Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Slovanská federace

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Slovanská federace
Славянская федерация
slavyanskaya federatsiya
vlajka Slovanské federace
vlajka
znak Slovanské federace
znak
Hymna: Hej, Slované
Motto: Svoboda, spravedlnost, jednota
Geografie

Mapa federace.png Poloha Slovanské federace

Hlavní město: Moskva
Rozloha: 18 626 977 km²
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Elbrus (5 642 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +1 až +12
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 265 787 477 (4. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 14.26 ob. / km²
HDI: 0,900 (velmi vysoký) (15. na světě, 2018)
Jazyk:
Národnostní složení:
Náboženství: katolické, pravoslavné, protestantské, islám, buddhismus, tradiční náboženství
Státní útvar
Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika
Vznik: 23. května 2018 ()
Prezident: Stanislav Kovář (Станислав )
Předseda vlády: Boris Kuzněcov (Борис Кузнецов)
Měna: Slovanská peruna (SP)
Giniho koeficient: 0,18 (2018)
Mezinárodní identifikace
Národní TLD: .sf

Slovanská federace (rusky - Славянская федерация) vyplývá z panslavistických a neoslavistických myšlenek. Slovanská federace má za cíl sjednotit všechny Slovany pod jeden státní útvar. Federace se ostře vymezuje vůči NATO, EU a dalším organizacím, které Slovany rozdělují a znepřátelují je vůči sobě. Slovanská federace se skládá ze všech slovanských států, vyjma České a Slovenské republiky (suverénní Československá republika). Slovanská federace se ale snaží udržet vynikající vztahy mezi federací a Československem.

Historie

Slovanská federace jako taková začala vznikat po 27. letech po rozpadu Sovětského svazu, konkrétně v roce 2018. Sovětský svaz provozoval onu myšlenku sjednocení všeho Slovanstva, neboť sám předchůdce Slovanské federace, měl pod svým vlivem všechny slovanské národy + pobaltské státy atd. Slovanská federace tuto myšlenku pochopitelně převzala, akorát místo diktátorského režimu nastala demokratická poloprezidentská republika. Slovanská federace sdružuje všechny slovanské národy mimo České a Slovenské republiky (resp. Československé republiky), neboť tento stát se vyskytuje samostatně na české microwiki.

Politický systém

Slovanská federace je zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika. Federální shromáždění je dvoukomorový parlament. Rada federace je horní komorou a Státní duma je dolní komora, která je volena na dobu pěti let.

Zahraniční politika

Organizace jejíž součástí je Slovanská federace

  • OSMOSM.png OSM - plné členství (23. 5. 2018)
  • MVAMVA.png MVA - plné členství (25. 5. 2018)

Administrativní členění

Slovanská federace se člení na 14 federálních okruhů a 190 federálních subjektů.

Federální okruhy

Polský federální okruh, Slovinsko-Chorvatský federální okruh, Bosno-Srbský federální okruh, Makedonsko-Kosovsko-Černohorský federální okruh, Bulharský federální okruh, Ukrajinský federální okruh, Sibiřský federální okruh, Uralský federální okruh, Kamčatský federální okruh, Moskevský federální okruh, Petrohradský federální okruh, Volgogradský federální okruh, Dálnovýchodní federální okruh, Krymský federální okruh.

Geografie

Slovanská federace je největším státem na světě, celková rozloha činí přibližně 18,6 milionů km². Na západě hraničí s Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Německem, Československem, Rakouskem, Itálií, Rumunskem, Maďarskem, Moldavskem. Na jihu s Čínou, Kazachstánem, Arménií, Azerbajdžánem, Albánií, Řeckem. Reliéf je převážně rovinatý, mimo pohoří Ural, které tvoří hranici mezi evropskou částí Ruska a Sibiří a Kavkaz s nejvyšší horou federace - Elbrusem (5642 m).

Podnebí

Vzhledem k obrovské rozloze federace se na území nacházejí všechny podnebné pásy mimo tropického. Největší část federace však tvoří mírný podnebný a subpolární pás.

