Meknijčané

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Obyvatelé Meknijska)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Meknijčané
shinsegēī / pxoyēī NS
siinsegii / phohii TH
Sransersegau / pojau ES
Maegnisher DE-FE
Populace
kolem 40 000
Země s významnou populací
KMV.png Meknijsko
KMV.png Meknijsko 40 000
Kanada.png Kanada kolem 50
Jazyk(y)
čeština, nissiiština, meknijské jazyky
Náboženství
převážně ateisté a agnostici, dále římskokatolické a wakeisti
Příbuzné národy
Češi
Moravané
Keltové (zejména Velšané a Bretoni)
Korejci
Mongolové

Meknijčané, nissiisky shinsegēī (šinsegeí), v kontextu širším pxoyēī (pchojéí), český také meknijové, či zastarale midaové, je indoevropský středoevropský národ, silně příbuzný keltům a slovanům, velmi vzdáleně mandžuským korejcům (sporné). Většina (90% odhad) žije na území Meknijska. Meknijčané dále žijí v Česku, Kanadě, Austrálii a sousedních zemích Česka.

Meknijčané jsou, dle legendy Ojineo, potomci vyhnaných midaiů, z dálného východu (terra extraorientalis), pravděpodobně Kogurya - starověkého korejského království, a keltských kmenů. Z hlediska teorie fenotypů jsou Meknijčané Noridi-Alpinidi-Mediterranidi.

Etymologie

Označení meknijčané vychází ze slova Meknij, z toho vzniklo i české označení Meknijsko. Označení midaové vzniklo z nejčastější koncovky slova, mida. Nissiiské označení shinsegēī vychází z označení meknijské země Shinsegye, tedy země okolo Českého ráje. Označení pxoyēī vychází z protobójoheumského *bōieau, tedy bójský, označující kmen Bójů.

Dějiny národa

Mytologický původ

Nejdůležitější legendou je tzv. Ojineo, neboli příchod. Ojineo pojednává o sporech v Koguryeu a následném opuštění skupiny vedené Hanunkxem, polobohem a jeho synem Meknijem. Hanunkx je zřejmě inkarnací syna korejského boha Hwanina, Hwanung. Jeho syn Meknij je pravděpodobně reinkarnovaný Tangun. Družina dlouhé roky cestovala přes Asii spolu s mongoly až do střední evropy, kde (pravděpodobně roku 26 př.n.l) založila stát Tajibangmida (dvě provincie Midy). Po příchodu se družina míchala s keltským obyvatelstvem a přijala kreolský jazyk mōdnumida.

Tajibanmida

Prvním státem Meknijska a zároveň na dlouhou dobu posledním, bylo Tajibangmida. Jednalo se o malý stát obklopený keltskými kmeny. Hlavním městem byl Sanbang (dnešní Yeoju).

Příchod čechů

Po příchodu čechů se meknijský národ plně a mírumilovně asimiloval do českého národa. Dnes však začíná v Meknijsku národní obrození a snaha o znovuzavedení meknijského národa.

Procenta
Češi - Charváti 30%
Češi - Charvátci 10%
Keltové / Laténové 40%
Korejci / Mongolové / Turkici 2%
Germáni 17%
99%

Fyziologie

Epikantus.jpg Meknijčané z jihu bývají vyšší, než Meknijčani že severu. U některých jedinců se může vyskytnout tzv. epikantus, tj. kožní řasa překrývajíci oční víčko nejvíce se vyskytující u asiatů. Nejznámější meknijčan s epikantem je Naemal Namul-den. Epikantus je pozůstatek východoasijské DNA v meknijském genomu.