Moravskoslezská republika: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Řádek 41: Řádek 41:
   | státní zřízení = demokratická republika
   | státní zřízení = demokratická republika
   | hlavní město = [[Olomóc]]
   | hlavní město = [[Olomóc]]
   | funkce1 = Předseda Výboru pro výjimečný stav
   | funkce1 = Předseda vlády
   | vládce1 = [[Bratslav Šťasten]]   
   | vládce1 = [[Bratslav Šťasten]]   
   | vládce2 =  
   | vládce2 =  
Řádek 81: Řádek 81:
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.


<br />
== Administrativní členění ==
Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.
 
Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.
 
Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.


==Politický systém==
==Politický systém==
===Státní zřízení a vrcholné orgány státní moci===
===Politický systém===
Moravskoslezsko je podle ústavy z roku 2019 parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident volený na pět let Spolkovým shromážděním. Prezident jmenuje členy spolkové vlády. Moravskoslezský parlament (Spolkové shromáždění) je dvoukomorový a skládá se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Sněmovna lidu je volena na celém území státu, do Sněmovny národů se volí stejný počet poslanců v každé zemi. Moravskoslezská spolková vláda je odpovědná Spolkovému shromáždění. V jejím čele stojí předseda, členy vlády jsou místopředseda a spolkoví ministři.
Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).
 
==== Legislativa ====
Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.


===Politické a správní členění===
==== Exekutiva ====
Moravskoslezsko je rozděleno do dvou spolkových zemí, které jsou zase rozděleny do 26 okresů, nad nimiž jsou v zemi Moravské ještě 2 kraje. Okresy se dále dělí na jednotlivé obce a města.
Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která má více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.


Hranice mezi Moravou a Slezskem více méně kopíruje historickou hranici, nicméně se při jejím určování sledovaly současné katastrální hranice obcí. Dosavadní město Ostrava bylo rozděleno mezi Moravskou Ostravu v zemi Moravské a Porubu a Slezskou Ostravu v zemi Slezské.
Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a má zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.


==== Justice ====
Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.


===Externí odkazy===
===Externí odkazy===
approved, extendedconfirmed
1 050

editací

Navigační menu