| Podle Ústavy přijaté v dubnu 2018 je Radoslávie republika, liberální demokracie, která však zaručuje i prvky přímé demokracie (právo lidu schvalovat Ústavní změny). Moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou vykonává jednokomorový parlament, Senát, který se sestává v současné době nespecifikovaného počtu senátorů volených každé čtyři roky. Senátu předsedá prezident republiky, který však nedisponuje hlasovacím právem, pouze jej svolává a vetuje Senátem přijaté zákony (veto však může být senátory přehlasováno). Moc výkonnou vykonává orgán, který je v parlamentních republikách jedinečný. Národní vláda, složena z ministrů, postrádá funkci předsedy vlády, která je suplována rozhodnutím Národní vlády jako celku. Vláda je jmenována samotným Senátem, přičemž proces jmenování vlády je jednodušší, než proces přijetí zákona. Národní vláda posléze vydává prezidentem schválené nařízení, která se však stávají platná až po první schůzi Senátu, který je může v případě potřeby rušit. Moc Soudní vykonávají soudy, který se dělí na celostátní, regionální a obecní. Není-li soud zřízený, zastupuje jej soud vyšší, ovšem každý celek má povinnost si vlastní soud zřídit. Ačkoliv je země oficiálně federativní, za současné doby se chová jako unitární stát z důvodu, že zatím nebyli vyhlášeny regionální celky.
| | Radoslávie je absolutní monarchií, kde král je doživotně volen Senátem. Král je jak hlava státu, tak hlava vlády, vládne pomocí královských výnosů. Senát slouží jako oficiální legislativní orgán země, teoreticky disponuje schopností přijímat a rušit zákony, ovšem v praxi slouží spíše jako poradní orgán krále. Soudní systém mikronárodu není přesně definován, proto soudy organizuje král nebo osoba králem pověřená. Radoslávie taktéž nedisponuje armádou, ovšem existují bezpečnostní složky, které zajišťují i vnější bezpečnost. Na rozdíl od většiny absolutních monarchií, Radoslávie nemá oficiální náboženství a svoboda vyznání je respektována. |