Lukaş Çursık

Tento text neslouží jako zdroj informací, obsahuje imaginární údaje. Informace, které text zmiňuje, nelze považovat za realitu a je třeba je pobírat s nadhledem.

Lukaş Çursık, DgG. 子米曲덴 Sakxva Eum-den
Lukaş Çursık v červnu 2018
1. předseda vlády Fyrinie
Ve funkci 1. prosince 2017 – 18. prosince 2018
Místopředseda	Mohammed al-Rahbi
Předchůdce	funkce vytvořena
9. ministerský předseda autonomní Fyrinie
Ve funkci: 17. července 2017 – 1. prosince 2017
Místopředseda	Rahmi Katırcı
Předchůdce	Martin Mlynář
Nástupce	funkce zanikla
Předseda SD
Ve funkci 16. prosince 2017 – 18. prosince 2018
Předchůdce	zvolen po rezignaci
Ve funkci 3. května 2017 – 8. prosince 2017
Předchůdce	Martin Mlynář
Nástupce	rezignoval
Vládní radní Fyrinie
Ve funkci 1. prosince 2017 – 18. prosince 2018
Vol. výsledek	navržen legislativou (63,7 %)
Reprezentant v Národním shromáždění
Úřadující ve funkci od 6. května 2017
Volební obvod	Kirilmaz–Çankaya II (90,7 %)
Předseda GD
Úřadující ve funkci od 20. ledna 2018
Předchůdce	subjekt vznikl
Kivoki Meknijska
Úřadující ve funkci od 3. března 2018
Předchůdce	Suwin Dobaa-na
Osobní informace
Narozen	8. září 2003 (15 let) Kirilmaz, Fyrinie
Občanství	fyrinijské
Národnost	fyrinijská
Politická strana	SD (od 2016) GD (od 2018)
Další spojitosti s politikou	HSD (2015 – 2016) Idealisté.cz /ČSSD/ (od 2018)
Bydliště	Vídeň, Rakousko
Zaměstnání	politik

Lukaş Çursık, DgG. (8. září 2003 Kavala, Řecko; nissiisky 子米曲덴 Sakxva Eum-den) je fyrinijský a meknijský sociálnědemokratický politik a politolog, od 1. prosince 2017 do 18. prosince 2018 předseda vlády Fyrinie (od 11. února do 20. března 2018 předseda vlády v demisi), člen vládní rady a reprezentant Národního shromáždění za obvod Kirilmaz–Çankaya II. Je též předseda fyrinijských sociálních demokratů, od 17. července do 1. prosince 2017 byl ministerským předsedou autonomní Fyrinie. V lednu 2018 vstoupil do meknijské politiky jako předseda meknijské sociální demokracie, kterou v senátních volbách dovedl k 21,74 procenta hlasů, stala se tak druhou nejsilnější meknijskou stranou. V březnu 2018 kandidoval na post Kivoki Meknijska a volby s 44,4 procenty hlasů vyhrál.

Zahájením vykonávání funkce ministerského předsedy Fyrinie a následně předsedy vlády Fyrinie se stal nejmladším předsedou vlády na světě. Na mandáty vládního radního, předsedy vlády a předsedy Sociálních demokratů rezignoval po drtivém propadu jeho koalice v prosincových volbách 2018.

Biografie

Lukaş Çursık se narodil 8. září 2003 v Kirilmazu do politické rodiny. Jeho otec je konzervativní politik, který byl roku 2000 do roku 2009 reprezentantem v Národním shromáždění za Liberální unionistickou stranu a zároveň poslanec v české Poslanecké sněmovně za Občanskou demokratickou stranu. Jeho matka byla nezávislá radní Kirilmazu, na svůj mandát ale rezignovala poté, co se Lukaş Çursık narodil.

Rané dětství

Prvních 12 let svého života trávil ve Fyrinii jen velmi krátce. Jeho matka se po stažení s politického života začala angažovat v diplomacii a v letech 2004 až 2009 pracovala na českém velvyslanectví v řeckých Aténách. Od roku 2010 do roku 2013 poté vykonávala úřad velvyslankyně České republiky v Turecku a mezi lety 2013 a 2015 pak sloužila jako první náměstkyně velvyslance ČR v Libanonu. Lukaş Çursık tak plynně hovoří česky, turecky, arabsky, anglicky, francouzsky, španělsky a řecky.
V zahraničí se lehce začleňoval do kolektivu a navazoval kontakty s vrstevníky, což mu umožnilo značného rozvinutí své multilingvální osobnosti, tak i multikulturní.

