Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Kraninikerština

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Kraninikerština je dnes již defacto vyhynulý slovanský jazyk, kterým se mluvilo na území Kraninikerska. Obsahuje prvky němčiny, češtiny a ruštiny.

Kraninikerština
Rozšíření KraninikerskoKraninikersko flag – kopie.jpg Kraninikersko
Počet mluvčích 0
Klasifikace
Písmo azbuka, latinka
Postavení
Regulátor Vláda Kraninikerské republiky
Úřední jazyk KraninikerskoKraninikersko flag – kopie.jpg Kraninikersko
Kódy
CSO 3343-1 není
CSO 3343-2 není

Klasifikace

Kraninikerština patří mezi indoevropské slovanské jazyky. Někteří jazykovědci řadí kraninikerštinu mezi východoslovanské jazyky, kvůli podobnosti s ruštinou, všeobecně se však řadí mezi jazyky západoslovanské.

Historie

První jazyk, používaný na území Kraninikerska, byla prekraninikerština. Ta byla velmi podobná původním slovanským jazykům. Z prekraninikerštiny zůstaly do současného jazyka především některá vlastní jména. S příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu přijali Kraninikeřané cyrilici, a vznikla protokraninikerština. Ta se pak průběhem času vyvíjela kvůli vlivu češtiny a němčiny. Současná kraninikerština pochází z období Kraninikerského národního obrození, kdy kraninikerští jazykovědci protokraninikerštinu reformovali, aby ji odlišili od němčiny. Kraninikerština nakonec zanikla s kraninikerskou kulturou v druhé polovině dvacátého století.

Základní informace

Kraninikerština je jazyk značně podobný ruštině, většina slov je stejná v obou jazycích.

Abeceda

Latinka Azbuka
Aa Аа
Bb Бб
Vv Вв
Gg Гг
Dd Дд
Ěě Ее
Zz Зз
Ii Ии
Jj Йй
Kk Кк
Ll Лл
Mm Мм
Nn Нн
Oo Оо
Pp Пп
Rr Рр
Ss Сс
Tt Тт
Uu Уу
Ff Фф
Chch Хх
Cc Цц
Ee Єє
ˇ Ьь

Kraninikerská abeceda je velmi podobná ruské – převod mezi těmito abecedami je proto velmi snadný: při převedení ruštiny na latinku je potřeba akorát zaměnit y za i a h za ch. Kraninikerská výslovnost je stejná jako česká.

Mluvnické pády

Kraninikerština má čtyři mluvnické pády. Narozdíl od většiny jazyků, v kraninikerštině se téměř neskloňuje. Skloňování podstatných jmen a zájmen se proto dělá pomocí pádových předložek.

Pád Pádová otázka Předložka Český pád
1. Kdo? Co? žádná 1.,5.
2. Komu? Čemu? ta (та) 3.
3. Koho? Čeho? i (и) 2.,4.
4. Kom? Čom? et (єт) 6.,7.

Tvorba slov

Podstatná jména

Podstatná jména v kraninikerštině jsou ve většině případů podobná ruským. Až na výjimky převzané z protokraninikerštiny se podstatná jména tvoří úpravou ruských. Zaprvé se nahradí písmena podle výše uvedeného pravidla, poté se zkontroluje, že slovo nekončí na samohlásku nebo jednu z koncovek sloves (viz níže). Je-li tomu tak, proběhne ještě drobná úprava konce slova. Slova s podobným či stejným významem mají v kraninikerštině zpravidla jen jeden překlad (např. dům, domeček, budova, stavení... – Dom). Množná čísla se tvoří koncovkou -ě (-е). Podstatná jména se píší vždy s velkým písmenem

Slovesa

Slovesa se v kraninikerštině tvoří podobně, jako podstatná jména. Sloveso v ruštině je zkráceno o ruskou koncovku a místo ní se dosadí příslušná kraninikerská koncovka. Stejně jako u podstatných jmen, mohou existovat výjimky.

Přídavná jména

Přídavná jména se tvoří z podstatného jména nebo slovesa přidáním (případně nahrazením původní koncovky) koncovky -e (-є). I zde se však mohou nacházet výjimky.

Příslovce

Příslovce se tvoří z přídavných jmen, a to nahrazením koncovky -e koncovkou -o (-о). I zde se však mohou nacházet výjimky. Stupňování příslovcí se tvoří přidávání předpony naj- (-най), a to až na třetí stupeň (např. najnajkoroshonejlepší, nejhodnější).

Číslovky

Zájmena

Předložky

Spojky

Částice a citoslovce

Částice a citoslovce jsou (až na výjimky) schodné s ruskými.

Větná skladba