Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Kraninikersko

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Kraninikersko (kraninikersky: Краниникєр, latinkou Kraniniker) byl fiktivní stát, vytvořený Státem Gymnázium. V současné době se Kraninikersko nepovažuje za politickou entitu a jedná se spíše o pokus o vytvoření vlastní kultury.

Kraninikerská republika
Druhá kraninikerská republika
Краниникєрє Республика KR
Kraninikere Respublika KR-lat
vlajka Kraninikerska
vlajka
Geografie

Kraninikersko mapa.png Poloha Kraninikerska

Hlavní město: Gorne Chlzeň
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: neurčeno
Jazyk: kraninikerština, čeština
Státní útvar
Státní zřízení: socialistická republika
Vznik: 2.3.2018 (obnovení První kraninikerské republiky)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0496

Etymologie

Název Kraninikersko vznikl z kraninikerského kran i Niker (кран и Никєр), což v překladu znamená krajina Šumavy (kran – kraninikersky krajina, země; i – předložka třetího pádu; Niker – kraninikerský název pro Šumavu).

Historie

Před příchodem Prekraninikeřanů žili na území Kraninikerska Keltové a Germáni. Během stěhování národů se zde usadila skupina Slovanů, která si i přes silný vliv české a velkomoravské kultury zachovala kulturu podobnou ruské. Kraninikersko bylo začleněno do Velkomoravské říše a s příchodem Cyrila a Metoděje přijali cyrilici (později azbuku) a pravoslavné křesťanství. Po pádu Velkomoravské říše se Kraninikersko stalo součástí Českých zemí.

Po smrti Ludvíka Jagellonského přešlo Kraninikersko, stejně jako celé České království, pod Habsburskou nadvládu. Na kraninikerskou kulturu tak působila nejen česká, ale i německá kultura. Během revolučního roku 1848 tak vzniklo Kraninikerské království, rakouská vláda tomu ale nevěnovala pozornost. Nová kraninikerská vláda však stále neuspokojovala lid, a tak po protestech byla vydána roku 1908 ústava. V roce 1910 proběhl nacionalistický převrat a bylo vyhlášeno Kraninikerské císařství, které však bylo spíše vojenskou diktaturou.

V roce 1913 začaly do Kraninikerska přicházet socialistické myšlenky, a Kraninikersko propadlo občanské válce mezi nacionalisty a socialisty. V roce 1917 se na scénu dostal Vladimir Pugačov s jeho reformovanou verzí socialismu zvanou pugačovismus. Na konci první světové války tak vznikla Kraninikerská republika. V. Pugačov ale záhy zemřel v roce 1919 pádem ze schodů a vystřídal ho diktátor Klement Krysejev.

Československá vláda ale časem zakázala KSK, a Kraninikeřané se postupně stávali členy německých stran, ač je po Mnichovské dohodě začali rychle opouštět. Kraninikersko se stalo součástí Německa. Mnoho Kraninikeřanů se, obvykle neúspěšně, snažili utéct do Sovětského svazu. Německá vláda postupně začala Kraninikeřany vyhlazovat a mnoho jich zemřelo v koncentračních táborech. Po druhé světové válce se Kraninikersko stalo opět součástí Československa. Při odsunu Němců však, kvůli podobné kultuře, byli nuceni emigrovat i Kraninikeřané. Ti emigrovali většinou do SSSR, kde se přizpůsobili, a kraninikerská kultura zanikla. Poslední Kraninikeřan, Ivan Odejděv, zemřel v roce 1984 v Pugačově v SSSR.

Po čase však Kraninikersko objevili někteří občané Státu Gymnázium při hledání něčeho, kde by mohli zrealizovat své komunistické myšlenky, a založili na malém území (které vlastně ani nepatří do historického Kraninikerska) Třetí kraninikerskou republiku. Od původního plánu však sešlo, a Kraninikersko nyní slouží jako pokus o vytvoření vlastní kultury.