Návrat do Fyrinie

V roce 2015 se vrátil společně s rodinou do Fyrinie. Trávil však stále hodně času v tureckém Erzurumu, kde začal studovat sociální vědy, mezinárodní vztahy a politologii. Na rozdíl od svých rodičů začal aktivně podporovat nezávislost Fyrinie na České republice, čemuž jeho rodiče naopak aktivně odporovali. Rovněž se odlišil v ekonomické a sociální orientaci od svých rodičů. V roce 2016 vstoupil do sociálních demokratů, kde prosazoval, aby se vláda Martina Mlynáře snažila prosadit co nejvíce kroků, které by vedly k zlehčení vyhlášení nezávislosti.

Předseda SD a volby 2017

Ke konci roku 2016 se stal Lukaş Çursık favoritem jak uvnitř sociální demokracie, tak na veřejnosti. Stal se jedním z nejpopulárnějších fyrinijských politiků. V lednu 2017 oznámil svou kandidaturu na předsedu sociálních demokratů, průzkumy mezi členy mu již den po oznámení slibovaly hladké vítězství. V únoru 2017 byl zvolen volebním lídrem poté, co se Martin Mlynář vzdal této funkce. Od tohoto okamžiku již jednal jakožto předseda, ačkoliv v čele SD stál v té době ještě ministerský předseda Mlynář. Předsedou byl oficiálně zvolen až 3. května 2017, tedy tři dny před volbami.

Ve volbách sociální demokraté zesílili o 14 procent, získali celkem 41,6 % všech hlasů a 71 v Národním shromáždění. Lukaş Çursık kandidoval z prvního místa sociálnědemokratické kandidátky v Kirilmazu a byl zvolen. Po řadě vyjednávání o vládě s Demokratickou iniciativou a Občanskou aliancí se 17. července 2017 stal ministerským předsedou.

Rudo-žluto-fialová vláda

Lukaş Çursık se 17. července 2017 stal ministerským předsedou Fyrinie. Sestavil koaliční vládu sociálních demokratů, Demokratické iniciativy a Občanské aliance, která v Národním shromáždění držela ústavní většinu. Lukaş Çursık již od svého jmenování deklaroval, že tato rudo-žluto-fialová vláda má Fyrinii dovést k nezávislosti. Vzhledem k tomu, že vláda měla ústavní většinu, povedlo se jí prohlasovat veškerá opatření, která byla třeba k nezávislosti. V září 2017 začal Lukaş Çursık aktivně jednat s dosluhující sociálnědemokratickou vládou Bohuslava Sobotky, která se k fyrinijské nezávislosti stavěla poměrně vstřícně. Čuřík tak vyjednal příznivé podmínky pro nezávislost, v listopadu 2017 se tedy uskutečnilo referendum o nezávislosti, ve kterém se 83,97% všech voličů vyslovilo pro osamostatnění. Podle slov Lukaşe Çursıka tak poslání rudo-žluto-fialové vlády skončilo. Po osamostatnění se však tato vláda chopila moci i v nezávislé Fyrinii a vedla ji až do předčasných voleb v lednu 2018, do kterých opět šel Lukaş Çursık jakožto volební lídr sociálních demokratů.

Sbor ministrů Lukáše Čuříka a První vláda Lukáše Čuříka
Portfej	Člen vlády	Subjekt		Období ve funkci
Předseda vlády	Lukaş Çursık		Sociální demokraté	(2017 - současnost)
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí	Rahmi Katırcı		Demokratická iniciativa	(2017 - 2018)
Ministr financí	Ahmad Samy		Občanská aliance	(2017; 2018 - současnost)
	Ivan Máselník		Občanská aliance	(2017 - 2018)
Ministr vnitra	Deniz Terzi		Sociální demokraté	(2017 - 2018)
Ministr zdravotnictví	Martin Mlynář		Sociální demokraté	(2017 - současnost)
Ministr práce a sociálních věcí	Koray Demir		Sociální demokraté	(2017 - 2018)
Ministr zemědělství	Núr al-Farsí		Demokratická iniciativa	(2017 - 2018)
Ministr spravedlnosti	Hajdár Sáb		Sociální demokraté	(2017 - 2018)
Ministryně školství	Eugen Maruška		Demokratická iniciativa	(2017 - 2018)
Ministryně kultury	Yasemin Teke		Sociální demokraté	(2017 - 2018)
Ministryně obrany	Şermin Karim		Občanská aliance	(2017 - 2018)
Ministr průmyslu	Šakúr Abdulláh		Sociální demokraté	(2017 - 2018)
Ministr občanských zájmů	Jásir Karimí		Demokratická iniciativa	(2017 - 2018)

