Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Změny

Přejít na: navigace, hledání

Slovanská federace

Odebráno 8 928 bajtů, 9. 11. 2018, 08:32
Smazání přebytečných informací
|HDImísto=15}}
'''Slovanská federace (rusky - Славянская федерация)''' sdružuje je bohužel fiktivní stát, vyplývající z panslavistických a neoslavistických myšlenek. Slovanská federace má za cíl sjednotit všechny slovanské státySlovany pod jeden státní útvar. Federace se ostře vymezuje vůči NATO, mimo České republiky EU a Slovenskadalším organizacím, neboť ČR které Slovany rozdělují a SK jsou spolu jako Československoznepřátelují je vůči sobě. Slovanská federace se skládá z 12 ze všech slovanským států, z nichž největší je Rusko. Rozlohou se Slovanská federace umisťuje na 1. místo na světě vyjma České a 4. místo v počtu obyvatel.Kvůli rozloze, nerostnému bohatství, dalším předpokladům hospodářské soběstačnosti a především vzhledem k její vojenské síle Slovenské republiky (jaderné a konvenční zbraně, balistické raketysuverénní [[Československá republika]]) je . Slovanská federace považována za jednu ze světových velmocí. Hlavními náboženstvími jsou zde katolictví a pravoslaví, regionálně se vyskytuje i protestantství, islám, buddhismus nebo tradiční náboženství jako například šamanismus. Hlavním ale snaží udržet vynikající vztahy mezi federací a zároveň největším městem federace je Moskva. Slovanská federace je federativní poloprezidentská [[Československá republika|Československem.]]
== '''Historie''' ==
První písemné zprávy pocházejí ze 6. století od římského historika Jordana, který zmiňuje kmen Venetů, jehož příslušníci se nazývají především Slovany (''Sclaveni'') a Anty, sídlící v 4. století mezi Dunajem a Dněprem, a také od Prokopia (''Σκλαβηνοί''). Až v první polovině 6. století, kdy začali napadat a zabírat byzantská území za Dunajem, se jim dostalo většího zájmu. Od druhé poloviny 6. století byl osud velké části Slovanů spojen s Avary, kočovným etnikem, jehož expanze z východu byla také nejspíš jedním z faktorů expanze slovanské. Ačkoliv příchod Avarů znamenal pro Byzantskou říši zprvu úlevu, protože se část Slovanů dostala do avarského područí, jiná část s nimi navázala spojenectví, a tak vznikla Byzanci nová a silnější hrozba. V roce 626 dokonce společně obléhali Konstantinopol, i když neúspěšně. Útoky proti Franské říši přispěly na konci 6. století k expanzi Slovanů do východních Alp. Obě etnika vytvořila v Panonii společnou kulturu a smísila se, na přelomu 8. a 9. století však byla avarská říše zničena Franky a Bulharya Avaři z historie mizí. Část Slovanů se na konci 7. století spojila s jiným kočovným etnikem, turkickými Protobulhary, kteří osídlili okolí delty Dunaje, slovanské etnikum je do 10. století postupně asimilovalo, čímž dali základ současným Bulharům. Na přelomu prvního a druhého tisíciletí dochází k částečnému ústupu Slovanů. Na některých územích, jako v Rumunsku, Albánii, Řeckua Bavorsku, byli asimilováni původním obyvatelstvem, na severu zase začali na Polabské Slovany útočit Frankové a Sasové a postupně došlo ke germanizaci a christianizaci těchto etnik. === '''Balkán''' ===Během 6. století počíná pronikání Slovanů na Balkán, v té době náležící Byzantské říši. Ačkoliv jako celek tvořili velkou vojenskou sílu, kvůli své nejednotnosti však často bojovali mezi sebou nebo se nechávali najímat jako byzantští žoldáci. První vlna expanze se týkala jak kultury Korčak tak Peňkovky, kteří na Balkán počali pronikat skrze dnešní Rumunsko. Spolu s nimi pronikala i kultura koločinská, která byla tvořena