Království Nekonečné moudrosti: Porovnání verzí

'''Království Nekonečné moudrosti''', nebo také '''KNM''' je stát v severních Čechách, jeho jediným sousedem je Meknijsko.

Království Nekonečné moudrosti je monarchie, panovníkem je [[Král Ludvík František Vilém Ignác Rochet|král]]. Ten vládne pomocí Královských listin a ústavy jež v KNM funguje jako zákoník. V současné době je Králem [[Král Ludvík František Vilém Ignác Rochet|Jeho nejvznešenější Výsost král Ludvík František Vilém Ignác Rochet]]. Kromě panovníka má na stát vliv Královská rada jež neoplývá oficiální mocí ale slouží jako poradní orgán krále. Státní zřízení nelze přesně určit, přesto že se jedná o monarchii s de jure absolutní mocí krále, jsou zde zákony přesně stanovující jeho pravomoci, dokonce jsou některé zákony ještě před zavedením probrány s ostatními občany což je známkou jisté formy demokracie. Zakládání politických stran a jejich činnost je však v KNM nezákonná. Tato nezvyklá a neoficiální kombinace absolutní a konstituční monarchie (a částečné i primitivní demokracie) funguje hlavně za účelem udržení popularity monarchie.  

Státní symboly slouží k reprezentaci státu.

|Vlajka je v KNM důležitý a ctěný státní symbol, jedná se o nejstarší nezměněný státní symbol. Fyzickou podobu vlajky smí vlastnit a používat pouze stát. Jakékoli hanobení tohoto symbolu je tvrdě trestáno a pokud dojde k hanobení představitelem cizího státu hrozí válka.

|Státním znakem je erb krále.

|Státní hymnou je : Se ctí ku vítězství , v originále Rondeau.  Tato hymna ustanovená nedlouho po založení KNM se těší velké oblibě občanů a její výměna za jinou skladbu se zdá být nemyslitelnou..

|Hlava státu je taktéž jedním ze symbolů KNM, hlavou státu je král, v současnosti [[Král Ludvík František Vilém Ignác Rochet|král Ludvík Rochet.]]

|Oficiálním názvem státu je: Království Nekonečné moudrosti.

Královské symboly slouží k reprezentaci [[Král Ludvík František Vilém Ignác Rochet|krále]].

|Královskou hymnou je : Te Deum Motet à deux choeur.

|Královská standarta slouží výhradně k reprezentaci krále.  

|Králův erb je totožný se státním znakem KNM.

Vzniklo přejmenováním  [[Ozbrojené síly Království nekonečné moudrosti|OSKNM]]. Slouží jako hlavní a jediná ozbrojená složka státu. Podléhá přímému velení krále který je hlavou Královské polní kanceláře jenž je velitelstvím [[Polní vojsko|vojska]].

Dle zákona o správě půdy existují tři úrovně správních celků. Jediným případem první úrovně je panství. Pod celek první úrovně spadají celky druhé úrovně, což jsou buď pariše nebo Královská města. Pariše se dále dělí na usedlosti, vesnice, obce a města a to dle počtu obyvatel s občanstvím. Toto dělení nebylo v praxi uskutečněno.

Kultura KNM je chudá ale pomalu se rozvíjí, jejími jedinými znaky jsou oslovení krále, tomu se říká jeho výsost i přes to že králům většinou náleží oslovení veličenstvo, název jedenáctého měsíce v roce, ten se v KNM nazývá Podzim a také název správní jednotky pariš (z francouzského paroisse).

KNM vzniklo 1. listopadu 2020 (v KNM označováno jako 1. Podzimu 2020). Nicméně myšlenka založení tohoto mikronárodu tu byla zhruba týden před vyhlášením nezávislosti, v tomto čase se pracovalo na státních symbolech a ústavě. Původně mělo mít KNM blíže k feudálnímu nebo parlamentnímu systému než bylo nakonec  uskutečněno. V průběhu své historie vystřídalo KNM jak období hluboké neaktivity tak velkého rozkvětu, mimo jiné se jednalo o mikronárod jenž se často a občas dosti kontroverzně vyjadřoval k rozličným mikronacionálním krizím a konfliktům. Zdaleka nejvýznamnější událostí historie KNM bylo kromě vyhlášení nezávislosti období [[Bezvládí (KNM)|bezvládí]] které trvalo od Srpna 2022 do 9. Října 2022, nicméně svým způsobem trvá stále. Od částečné stabilizace KNM 9. Října 2022, bylo vystupování KNM na mezimikronacionální scéně velmi omezená, a to do 5. Května 2023 kdy se [[Král Ludvík František Vilém Ignác Rochet|král]] dozvěděl o vzniku samozvaného boletického Protektorátu Podkrkonoší. Tím započal konflikt mezi KNM a Boleticemi, který je zatím pouze na diplomatické rovině.

KNM mělo poklidné a rozvíjející se zahraniční vztahy až do eskalace Kybistánsko-Firburské krize, během níž utrpěly vztahy s několika mikronárody. Před těmito událostmi bylo také stálým členem Konkordu, dokud se spolu s Majerovskem nezasadilo o jeho rozpuštění. Další vyostření proběhlo, jakmile KNM otevřeně projevilo zájem o některá území sousedního Meknijska, s kterým mělo do té doby dobré vztahy a král KNM měl dokonce Meknijské občanství. I přes počáteční neshody a odebrání meknijského občanství králi KNM byla nakonec uzavřena Pařezská dohoda, která výměnou za některé ústupky přenechala část Meknijského území KNM, a vztahy mezi oběma mikronárody normalizovaly. Nejlepší vztahy mělo KNM s Kybistánem a Reiskem.