Právní formy podniků v SSSR
Tento článek je ve znění, v jakém byl na micronations.wikia.org/cs před přesunem sem. Některé informace mohou být neaktuální. |
Na tento článek neodkazují žádné další články. Můžete MicroWiki pomoct tím, že odkazy vytvoříte. |
V SSSR bylo 7 právních forem podnikání. Z toho byly 4 státní, 2 soukromé a 1 pro podnikání cizích států.
Státní podnik
Zakládal ho stát zakladatelskou listinou. Byl řízen socialistickou samosprávou pracujícího kolektivu. Statutárním orgánem byl ředitel. Byl odpovědný socialistické samosprávě.
Národní podnik
Zakládal ho stát zakladatelskou listinou. Byl řízen Předsednictvem, které volil Národní sovět SSR. Ředitel podniku byl odpovědný Národnímu sovětu SSR.
Družstvo
Zakládala skupina občanů zakladatelskou smlouvou. Ta také stanovila řídící orgány.
Jednotné zemědělské družstvo
Zakládali ho občané smlouvou o společném hospodaření. Bylo řízené představenstvem voleným členy JZD. V čele předsednictva byl předseda. Volilo ho předsednictvo.
Školské zařízení
Spravovala ho Rada rodičů, která volí ředitele školy. Radu rodičů volili rodiče žáků. Školská zařízení zakládal Národní výbor.
Soukromý podnik
Zakládala ho soukromá osoba na Národním výboru zápisem do Rejstříku soukromých podniků. Byly přísně kontrolovány, aby zde nedocházelo ke kapitalistickému vykořisťování.
Podnik spřáteleného státu
Zakládal spojenecký stát mezinárodní smlouvou. Správu si stanovoval zřizovatel. Byly také přísně kontrolovány, aby zde nedocházelo ke kapitalistickému vykořisťování.