Podkrkonoší

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Protektorát Podkrkonoší)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Protektorát Podkrkonoší
Protektorat Unterriesengebirge
Znak
MottoTschechisches Territorium, deutsches Herz (němčina)
česky: "Území české, srdce německé"
Národní hymnaSe ctí ku vítězství
Podkrkonoší_(mapa-2023).png
Podkrkonoší (zeleně) na mapě Česka
němčina
Uznávané jazyky
čeština, angličtina
Němci, Češi
Katolicismus
Vláda
absolutní monarchie (protektorát)
• Vznešený protektor Podkrkonoší
Engelbert I.
Vznik
• Vyhlášení protektorátu ze strany Boletic
2. května 2023
• Uznání KNM
7. května 2023
• Kontrolované
0 km²
Koruna česká (CZK)
Časové pásmo
(UTC+1)
.cz
svatý Václav
Předcházející
Nástupnické
Bezvládí (KNM)
KNM

Protektorát Podkrkonoší (zkráceně Podkrkonoší) byl krátkodobě existující protektorát, tj. polozávislý stát, Svobodného státu Boletice.

Státní vlajka nad územím původního KNM

Vznik

Protektorát vznikl na základě vyhlášení ze strany boletického panovníka Engelberta I. na území Království Nekonečné moudrosti, které se na jeho území nacházelo. „Ochrana“ byla vyhlášena z důvodu bezvládí v KNM, které se rozhodl využít Engelbert I. jako záminku pro převzetí moci na území. Engelbert I. a Boletice nijak nezpochybňují autoritu a právní nárok KNM a jeho krále Ludvíka Rocheta na území, ale prohlašuje se za právoplatného zástupce tohoto území do doby dokud nebude v KNM obnovena vláda.[1]

Politika a historie

Stát byl řízen na monarchistickém principu. Veškerou moc měl Engelbert I. jako Jeho Výsost Vznešený protektor. Podle protektorátního nařízení nemělo Podkrkonoší žádnou armádu. Protektorát byl uznáván pouze Svobodným státem Boletice. Království Nekonečné moudrosti na jehož území se protektorát nachází ho považuje za prostředek agrese a útok na svou suverenitu.

Boletice z důvodu nefunkční branné moci nijak neovládá území Podkrkonoší a jedná se tak jenom o „papírový“ stát. Území protektorátu bylo de facto pod kontrolou KNM.

Protektorát zanikl uznáním nároků KNM ze strany KČM a Boletic.

Symboly a kultura

Státní symboly

Protektorát převzal všechny státní symboly KNM až na státní znak, který byl nahrazen znakem původníchOSKNM.[1]

Název Pozadí
Státní vlajka Vlajka je stejná jako vlajka KNM
Státní znak Státním znakem je původní znak OSKNM.
Státní hymna Státní hymnou je : Se ctí ku vítězství, v originále Rondeau.
Hlava státu Hlava státu je taktéž jedním ze symbolů KNM, hlavou státu je král, v současnosti Protektor. Úcta k hlavě státu se má podle protektorátního nařízení udržovat vůči Vznešenému protektorovi.
Název státu Oficiálním názvem státu je: Protektorát Podkrkonoší.

Státní svátky

Všechny svátky původního KNM byly zachovány, ale byly k něm ještě přiřazeny všechny státní svátky Boletic kromě Svátku nezávislosti.[1]

Datum Název Popis
6. leden Tři králové
Pohyblivý svátek Velký pátek
Pohyblivý svátek Velikonoční pondělí
9. květen Den Evropy Den památky evropské jednoty
Pohyblivý svátek Svátek Nanebevstoupení Páně V katolické liturgii připomínka výstupu Ježíše Krista z hory Olivetské na nebesa čtyřicet dní po jeho vzkříšení.
Pohyblivý svátek Svatodušní pondělí
Pohyblivý svátek Slavnost Těla a Krve Páně V katolické liturgii slavnost připomínající přítomnost Ježíše Krista jako Boha i jako člověka v eucharistii.
Pohyblivý svátek Nanebevzetí Panny Marie V katolické liturgii připomínka na nanebevzetí Panny Marie.
28. září Svátek svatého Václava Výročí zavraždění patrona Českých zemí sv. Václava
1. podzim (listopad) Slavnost Všech svatých V katolické liturgii připomínka všech svatých
1. podzim (listopad) Den svobody a absolutismu Výročí založení KNM a také Parodie na Česky státní svátek 17. listopadu, tzv. Den boje za svobodu a demokracii.
8. prosinec Neposkvrněné početí Panny Marie V katolické liturgii připomínka Neposkvrněného početí Panny Marie.
24. prosince Štědrý den Večerní oslava Vánoc.
25. prosince 1. svátek vánoční V katolické liturgii oslava narození Ježíše Krista.
26. prosince 2. svátek vánoční V katolické liturgii připomínka prvního křesťanského mučedníka Štěpána.

Kultura

Samostatná kultura území byla respektována, ale nijak zásadně chráněna nebyla.[1]

Reference