Vodstvo

Nejdelší řekou federace je Volha, která je obzvláště využívána cestovním ruchem. Celkové vodní plochy tvoří 2% celého území SF.

Demografie

V Slovanské federaci žilo 24.května 2018 přesně 265 787 477 obyvatel. Národnostně a etnicky je federace velmi rozmanitá. Střední délka života je díky vysoce kvalitní zdravotní péči poměrně vysoká - 81 let.

Etnické složení

Největší zastoupení tvoří Slovanské národy - Poláci, Slezané, Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Rusíni, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci, Makedonci, Slováci, Bulhaři, Gorani, Češi, Slováci. Menšinu tvoří - Rumuni, Adygejci, Altajci, Kazaši, Baškirové, Tataři, Burjati, Inguši, Kabardinci, Balkarci, Kalmykové, Karačajci, Čerkesové, Karelové, Finové, Komijci, Marijci, Čuvaši, Mordvinci, Jakuti, Oseti, Tuvinci, Udmurti, Chakasové, Čečenci, Krymští Tataři, Albánci, Romové, Maďaři. Obyvatelstvo je poměrně nerovnoměrně rozložené. Od přelidněné Moskvy po řídce osidlenou Sibiř.

Jazyky

Úředními jazyky jsou všechny jazyky slovanských národů. Nejrozšířenější je ruština. následována ukrajinštinou a polštinou.

Náboženství

Převážně převládá katolická církev následována pravoslavím, protestantskou církví, islámem, buddhismem a tradičním náboženstvím.

Kultura

Slovanský kroj
Chrám Vasilije Blaženého na Rudém náměstí v Moskvě.

Kultura se ve Slovanské federaci měnila nepatrně jen regionálně. Kultura na drtivé většině federace, zůstává beze změny po více než 1000 let.

Kroje

Kroje se ve Slovanské federaci nepatrně liší. Na vzhledu kroje je závislá taky oblast, která má své charakteristické zpracování. Na východě federace převažují červeno-bílé kroje, na západě modro-červeno-bílo-zelené kroje. Kroj na obrázku pochází z Kamčatské oblasti.

Architektura

Architektura se ve federaci taky lišila regionálně, díky obrovské rozloze federace. Na západě je architektura na modernější úrovni než architektura východní. Za největší architektonický skvost se ve federaci považuje chrám Vasilije Blaženého na rudém náměstí v Moskvě.

Hudba

Slovanské písně vycházejí z lidových slovanských písní. Hudba je stále inspirována s hudbou z 8. století a používají se i obdobné nástroje. Mezi takovéto písně se řadí například:

Sztoj pa moru (Што й па мору)

Lecieli żurauli (Ой ляцелі жураўлі)

U lisi (Ой y лиси)

Na dvore dozhd idet (На дворе дождь идёт)

Tyto písně se doposud řadí mezi nejpřehrávanější písně ve všech federálních oblastech.

Sport

Nejrozšířenějším sportem a zároveň národním je hokej. Hokej se do federace dostal z Kanady, kde se okamžitě ujal a byl prohlášen za národní sport. Dále se hraje fotbal, ale ten už není moc rozšířený.

Armáda

Veškeré informace o aktuální podobě armády Slovanské federace, naleznete zde.

Státní svátky

Slovanská federace patří relativně mezi jedny z nejnábožnějších států světa, tudíž mezi státní svátky připadá mnoho církevních dnů.

V tabulce naleznete seznam státních svátků na rok 2019

Datum Událost
1.1. Nový rok
19.4. Velký pátek
22.4. Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce
15.5. Den slovanského božstva
19.5. Den vítězství
23.5. Den vzniku Slovanské federace
8.6. Den Peruna a Svaroga
2.9. Den ukončení 2.světové války
30.9. Den Moskvy
11.11. Den ukončení 1.světové války
24.12. Štědrý den
25.12. 1.svátek vánoční
26.12. 2.svátek vánoční
31.12 Silvestr