|
|
Řádek 49: |
Řádek 49: |
| Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava. | | Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava. |
|
| |
|
| ==Administrativní členění== | | ==Politika== |
| Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.
| | ''Hlavní články: [[Politický systém Moravskoslezska]], [[Seznam předsedů vlád Moravskoslezska]] a [[Seznam prezidentů Moravskoslezska]]'' |
|
| |
|
| Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.
| |
|
| |
| Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.
| |
|
| |
| ==Politický systém==
| |
| ===Politický systém=== | | ===Politický systém=== |
| Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).
| | Podle [[Ústava Moravskoslezské republiky (2019)|ústavy z roku 2019]] je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává [[vláda Moravskoslezské republiky]] v čele s předsedou vlády. |
|
| |
|
| ====Legislativa====
| | Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem. |
| Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.
| | {| class="wikitable" |
| | !Funkce |
| | !Jméno |
| | !Strana |
| | !Poznámka |
| | |- |
| | |Prezident republiky |
| | |''nezvolen'' |
| | | |
| | |Volby se mají konat v dubnu 2020. |
| | |- |
| | |Předseda vlády |
| | |Bratslav Šťasten |
| | |SP |
| | |Ve funkci od roku 2018. |
| | |- |
| | |Předseda Sněmu |
| | |František Otta |
| | |SP |
| | |Ve funkci od roku 2019. |
| | |} |
| | Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky. |
|
| |
|
| ====Exekutiva==== | | === Územní členění === |
| Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která má více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.
| | ''Hlavní článek: [[Administrativní členění Moravskoslezska]]'' |
|
| |
|
| Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a má zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.
| | Dnešní Moravskoslezsko je od roku 2019 rozděleno do šesti krajů (mor. ''okruh''). Každý kraj má vlastní majetek a krajský národní výbor, který je volen každé čtyři roky. |
|
| |
|
| ====Justice====
| | Kraje se člení na 61 okresů (mor. ''župa''). Okresy nejsou územní samosprávné celky, okresní národní výbory jsou pouze orgány státní správy. |
| Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.
| |
|
| |
|
| ===Externí odkazy=== | | ===Externí odkazy=== |