approved, extendedconfirmed
8 884
editací
Eric Šmidor: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Mikronacionální činnost
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
Jakmile uběhlo několik týdnů od voleb, 30. dubna 2020, navrhl [[Mikuláš Göth|tehdější premiér]] v parlamentu kvůli nespravedlnému rozdělení mandátů, aby byly politické strany zrušeny a kandidovalo by se jako jednotlivci, což prezident cenzuroval. Premiér a [[Jan Šťastný|viceprezident]], který byl jmenován na základě toho, že volil prezidenta v prezidentských volbách, byli pobouřeni, rezignovali na své funkce a odešli z Menderska. Tím odstartovala [[Mikro-menderská válka|Mikro-menderská krize]], která se brzy přelila i ve válku. Během této krize/války docházelo k masivnímu vytváření druhých účtů, jak ze strany Menderska, tak i ze strany opačné, na které stáli především bývalý premiér a viceprezident. Také probíhaly editační války, kontroverze, zrady, změny menderské ústavy a další různé nemornální chování. Mendersko dokonce na nějakou dobu zaniklo, protože zánik schválila prozatimní vláda předsedů politických stran. Když probíhala neexistence mikronárodu, [[MSNK]] vyhlásilo 4. června 2020 samozvanou revoluční vládu, a tak byl mikronárod obnoven dříve. Na Šmidora byl po dobu několika týdnů vyvíjen nátlak, aby přijal ultimátum, které požadovalo vytvoření kontrolního orgánu, vyhlášení nových voleb nebo vypovězení porušených smluv (včetně [[Ústava Menderska|ústavy Menderska]]). Nakonec po 5 týdnech přijal mírovou smlouvu. | Jakmile uběhlo několik týdnů od voleb, 30. dubna 2020, navrhl [[Mikuláš Göth|tehdější premiér]] v parlamentu kvůli nespravedlnému rozdělení mandátů, aby byly politické strany zrušeny a kandidovalo by se jako jednotlivci, což prezident cenzuroval. Premiér a [[Jan Šťastný|viceprezident]], který byl jmenován na základě toho, že volil prezidenta v prezidentských volbách, byli pobouřeni, rezignovali na své funkce a odešli z Menderska. Tím odstartovala [[Mikro-menderská válka|Mikro-menderská krize]], která se brzy přelila i ve válku. Během této krize/války docházelo k masivnímu vytváření druhých účtů, jak ze strany Menderska, tak i ze strany opačné, na které stáli především bývalý premiér a viceprezident. Také probíhaly editační války, kontroverze, zrady, změny menderské ústavy a další různé nemornální chování. Mendersko dokonce na nějakou dobu zaniklo, protože zánik schválila prozatimní vláda předsedů politických stran. Když probíhala neexistence mikronárodu, [[MSNK]] vyhlásilo 4. června 2020 samozvanou revoluční vládu, a tak byl mikronárod obnoven dříve. Na Šmidora byl po dobu několika týdnů vyvíjen nátlak, aby přijal ultimátum, které požadovalo vytvoření kontrolního orgánu, vyhlášení nových voleb nebo vypovězení porušených smluv (včetně [[Ústava Menderska|ústavy Menderska]]). Nakonec po 5 týdnech přijal mírovou smlouvu. | ||
Šmidor rezignoval po podepsání mírové smlouvy, 8. června 2020, na svou prezidentskou funkci, ač byl předsvědčen, že se nemůže nikdy vzdát. Moc v mikronárodě převzal [[Jan Mírný]], falešný účet z [[Kybistán|Kybistánu]], což Šmidora po jeho krocích velmi pobuřovalo. Plánoval různé pokusy o znovupřevzetí moci, ovšem Mírný zablokoval kandidaturu na prezidenta/tku všem bývalým členům [[PSM]] a stranu také rozpustil. Podobný osud potkal i další politické strany, které ovšem narozdíl od PSM byly neaktivní. Nespokojení občané (včetně Erica Šmidora) predevším z řad PSM založili [[LDS]]. Ti nakonec založili nový mikronárod - [[Mendersie]]. Eric Šmidor tam převedl své i firmy, což byl krok kontroverzní. Mendersii tvořil se [[Štěpán Círek|Štěpánem Církem]], který plánoval, že bude kandidovat na menderského prezidenta, ale od toho upustil. Prý by nedokázal uvést