Spor uvnitř sociální demokracie

Poté, co se Lukaş Çursık stal předsedou sociálních demokratů, probudila se uvnitř strany opozice, kterou tvořilo především konzervativní křídlo strany. To stálo proti ukvapenému osamostatnění, a také proti příliš proevropskému a liberálnímu směřování Lukaşe Çursıka. Konflikt vyvrcholil po vyhlášení nezávislosti, kdy nejvlivnější osoba konzervativního křídla strany, tehdejší 1. místopředseda a ministr vnitra Deniz Terzi, vyhlásil mimořádný stranický sjezd a uvedl, že „Lukaş Çursık by se po úspěšném vyhlášení nezávislosti měl stáhnout z veřejného života“. Lukaş Çursık tak několik dní před sjezdem rezignoval na post předsedy a volebního lídra sociálních demokratů. Na stranickém sjezdu byl však do obou postů znovuzvolen celkem 86 procenty všech hlasů delegátů. Čuříkův oponent Terzi přišel o post 1. místopředsedy a po ukončení svého funkčního období na ministerstvu vnitra se sám stáhl z politiky. Svůj post v předsednictvu neudrželo několik dalších členů konzervativního křídla. Po opětovném jmenování předsedou vlády v lednu 2018 do vlády nejmenoval žádného zástupce konzervativního křídla strany. Celkově tedy znamenalo svolání sjezdu upevnění moci Lukaşe Çursıka uvnitř strany, jelikož vedení strany se ujala Čuříkovi loajální stranická frakce, jež je podle vnitrostranických průzkumů podporovaná většinou straníků.

Volby 2018 a krize

5. ledna 2018 proběhly volby do Národního shromáždění. Jelikož sociální demokraté nezískali předpokládanou většinu, přišlo na řadu koaliční vyjednávání. Lukaş Çursık těsně po zveřejnění výsledků prohlásil, že se sociální demokracie pokusí sestavit koaliční vládu na současném půdorysu, tedy opět rudo-žluto-fialovou vládu. O pár týdnu později prohlásil, že se sociální demokraté již o sestavení vlády s Demokratickou iniciativou nebudou pokoušet, jelikož údajně rezignovala na levicovou orientaci. Náhle se obrátil k vyjednávání se Zelenými, které se pokoušel přesvědčit o vstupu do vlády a rozložení parlamentní frakce s anarchokapitalistickými Libertariány.

Menšinová vláda

V jednání byl neúspěšný. Občanská aliance vládní angažmá odmítla, Zelení byli ochotni do vlády vstoupit, odmítli však rozpuštění parlamentní frakce s Libertariány, což by znamenalo, že by musel Lukaş Çursık i celá sociální demokracie ustupovat ve spoustě levicových opatření. Lukaş Çursık se pokoušel přesvědčit o vstupu do vlády i Občanskou alianci, která však odmítla s odůvodněním, že je připravena plnit opoziční roli a že v současnosti o vstup do vlády zájem nemá. Sociální demokraté tak sestavili jednobarevnou menšinovou vládu, za což byli zkritizováni. Sestavení menšinové vlády se projevilo i ve volebních preferencích, ty se z 45 procent propadly až téměř na 34 procent. Menšinová vláda důvěru nezískala, což znamenalo druhé kolo vyjednávání.

Druhá vláda Lukáše Čuříka
Portfej	Člen vlády	Subjekt		Období ve funkci
Předseda vlády	Lukaş Çursık		Sociální demokraté	(2017 - současnost)
Místopředseda vlády a ministr vnitra	Mohammed al-Rahbi			(2018 - současnost)
Ministr financí	Abdul Ahmad Sísí			(2018)
Ministryně zahraničních věcí	Yaren Azat			(2018 - současnost)
Ministr zdravotnictví	Martin Mlynář			(2017 - současnost)
Ministr práce a sociálních věcí	Mücahit Teke			(2018 - současnost)
Ministr zemědělství	Yağmur Mataracı			(2018)
Ministr spravedlnosti	Richard Konečný			(2018 - současnost)
Ministryně školství	Alíja al-Gazáví			(2018 - současnost)
Ministryně kultury	Marcela Kánská			(2018 - současnost)
Ministr obrany	Musa Danyal Teke			(2018 - současnost)
Ministr průmyslu	Basel Ismaíl			(2018)
Ministr občanských zájmů	Kismat Samír			(2018 - současnost)

Koalice s Občanskou aliancí

V únoru proběhly volby do Vládní rady, které prohlasovaly opoziční strany s odůvodněním, že sociální demokraté disponují příliš velkou silou ve výkonné moci. Lukaş Çursık vyhrál v prvním kole s téměř 64 procenty hlasů, v druhém kole zvítězila filozofka Márie Czenek a ve třetím kole předseda Občanské aliance Ahmad Samy. Výhra Čuříka a Samyho znamenala velké sblížení Občanské aliance a sociálních demokratů, což vedlo ke druhému kolu vyjednávání o vládě. Občanská aliance měla vládu nejprve jen podporovat, mít podíl na programovém prohlášení a mít náměstky na ministerstvech, mandáty ve vládě však dostat neměla. To však vedlo k nespokojenosti členské základny OA, a proto byly vyjednány podmínky pro koaliční vládu, která se 20. března 2018 ujala úřadu.

