Deprecated: Use of Please install wikidiff2 to retain inline diff functionality. was deprecated in MediaWiki 1.35.0. [Called from SpecialMobileDiff::executeWhenAvailable in /var/www/en.mw/extensions/MobileFrontend/includes/specials/SpecialMobileDiff.php at line 146] in /var/www/cs.mw/includes/debug/MWDebug.php on line 430
Změny – Mikronárody Wiki

Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 2 061 bajtů ,  31. 1. 2020, 22:26
bez shrnutí editace
Řádek 49: Řádek 49:  
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.
 
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.
   −
==Administrativní členění==
+
==Politika==
Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.
+
''Hlavní články: [[Politický systém Moravskoslezska]], [[Seznam předsedů vlád Moravskoslezska]] a [[Seznam prezidentů Moravskoslezska]]''
   −
Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.
  −
  −
Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.
  −
  −
==Politický systém==
   
===Politický systém===
 
===Politický systém===
Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).
+
Podle [[Ústava Moravskoslezské republiky (2019)|ústavy z roku 2019]] je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává [[vláda Moravskoslezské republiky]] v čele s předsedou vlády.
   −
====Legislativa====
+
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.
Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.
+
{| class="wikitable"
 +
!Funkce
 +
!Jméno
 +
!Strana
 +
!Poznámka
 +
|-
 +
|Prezident republiky
 +
|''nezvolen''
 +
|
 +
|Volby se mají konat v dubnu 2020.
 +
|-
 +
|Předseda vlády
 +
|Bratslav Šťasten
 +
|SP
 +
|Ve funkci od roku 2018.
 +
|-
 +
|Předseda Sněmu
 +
|František Otta
 +
|SP
 +
|Ve funkci od roku 2019.
 +
|}
 +
Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky.
   −
====Exekutiva====
+
=== Územní členění ===
Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která má více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.
+
''Hlavní článek: [[Administrativní členění Moravskoslezska]]''
   −
Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.
+
Dnešní Moravskoslezsko je od roku 2019 rozděleno do šesti krajů (mor. ''okruh''). Každý kraj vlastní majetek a krajský národní výbor, který je volen každé čtyři roky.
   −
====Justice====
+
Kraje se člení na 61 okresů (mor. ''župa''). Okresy nejsou územní samosprávné celky, okresní národní výbory jsou pouze orgány státní správy.
Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.
      
===Externí odkazy===
 
===Externí odkazy===
959

editací

Navigační menu