Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Kraninikersko

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Kraninikersko (kraninikersky: Краниникєр, latinkou Kraniniker) je stát, vytvořený levicovou až ultralevicovou částí obyvatelstva Státu Gymnázium. Kraninikersko je defacto nezávislý stát, je však spravován lidmi ze Státu Gymnázium. Kraninikersko má ale oproti Státu Gymnázium vlastní jazyk a kulturu

Kraninikerská republika
Třetí kraninikerská republika
Краниникєрє Республика KR
Kraninikere Respublika KR-lat
vlajka Kraninikerska
vlajka
Geografie

Kraninikersko mapa.png Poloha Kraninikerska

Hlavní město: Gorne Chlzeň
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: neurčeno
Jazyk: kraninikerština, čeština
Státní útvar
Státní zřízení: socialistická republika
Vznik: 2.3.2018 (obnovení Druhé kraninikerské republiky)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0496

Etymologie

Název Kraninikersko vznikl z kraninikerského kran i Niker (кран и Никєр), což v překladu znamená krajina Šumavy (kran – kraninikersky krajina, země; i – předložka třetího pádu; Niker – kraninikerský název pro Šumavu).

Historie

Před příchodem Prekraninikeřanů žili na území Kraninikerska Keltové a Germáni. Během stěhování národů se zde usadila skupina Slovanů, která si i přes silný vliv české a velkomoravské kultury zachovala kulturu podobnou ruské. Kraninikersko bylo začleněno do Velkomoravské říše a s příchodem Cyrila a Metoděje přijali cyrilici (později azbuku) a pravoslavné křesťanství. Po pádu Velkomoravské říše se Kraninikersko stalo součástí Českých zemí.

Po smrti Ludvíka Jagellonského přešlo Kraninikersko, stejně jako celé České království, pod Habsburskou nadvládu. Na kraninikerskou kulturu tak působila nejen česká, ale i německá kultura. Začaly se objevovat různé nacionalistické skupiny, které daly vznik První kraninikerské republice, toto období je známé i jako Kraninikerské národní obrození. Postupem času nahradily nacionalistické strany strany sociálně demokratické. S příchodem myšlenek Marxe a Engelse přijalo Kraninikersko marxismus, které pak prezident Vladimír Pugačov zreformaoval na tzv. pugačovismus.

První kraninikerská republika zanikla se začátkem první světové války. Mnoho Kraninikerců se bouřilo proti Rakousku-Uhersku a Kraninikerské lidové milice se dokonce neúspěšně pokusili táhnout na Vídeň. Kraninikeřané hojně vstupovali i do Československých legií, avšak protože v Rusku podporovali bolševiky, byly záznamy o nich vymazány. Na konci války však nedostali nezávislost, ač se o to přimlouval i Vladimír Lenin. V rámci Československa tak vznikla Druhá kraninikerská republika.

Československá vláda ale časem zakázala KSK, a Kraninikeřané se postupně stávali členy německých stran, ač je po Mnichovské dohodě začali rychle opouštět. Mnoho Kraninikeřanů se, obvykle neúspěšně, snažili utéct do Sovětského svazu. Německá vláda postupně začala Kraninikeřany vyhlazovat a mnoho jich zemřelo v koncentračních táborech. Po druhé světové válce se Kraninikersko stalo opět součástí Československa. Při odsunu Němců však, kvůli podobné kultuře, byli nuceni emigrovat i Kraninikeřané. Ti emigrovali většinou do SSSR, kde se přizpůsobili, a kraninikerská kultura zanikla.

Po čase však Kraninikersko objevili někteří občané Státu Gymnázium při hledání něčeho, kde by mohli zrealizovat své komunistické myšlenky, a založili na malém území (které vlastně ani nepatří do historického Kraninikerska) Třetí kraninikerskou republiku.