|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''[[Soubor:Dialekty nissiiského jazyka-0|thumb|right|466 px]]Dialekty nissiištiny '''(岛舌 丁囗主卜 [nijimal bok'ka]) i přes svoji malou rozlohu má nissiiština několik dialektů. Většina jazyků z meknijské jazykové rodiny si jsou tak příbuzné, že se oficiálně považují za dialekty také (popekijština, varglovština, amgulština). Oficiální úřední podoba jazyka je nijiský/popekijský dialekt (nezaměňovat s popekijštinou/bobenijským dialektem). Většina dialektů vznikla kvůli přizpůsobení jazyka obyvatelům. | | Mezi '''dialekty nissiištiny''' jsou zahrnovány 3 skupiny dialektů, jižní (yeojuský - hyojuNi bokkan + ekkerský ekkerihyoNi bokkan, varglovský - burgilaīōn), středomeknijský (nuluitský - boka kītero nwluitōn + meshilský - menshiliōn boka) a podkrkonošský (pērinigs bonkaOn). Za dialekt je často považována i bobanština a do určité míry také konissiiština, toto je však kontroverzní. |
| ==Nijiský dialekt==
| |
| Také znám jako popekijský dialekt, je úřední spisovná varianta jazyka. Je vyučována na Meknijologických kurzech a setkání, či je hlášena ve zprávách.
| |
|
| |
|
| Majáka, du ogenkisejo? Ma be oneul kvang ov'və taki šmarkovlajničnoskejman gal kosegasəmnida.
| | == Příklady dialektů == |
| | | V níže uvedené tabulce je uveden rozdíl ve větě "Divoké květiny rostou v horách" |
| ==Bobenijský dialekt== | | {| class="wikitable" |
| Jiným jménem popekijština, od nijiského dialektu se liší mnohem jednodušší výslovností. Oba dialekty jsou si vzájemně přibližně srozumitelné, avšak vznikají i jiná slova, proto se bobenijský dialekt také řadí mezi jazyky. Bobenijským dialektem mluví národ Bobajů/Popajů, část Popekijců žijících v středovýchodním Kaywokki. Zapisuje se Popekanou, jednoduchým čárkovým písmem. Bobenijský dialekt má také mnohem jednodušší gramatiku, například ve slově níže uvedeném by se na konci, jelikož se jedná o neurčitý tvar zapsalo seamnida, avšak v bobenijském dialektu se pravidlo mida nevyužívá a na konci každého slova je jednoduché mida.
| | |+Rozdíly v dialektech |
| | | ! |
| Maiaka, su ogemkiseio? Ma pe omul sgolal ovi daki smalkoflaimidsmoskeimam mamus makumida.
| | ! |
| ==Yeojuský dialekt==
| | ! |
| Známý též jako varglovský dialekt, nezaměňovat s varglovštinou. Charakteristikou dialektu je například výměna '''o''' za '''eo''' - otevřenější výslovnost, dále se vyskytuje výměna dvojnosti za větší ráznost vyslovení písmena (!), tato skutečnost pochází z blízké thornštiny v Asuře.
| | !Divoké květiny rostou v horách |
| | | |- |
| Majáka, deu ogenkisejeo? Ma bae oneul šchoelar ov!ə taki šmarkeovlajničnoeskejman maneuš mak'keusnida.
| | | |
| | | | |
| ==Banditský dialekt==
| | |''nissiisky'' |
| Někdy jako varglovština. Největší zvláštností jazyka je vypouštění dvojnosti znaků, proto vznikají velké nedorozumnění, například ve slovech c'cina a cina, kde první slovo znamená "chvála" a druhé "něco mokré", avšak tato skutečnost zjednodušuje výslovnost. Další zvláštností je změna názvu Meknijska z Meknij na Semila, nebo pozdrav Majákasejo na Sajamonárasejo. Díky těmto rozdílům se banditský dialekt také řadí mezi jazyky.
| | |''plaesEul ovvae kxeobēreuNi kxēokyae ineul ceriLulSeamnida.'' |
| | | |- |
| Sajamonára, di ogenkisejo? Ma pe onul šcholar ova odaki šiapkoneul basoš maikuseika.
| | | rowspan="3" |J |
| ==Československý dialekt==
| | | rowspan="2" | |
| Známo jako Amgulština. Dialekt vznikl umělou slavizací banditského dialektu. Příkladem slavizace je například slovo Lingvo amgulóvi, kde nissiisky by název zněl Amkchul llinkchvo. Československý dialekt se také řadí mezi jazyky. Jazyk vznikl pro Meknijské instituce v ČSFR a také jako příbuzný jazyk nissiištině pro slovanstvo (Meknijský národ není etnicky slovanský, ale slovansko-germánský (podle legendy o vzniku Meknijska (Ojineo) pochází Meknijčané z Asie)).
| | |yeojuský |
| | | |plēesal op kxeobērēiNi kxēokyae in cerilmida. |
| Du Majáka, ogenkiseyo? Ma be onul školar ofa taki šiapkonul manuš makukidá.
| | |- |
| ==Bohemijský dialekt==
| | |ekkerský |
| Bohemijský dialekt je velmi podobný nijiskému, avšak kvůli působení moravštiny se většina samohlásek čte dlouze a souhlásky se čtou krátce (například sejo - séjó)
| | |plēesal kiter kxeobērēiNi kxēokyae inul cerilmida. |
| {{Navbox Meknijsko}} | | |- |
| | | |
| | |varglovský |
| | |plaesEur kītero kxeobēreuNeī kxēokeī in seriRul. |
| | |- |
| | | rowspan="2" |S |
| | | rowspan="2" | |
| | |nuluitský |
| | |plèsWl kītero kxòbērwNi kxokyè in ceriLwlSmnida. |
| | |- |
| | |meshilský |
| | |plaesEul kītero kxobēruNi kxokyae in ceriLulSmnida. |
| | |- |
| | |K |
| | | |
| | |podkrkonošský |
| | |plaesOol kītera gheobēreuMi ghēokyīgs in ceriLulida. |
| | |- |
| | | |
| | | |
| | |bobanština |
| | |Flësake kítero gobérúní géokjí in cerikake. |
| | |- |
| | | |
| | | |
| | |konissiiština |
| | |pureRyu kitero kunoberuNii keokuryu in teriRyuTsumida. |
| | |- |
| | | |
| | | |
| | |''posvátná nissiiština'' |
| | |''flaesEul kītero xeobēreuNi xēokyae in ceriLulOika.'' |
| | |} |
| | <br />{{Navbox Meknijsko}} |
| {{NavboxMekniyLanguages}} | | {{NavboxMekniyLanguages}} |