Volby v červnu 2018

Ve volbách v červnu kandidoval Lukaş Çursık ve volebním obvodě Kirilmaz–Çankaya II a byl znovuzvolen v prvním kole se ziskem 90,7 procenta hlasů. Kandidoval jako volební lídr koalice Doleva, která ve volbách získala většinu mandátů. Lukaş Çursık však připustil sestavení koaliční vlády s nějakou z levicových politických stran.

Osobní život

V prosinci 2017 provedl Lukaş Çursık veřejný coming out, čímž přiznal, že je gay. Je tak v pořadí prvním homosexuálně orientovaným premiérem Fyrinie. Při sčítání lidu se podle jeho slov zařadil národností mezi Fyrinijce, jako své náboženství uvedl bez náboženství – deista. Podle svých slov se sám označuje pouze jako Fyrinijec a národ na tři další větve nerozděluje. Je bilingvální – jeho rodnými jazyky jsou čeština a turečtina. Mluví též však plnohodnotně arabsky a anglicky, ovládá též francouzštinu, řečtinu, španělštinu a částečně též němčinu.

Oficiálně žije v Kirilmazu–Çankaye, nicméně často pobývá mimo Fyrinii. Disponuje několika rezidencemi v zahraničí, konkrétně v belgickém Bruselu, ve Vídni a v německé metropoli Frankfurt. Podle Lukaşe Çursıka ve svých zahraničních sídlech dohromady strávil za rok 2017 a zatím i 2018 více času, než ve Fyrinii. Bývá tak často kritizován ostatními politiky, podle kterých by se měl věnovat své funkci premiéra a ne utrácet své náhrady za přesouvání se po Evropě. Lukaş Çursık i jeho partnery však veřejnost i politické oponenty ujišťují tím, že vykonávat všechny své funkce stíhá bez problému. „Bez svého týmu bych to nezvládám, ale s mým vynikajícím týmem to zvládám i s rezervami,“ pronesl Lukaş Çursık k otázce, jak zvládá sladit přesouvání se po rezidencích a práci.

Lukaş Çursık žije od svého příchodu do funkce premiéra zcela samostatně, bez rodičů, kteří s jeho osamostatněním na začátku, podle jeho slov, nesouhlasili.

Názory a politická orientace

Lukaş Çursık sám sebe popsal jako středolevicového sociálního demokrata. Podporuje smíšenou ekonomiku, zavedení progresivního zdanění, sektorové daně a dalších levicových opatření pro dosažení sociální spravedlnosti. Dlouhodobě se vymezuje pravicovým ideologiím, tvrdě kritizuje konzervatismus, laissez-faire, neoliberalismus nebo paleolibertarianismus. I přes svou pozici v libertariánské středolevici nepodporuje anarchistické politické ideologie a existenci státní moci považuje za nutnou. Vyzval evropské sociálnědemokratické strany k vybudování podobného systému ekonomiky, který je praktikován ve Skandinávii. Staví se pozitivně ke kulturní globalizaci, kritizuje však ekonomický globalismus, který podle něj prospívá jen nadnárodním společnostem, znemožňuje regulaci trhu a vytváří velké sociální rozdíly. Podporuje alterglobalismus, což je levicový směr stavící se vstřícně ke kulturní globalizaci, ale kritizuje nevýhody ekonomické globalizace a liberalizace trhu. V minulosti též několikrát prohlásil, že podporuje neradikální feminismus. Je pacifista, byl kritický ke kroku Spojených států, Francie a Velké Británie, kdy vybombardovali Sýrii. Byl jedním s hlavních aktérů při vyhlašování nezávislosti Fyrinie, má však odpor k nacionalismu. Od nástupu k moci

Podle ostatních politologů má Lukaş Çursık silně proevropské a liberální názory, které se ve velkém počtu případů vymykají středo-východoevropskému levicovému standardu.

Vyjádřil se též k situaci na Blízkém východě. V arabsko-izraelském sporu považuje za nejrozumnější řešení mírový proces. Za nezbytné považuje odchod izraelských mocí z Golanských výšin, Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Podle jeho slov však nelze mírový proces zahájit dříve, než Palestina a celá Arabská liga nevyřeší své vlastní problémy. Uzavírání mírových dohod během občanské války v Sýrii, napjaté situace v Libanonu nebo sporu mezi Fatahem a Hamásem v Palestině považuje za rizikové, jelikož by se mohly přelít i do Izraele.