.6. 2018. Stát sousedí s Československem, Slovanskou federací a Spolkovou republikou Německo. Hlavním městem republiky je Svarog. Hlavním náboženstvím je zde Slovanské náboženství, následované pravoslavím a křesťanstvím. Bez víry je 11% obyvatelstva. Veleská republika nemá zatím svoji měnu, proto využívá měnu Slovanské federace.

Historie

První písemné prameny pochází už z 9.století, kdy se o (Velessiia) zmiňuje kronika, která dokazuje i vládu panovníka Bořivoje I. Velessiia bylo území na severu tehdejších českých zemí. Veleská republika v podstatě existuje už od 9. století a zůstává dodnes.

První písemná zmínka o "Velessiia"

Velessiia je historické slovo, které se objevilo už v 9. století našeho letopočtu v kronice, která dokumentuje i vládu panovníka Bořivoje I. Slovem Velessiia je označovala část území na severu tehdejších českých zemí, které známe dodnes.

10. století

V 10. století byla Velessiia pořád součástí tehdejších Českých zemích. Vládu nad zemí už ale vedl Boleslav I., který území Velessiie rozšířil na sever. Po smrti Boleslava I. byly České země spolu s Velessiií připojeny ke Svaté říši římské.

13. století

V 13. století se dostal k moci král Přemysl Otakar I., který z Českých zemí udělal středoevropskou velmoc. Tímto měla pochopitelně i tehdejší nesamostatná Velessiia obrovský zisk, který později investovala do infrastruktury. Toto období se v učebnicích Veleské republiky označuje za tzv. "Zlaté období".

Vláda Lucemburků

Když se k moci dostal Karel IV., znamenalo to pro České země i Velessiiu samotnou, období míru a ohromného růstu ekonomiky státu. Král byl opravdu mírumilovný a proto země vzkvétala.

Pár let po smrti Karla IV. začíná v českých zemích občanská válka, při níž ztrácí Velessiia i Země koruny české na prestiži. Všechno se vrátí do starých kolejí až roku 1434.

Vláda Habsburků

Za vlády Habsburků se Velessiia tolik nerozvíjela oproti dobám Lucemburků.

Prodání území Lužických zemí i Velessiie Saskému kurfiřtu

Za vlády Habsburků byla Velessiia prodána Saskému kurfiřtu, jejichž prodej znamenala permanentní mír.

Rakousko-Uhersko

Za dob Rakouska-Uherska se odehrála významná bitva na území Velessiie, Prusko-Rakouská válka. Tato válka způsobila na území Velessiie nesmírné škody - ekonomika se hroutila, nastal hladomor a rapidně klesalo obyvatelstvo a ze zpustošené země odcházely tisíce lidí. Trvalo 2 roky, než byla ekonomika na úrovni předválečné. Velessiie připadla po válce pod správu Rakouska-Uherska. Monarchie sem investovala mnoho peněz, neboť věděla, že se jedná o velmi strategické místo a hodlala si ji co nejdéle udržet pod svoji správou.

1.světová válka

Za 1. světové války, byla Velessiia pod správou monarchie. Ta vyhlásila mobilizaci, při které šlo do boje na 20 000 osob. V celé střední Evropě, zde probíhaly nejkrutější bitvy. Nastala masivní emigrace obyvatelstva. Z původních odhadovaných 80 000 zde pobývalo během války pouhých 15 000 obyvatel. Když válka skončila, získala Velessiie samostatnost. Název státu Velessiia se změnil na Veleská republika, jejíž název je až dodnes. Po osamostatnění se, bylo nadmíru nutné, aby se ekonomie státu postavila co nejdříve na nohy a bylo nutné zvýšení počtu obyvatel. Vláda nově vzniklé republiky prohlásila v projevu, že za každé narozené a zdravé dítě, bude odměna ve výši tehdejších 6 000 Veleských dolarů (v přepočtu na CZK - 12 000 KČ). Obyvatelstvo začalo narůstat a do vlasti se vraceli lidé z emigrace a nejen ze zemí kde emigranti pobývali. Přicházeli sem i Rusové a Poláci především z dnešní Slovanské federace.

Meziválečné období

Meziválečné období bylo pro republiku velice důležité. V tomto období se začala vyvíjet ekonomika státu, která byla díky 1.světové válce zdecimována. Roku 1923 byla ekonomika republiky na předválečné úrovni.

2. světová válka

Druhá světová válka byla pro republiku naprosto zničující. Ve válce přišla republika o 1/2 obyvatelstva, ekonomika se propadla na úroveň dnešního Somálska a republika přišla i o to nejdůležitější - samostatnost. Druhá světová válka znamenala pro republiku výmaz z mapy od roku 1945 - 2018. Mezi těmito lety, byla republika součástí Slovanské federace. Nacistické Německo napadlo Veleskou republiku 1. 9. 1939 společně s Polskem. Ztráty na životech a technická převaha byla pro republiku ohromná. Republika přešla pod správu Nacistického Německa mezi lety 1939 - 1945. Když na Německo z východu zaútočila Slovanská federace, bylo jisté, že se pád nacismu v Německu blíží. Při osvobozování území Evropy z východu Slovanskou federací, taky znamenalo osvobození republiky právě z východu. Při osvobození si Slovanská federace anektovala Veleskou republiku a přešla tak pod její správu do roku 2018.

Pod správou Slovanské federace

Slovanská federace byla z války vyčerpána, ale ekonomicky na tom nebyla nejhůře. Proto se Slovanská federace z války rychle vzpamatovala a později začala investovat ohromné množství finančních prostředků na území anektované republiky. Infrastruktura republiky se začala rychle rozvíjet a během 5 let předběhla ekonomickou předválečnou úroveň.

Osamosatnění

Osamostatnění Veleské republiky proběhlo 16.června 2018, odtržením od Slovanské federace.

Politický systém

Veleská republika je zastupitelská demokratická parlamentní republika. Parlament republiky je jednokomorový.

Geografie

Veleská republika se nachází mezi severními výběžky Československé republiky. Povrch je proto většinou hornatý, na severu je zejména černozemní nížina. Vodní plocha tvoří zanedbatelné procento.

Demografie

Ve Veleské republice žilo 16. června 2018 přesně 36 724 obyvatel. Národnostně a etnicky je veleské obyvatelstvo velmi rozmanité. Třemi největšími etnickými skupinami jsou Rusové a Poláci. Průměrný věk je 55 let. Obyvatelstvo je poměrně nerovnoměrně rozdělené. Více než polovina obyvatel žije v hlavním městě - ve Svarogu (20 334 obyvatel).

Etnické složení

V roce 2018 se 61 procent obyvatel přihlásilo k české národnosti. Zbytek tvořily národnostní menšiny, především Rusové a Poláci.

Náboženství

Nejrozšířenějším náboženstvím je tzv. Slovanské náboženství, které se může i místy lišit. Slovanská náboženství vyznává 51% obyvatelstva. Dalším velice rozšířeným náboženstvím je pravoslaví, které vyznává 21% obyvatel, dalším a posledním náboženstvím ,který byl zaznamenán je křesťanství, které vyznává 15% všech obyvatel republiky.

Armáda

Armáda Veleské republiky není skoro rozvinutá, stát vznikl poměrně nedávno a ještě není dáno, kolik vojáků bude v příštích týdnech k dispozici.