Slovany nebo slavizovanými Balty. V oblasti Rumunska však byli od 10. století Slované romanizováni a spolu s Dákydali základ pozdějším Rumunům. Do Bulharska výrazněji expandovali až v 7. století, společně s turkickými Protobulhary. V 6. a 7. století pronikli také do Řecka a Malé Asie. Do bývalé Jugoslávie přišli Slované pravděpodobně ze dvou směrů, v polovině 6. století ze Zakarpatí a později ze severozápadu a slavizovali původní romanizované obyvatelstvo. Odsud také pronikali do Rakouska a Bavorska. Do 7. století se klade vznik chorvatského kmenového svazu a brzy poté přijali Chorvaté křest. Pozdější chorvatské království bylo od roku 1102 v personální unii s Uhrami, zatímco Dalmácie byla byzantská. V 7. století se také objevují Srbové a jsou postupně christianizováni. Z počátku byly pod vlivem Byzantské a Bulharské říše, na konci 8. století vzniká Raška, pozdější Srbsko a v polovině 9. století Trebinja, pozdější Černá Hora. Od 13. století pak začíná výrazný rozvoj Srbska. Makedonie také patřila mezi území nárokovaná Byzancí i Bulharskem a později se stala součástí Osmanské říše. V dnešním Bulharsku vzniká 681 společný stát Slovanů a Protobulharů, který po několika vítězství uzavírá mír s Byzantskou říší. Během 8. století v něm dochází k výrazné slavizaciobyvatelstva a v druhé polovině 9. století bylo přijato křesťanství. === Východní Evropa ===Slované ve východní Evropě na počátku obývali území dnešní Ukrajiny a během 6. až 9. století vytlačovali a asimilovali Balty a Ugrofiny zde usazené. Slovanské kmeny této doby představují například Kriviči nebo Ilmeňští Slované. V 9. století už osídlili území mezi Donem a Volhou a usadili se v okolí dnešní Moskvy. === Střední Evropa ===Na počátku 7. století byli Slované v dnešním Slovensku a Maďarsku podrobeni Avary, avšak brzy na to byla jejich moc zlomena franským kupcem Sámem a došlo ke vzniku Sámovy říše s centrem v českých zemích. Ta se poté dostala do konfliktu s Franskou říší a úspěšně proti ní postupovala, po smrti Sáma se však patrně rozpadla. Ze 7. století jsou známy i další kmenové svazy a vládci jako lužicko-srbský vévoda Dervan a korutanský Valuk. Na přelomu 8. a 9. století dochází ke konečnému pádu avarské říše, Frankové ovládají Panonii a činí si nárok na svrchovanost nad sousedními slovanskými zeměmi. Ta jim skutečně byla často formálně přiznána. Kolem roku 830 už vládne Mojmír, první historicky doložený kníže Velkomoravské říše. Na konci 9. století Velká Morava ovládla Čechy, na počátku 10. století však zanikla a nastal vzestup českého knížectví. === Polabští Slované a Polsko ===V 4. a 5. století bylo Slovany, později nazývanými Polabští, osídleno území dnešního východního Německa, které bylo předtím opuštěno germánskými kmeny. Jejich keramika je označována jako sukowský typ. Polabští Slované se členili na tři kmenové svazy, Lutice neboli Velety, Obodrity a lužické Srby. Srbové byli většinou formálně závislí na Franské říši a Velké Moravě a ve 12. století počala jejich germanizace. Na konci 8. století byli Veleti na krátko poraženi Franky, ale vedli boje především s Obodrity, spojenci Franků a později Sasů. Od 10. století je u Veletů nahrazena knížecí moc mocí kněžskou a brzy na to následují rozsáhlé výboje císaře Jindřicha Ptáčníka, na počátku 11. století však císař Jindřich II. uzavřel s Velety spojenectví. V polovině 11. století však pomalu počíná christianizace a úpadek moci pohanského kněžstva. Během 12. století jsou pak Veleti germanizováni, stejně jako Obodrité. Kmen Pomořanů sídlící východně od Polabských Slovanů se objevuje v