Mendersko do pořádku. Mendersie nakonec byla neaktivní, protože měla dvě komory parlamentu a občané zajímajících se o politiku bylo málo. Nakonec ho Círek 18. září 2020 zradil a provedl převrat. Tamní moc převzali jiní vlivní mikronacionalisté. Mendersie se reformovala na Litoměřické knížectví. Knížetem se stal Jakub z Vítku, pozdější menderský regent. Šmidor se stáhl do ústraní, aktivní totiž byl predevším pouze v [[Spojené státy Meknijska a Lurku|Meknijsku]]. | Šmidor rezignoval po podepsání mírové smlouvy, 8. června 2020, na svou prezidentskou funkci, ač byl předsvědčen, že se nemůže nikdy vzdát. Moc v mikronárodě převzal [[Jan Mírný]], po pozdějším zjištění falešný účet z [[Kybistán|Kybistánu]], což Šmidora po jeho krocích velmi pobuřovalo. Plánoval různé pokusy o znovupřevzetí moci, ovšem Mírný zablokoval kandidaturu na prezidenta/tku všem bývalým členům [[PSM]] a stranu také rozpustil. Podobný osud potkal i další politické strany, které ovšem narozdíl od PSM byly neaktivní. Nespokojení občané (včetně Erica Šmidora) predevším z řad PSM založili [[LDS]]. Ti nakonec založili nový mikronárod - [[Mendersie]]. Eric Šmidor tam převedl své i firmy, což byl krok kontroverzní. Mendersii tvořil se [[Štěpán Círek|Štěpánem Církem]], který plánoval, že bude kandidovat na menderského prezidenta, ale od toho upustil. Prý by nedokázal uvést Mendersko do pořádku. Mendersie nakonec byla neaktivní, protože měla dvě komory parlamentu a občané zajímajících se o politiku bylo málo. Nakonec ho Círek 18. září 2020 zradil a provedl převrat. Tamní moc převzali jiní vlivní mikronacionalisté. Mendersie se reformovala na Litoměřické knížectví. Knížetem se stal Jakub z Vítku, pozdější menderský regent. Šmidor se stáhl do ústraní, aktivní totiž byl predevším pouze v [[Spojené státy Meknijska a Lurku|Meknijsku]]. | ||
Během probíhající [[Wistonsko-Kybistánská krize|Wistonsko-Kybistánské krize]], na přelomu ledna a únoru [[2021]], začal uvažovat o návratu do mikronacionální komunity. Zvažoval vznik svého nového mikronárodu - Knížectví Ideberk. Ovšem kybistánský diktátor mu nabídl, zda znovu nechce převzít moc v [[Knížectví Mendersko|Mendersku]], nabídku přijal. A tak se Šmidor de facto stal knížetem 11. února 2021. Jakub z Vítku mu pomohl s reformou na knížectví, sám byl zvolen regentem. Ve funkci zůstal až do 12. června [[2022]]. Šmidor se za své činy v minulosti omluvil. Dokonce byl schválen [[Zákon o definitivním smíření s historií (Mendersko)|zákon o definitvním smíření s historií]], který navrhl sám bývalý viceprezident, [[Jan Šťastný]]. Mendersko nyní patří mezi uznávané členy mikronacionální komunity. Šmidor je v současné době [[Kníže Menderska|knížetem Menderska]] nebo také [[Předseda vlády Meknijska|kxugalem]] v [[Meknijsko-Lurk|Meknijsku-Lurku]]. | Během probíhající [[Wistonsko-Kybistánská krize|Wistonsko-Kybistánské krize]], na přelomu ledna a únoru [[2021]], začal uvažovat o návratu do mikronacionální komunity. Zvažoval vznik svého nového mikronárodu - Knížectví Ideberk. Ovšem kybistánský diktátor mu nabídl, zda znovu nechce převzít moc v [[Knížectví Mendersko|Mendersku]], nabídku přijal. A tak se Šmidor de facto stal knížetem 11. února 2021. Jakub z Vítku mu pomohl s reformou na knížectví, sám byl zvolen regentem. Ve funkci zůstal až do 12. června [[2022]]. Šmidor se za své činy v minulosti omluvil. Dokonce byl schválen [[Zákon o definitivním smíření s historií (Mendersko)|zákon o definitvním smíření s historií]], který navrhl sám bývalý viceprezident, [[Jan Šťastný]]. Mendersko nyní patří mezi uznávané členy mikronacionální komunity. Šmidor je v současné době [[Kníže Menderska|knížetem Menderska]] nebo také [[Předseda vlády Meknijska|kxugalem]] v [[Meknijsko-Lurk|Meknijsku-Lurku]]. | ||