|
|
| Řádek 67: |
Řádek 67: |
| }} | | }} |
|
| |
|
| '''Moravskoslezská republika''' (mor.: ''Moravskoslezská dimokratija'', sl.: ''Morawijo Republika'') je [https://cs.micronations.wiki/wiki/Mikron%C3%A1rod mikronárod] agitující za moravanství a moravskou kulturu. Moravská republika se nachází ve střední Evropě, sousedí s [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko Českou republikou], [https://cs.micronations.wiki/wiki/Radosl%C3%A1vie Radoslávskou republikou], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko Polskou republikou], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensko Slovenskou republikou] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko Rakouskou republikou]. Hlavní město je [[Olomóc]]. Hlavou státu je [[President Moravské republiky|president]], který však dosud nebyl zvolen.
| | Moravskoslezsko, oficiálně Moravskoslezská republika, je mikronárod ležící ve střední Evropě. |
|
| |
|
| ==Administrativní dělení a geografie==
| | Počátky Moravskoslezska jakožto mikronárodu sahají do roku 2011; v roce 2012 se moravský mikronárod stal součástí větších celků. V roce 2017 vznikla moderní Moravská republika, která se ústavní cestou 1. listopadu 2018 transformovala v Moravskoslezskou republiku. |
|
| |
|
| ===Přírodní podmínky===
| | Většinu obyvatel tvoří Moravané a Slezané, významné menšiny tvoří Češi, Slováci a Poláci. Hlavním městem je Olomouc. |
| Povrch Moravy tvoří z větší částí pahorkatiny, vrchoviny a ne příliš vysoká pohoří. Na hranici s Českou republikou se rozkládá Českomoravská vrchovina. Součástí Českomoravské vrchoviny je i masiv Žďárských vrchů. Východně od Českomoravské vrchoviny se pak nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem. Na severu Moravy a na jihu Slezska se pak rozkládá pohoří Hrubý Jeseník s nejvyššími moravskými horami Pradědem (1492 m n. m.) a Vesokó holí (1465 m n. m.). Jihozápadně od Hrubého Jeseníku se na hranici s Čechami a Kladskem rozkládá Králický Sněžník. Jihovýchodně od Hrubého Jeseníku se zvedá Nízký Jeseník (včetně Oderských vrchů). Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých úvalů a „bran“, které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, a západněji položené Chřiby a pahorkatina Ždánický les. Podél toku řeky Moravy, která celou zemí protéká od severu k jihu, leží Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská brána, na jihu pak Vyškovská brána, s níž na jihu sousedí Dyjsko-svratecký úval. U Mikulova se zvedají Pavlovské vrchy.
| |
|
| |
|
| Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 m n. m.) na soutoku s Dyjí v nejjižnějším výběžku na trojmezí se Slovenskem a Rakouskem (Dolními Rakousy). Většina území Moravy spadá do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, část do povodí Odry a tím úmoří Baltu. Nejdelší moravskou řekou je právě Morava (354 km; na českém území 270 km). K dalším důležitým řekám patří Bečva, Dyje (částečně v Rakousku, resp. Dolních Rakousích), Jevišovka, Jihlava, Odra (částečně ve Slezsku), Oslava, Ostravice (částečně ve Slezsku), Svitava a Svratka (částečně v Čechách).
| | Moravskoslezsko je členem Společnosti mikronárodů. |
|
| |
|
| ===Administrativní dělení=== | | == Dějiny mikronároda == |
| {{Viz též|Administrativní dělení Moravské republiky}}
| | V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, '''Stát Morava''', v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa. |
| Z hlediska administrativního dělení je Moravská republika dělena na 5 krajů, které se dále člení na 45 žup.
| |
|
| |
|
| ==Státní zřízení==
| | V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, '''Moravská socialistická republika''' se přetvořila v '''Moravskou republiku'''. |
| Morava je demokratická parlamentní spolková republika. Hlavou státu je prezident, který má především reprezentativní funkce. Většina výkonné moci náleží vládě, v jejímž čele je předseda. Státní moc se rozděluje na zákonodárnou, výkonnou a soudní, přičemž mnohdy splývají.
| |
|
| |
|
| ===Zákonodárná moc===
| | Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava. |
| Zákonodárná moc v Moravské republice náleží jednokomorovému Národnímu shromáždění, které sestává ze 151 poslanců. Národní shromáždění řídí jeho předsednictvo.
| |
|
| |
|
| ===Výkonná moc=== | | == Politika == |
| Výkonná moc náleží v Moravské republice prezidentovi republiky a vládě Moravské republiky. Vláda Moravské republiky se skládá z ministrů, kteří řídí ministerstva.
| | Moravskoslezsko je parlamentní republikou. Parlament je jednokomorový, nazývá se '''Moravskoslezský sněm''', který má 99 poslanců. |
|
| |
|
| ===Soudní moc=== | | === Administrativní dělení === |
| Soudní moc náleží Nejvyššímu soudu Moravské republiky, krajským a okresním soudům. Samostatně stojí ústavní soudnictví, které sestává z Ústavního soudu Moravské republiky.
| | Od 1. listopadu 2018 má Moravskoslezsko třístupňové členění na země, okresy a obce. |
|
| |
|
| | Moravskoslezsko se člení na dvě země, '''zemi Moravskou''' a '''zemi Slezskou'''. |
| | |
| | == Odkazy == |
| | |
| | === Externí odkazy === |
| | * [https://moravo.cz www.moravo.cz] - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské |
| | * [https://www.morava.miraheze.org www.morava.miraheze.org] - infoportál republiky Moravskoslezské |
| {{Navbox Morava}} | | {{Navbox Morava}} |