historických zprávách až v 10. století, kdy se dostává do konfliktu s Dány. Na počátku 11. století pak vzdorovali Polsku a z něj pronikajícímu křesťanství. Západní Pomořany se od 12. století počaly germanizovat, zatímco východní se dostaly pod polský vliv. Velká část Polska, osídleného různými slovanskými kmeny jako byli Polané, Vislané a Slezané, byla v druhé polovině 9. století podřízena Velké Moravě a později českému knížectví. V polovině 10. století počalo vznikat polské knížectví. Ránové sídlící na baltském ostrově Rujána se drželi svého náboženství, a to až do roku 1168, kdy je porazil dánský král Valdemar I., poté byli dosud pohanští Ránové donuceni přijmout křest a připojeni k Dánsku jako vazalské Rujánské knížectví. Do konce 15. století bylo území všech Polabských Slovanů z většiny germanizováno především kvůli stále přicházejícím německým osadníkům v rámci tzv. Ostsiedlung. Jako poslední z Obodritů byli v 18. století plně germanizováni Drevané žijící na tzv. lüneburském vřesovišti. Lužičtí Srbové, kteří obývají německé spolkové země Sasko a Braniborsko, jsou dnes posledním zbytkem Polabských Slovanů. === Vývoj Slovanské federace ===Slovanská federace jako taková začala vznikat již od obnovy SSSR v jednadvacátém století. Existovaly různé (ne moc úspěšné a režimem potlačované) ilegální spolkypo 27. Brzy letech po obnově Československa rozpadu Sovětského svazu, konkrétně v roce 2018. Sovětský svaz provozoval onu myšlenku sjednocení všeho Slovanstva, kdy sovětská vláda absolutně selhala a potupně se vzdala Podkarpatské Rusineboť sám předchůdce Slovanské federace, se Sovětský svaz znovu rozpadnulměl pod svým vlivem všechny slovanské národy + pobaltské státy atd. O několik měsíců později však bývalé sovětské republiky vytvořily spolu s Polskem a zeměmi bývalé Jugoslávie tzv. '''Slovanskou federaci (SFR)Slovanská federace tuto myšlenku pochopitelně převzala,''' jejíž sídlo bylo stanoveno v Moskvěakorát místo diktátorského režimu nastala demokratická poloprezidentská republika. Nově vzniklá Slovanská federace sdružovala sdružuje všechny slovanské národy kromě mimo České a Slovenské republiky (resp. [[Československá republika|Československé republiky]]), která neboť tento stát se pochopitelně po nově nabyté samostatnosti nechtěla k SFR připojit. Samozřejmě to nebylo pro federaci nic příjemného, ale Rusové se po tak krátké době nechtěli s Čechoslováky znovu chytat do křížku a tak samostatnost raději podpořili. Slovanská federace se každopádně snaží s Československou republikou udržovat vynikající vztahy.  Dne 16.června 2018 byla od Slovanské federace odtržena [[Veleská republika]]vyskytuje samostatně na české microwiki.
== '''Politický systém''' ==
Slovanské písně vycházejí z lidových slovanských písní. Hudba je stále inspirována s hudbou z 8. století a používají se i obdobné nástroje. Mezi takovéto písně se řadí například:
Sztoj pa moru (Што й па мору)<figure-inline class="mw-default-size">[[Soubor:Laboratorium-Pieśni-Sztoj-pa-moru- Што-й-па-мору .ogg]]</figure-inline>
Lecieli żurauli (Ой ляцелі жураўлі)<figure-inline class="mw-default-size">[[Soubor:Lecieli żurauli (Ой ляцелі жураўлі).ogg]]</figure-inline>
U lisi (Ой y лиси)<figure-inline class="mw-default-size">[[Soubor:Laboratorium-Pieśni-U-lisi- Ой-y-лиси .ogg]]</figure-inline>
Na dvore dozhd idet (На дворе дождь идёт)<figure-inline class="mw-default-size">[[Soubor:На-дворе-дождь-идёт-Na-dvore-dozhd-idet-.ogg]]</figure-inline>
Tyto písně se doposud řadí mezi nejpřehrávanější písně ve všech federálních oblastech.
228
editací

Navigační menu