Česko-Slovensko
Tento článek pojednává o jednom mikronárodě s názvem Československo, pro další navštivte Československo (rozcestník).
Stát Česko a Slovensko | |
|---|---|
 Vlajka
 Znak
| |
Motto: Pravda vítězí | |
Národní hymna: Kde domov můj a Nad tatrou sa blýska
| |
 | |
| Praha | |
Uznávané jazyky | čeština, slovenština, rusínština, moravština, ukrajinština, maďarština, němčina, polština, ruština |
Vláda | absolutní monarchie |
• Kancléř | János Takács |
Legislatura | Státní rada |
• křesel | 10 |
| Vznik | |
• Vyhlášení nezávislosti | 5. červenec 2015 |
| československá koruna | |
Časové pásmo | SEČ |
Stát Česko a Slovensko byl samozvaný a nikým neuznaný mikronárod. Hlavním městem Česka a Slovenska byla oficiálně Praha, kterou však jeho vláda neovládá. Stát byl vyhlášen v červenci roku 2015. Území nárokované vládou SČaS sousedí s Německem, Rakouskem, Maďarskem, Ukrajinou a Rumunskem. Území nárokované vládou Česka a Slovenska zahrnovalo Čechy, Moravu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, české Slezsko, Kladsko a Těšínsko. Stát Česko a Slovensko byl absolutní monarchií, v jejíž čele stojí král.
Politický systém
Česko a Slovensko byl dědičnou absolutní monarchií, v čele s králem. Z osoby krále vychází většina státní moci. Druhou nejdůležitější osobou ve státě je kancléř, který je držitelem královy pečetě, je královým zástupcem, má právo za krále jednat v jeho nepřítomnosti a řídit zasedání státní rady. Státní rada je poradní orgán krále. Česko a Slovensko není příliš demokratickou zemí. Vláda se snaží prosadit svou moc a snaží se získat uznání místních kmenů výměnou za autonomii v rámci státu. SČaS je permanentně ve válce s Polskem a oficiálně také bojuje proti Islámskému státu, nicméně ke skutečným bojům dosud nedošlo.
Mezinárodní vztahy
Česko a Slovensko nenavázalo zatím žádné diplomatické styku s jinými zeměmi a nikdo jeho státnost neuznal.
Stát Česko a Slovensko je formálně ve válce s Islámským státem a Polskem, zatím však k žádnému boji nedošlo.
Obyvatelstvo
Na území nárokovaném vládou SČaS žije přibližně kolem 16 milionů lidí, převážně Češi, Slováci, Rusíni, Maďaři, Ukrajinci, Cikáni a Němci. Jih Slovenska je osídlen převážně maďarským obyvatelstvem. Pokud jde o náboženství, nejrozšířenějším je křesťanství, zvláště pak římskokatolické a pravoslavné, dále je pak na tomto území rozšířený ateismus. V zemi je svoboda náboženského vyznání, ovšem vláda je často kritizována kvůli některým náboženským zákonům, podle nichž je například rouhání trestným činem. Obecně platí, že je Česko a Slovensko velmi tolerantní zemí.
Národnostní složení
Mezi uznané národnostní menšiny patřili Češi, Moravané, Slováci, Slezané, Rusíni, Ukrajinci, Maďaři, Vietnamci, Cikáni, Srbové, Rusové, Němci, Rakušané, Rumuni, Bulhaři a Meknijčané.
Správní členění
Stát Česko a Slovensko se člení na země. Součástí státu jsou země česká, moravská, slovenská a podkarpatská. Země se pak dále člení na provincie, provincie na okresy, ty pak dále na obce.
Ekonomika
Oficiální měnou je de facto Československá koruna, která se dělí na 100 haléřů. Vláda však připravuje měnovou reformu, která je však zatím v nedohlednu. Ve státě je uskutečňována tržní ekonomika, vláda se však snaží prosadit prvky příkazové (centrálně řízené) ekonomiky. Ve státě platí peníze České republiky, Slovenské republiky i ČSSR v poměru 1:1.