Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Kirilmaz

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Kirilmaz
القيليرماز


Kirilmaz – hlavní město
Kirilmaz – başkent
القيريلماز– عاصمة

Kirilmaz.png

Typ hlavní město, guvernorát
Administrativní dělení

6 městských částí (status okresu)

  • Nebahovy (51 242)
  • Prachatice (28 468)
  • Çankaya (33 857)
  • Konya (45 549)
  • Chouefiat (34 467)
  • Baabda (22 774)
Jazyky turečtina, čeština, arabština
Náboženství bez vyznání, islám, bahaismus,
skupinky křesťanů
Celé jméno Kirilmaz – hlavní město
- Primátor Umit Zerrin (SD)
Rozloha 41,7 km²
Populace 216 357 (2018)
Měna FYP, CZK
Kirilmaz (doslova „nezničitelný“; arabsky القيريلماز, al-Qirilmaz), oficiálně Kirilmaz – hlavní město (turecky Kirilmaz – başkent, arabsky القيريلماز– عاصمة, al-Qirilmaz – ásima) je guvernorát a souměstí ve Fyrinijské republice, jehož součástí je 6 měst, která mají zvláštní statusy okresů — Nebahovy, Prachatice, Çankaya, Konya, Chouefiat a Baabda. Podle fyrinijské ústavy a zákonů je Kirilmaz hlavní město Fyrinie. Rozkládá se u hranice s Českou republikou, asi 35 kilometrů západně od Českých Budějovic a asi 120 kilometrů severozápadně od Prahy. Má rozlohu téměř 42 kilometrů čtverečních a žije zde přes 216 tisíc obyvatel, což je asi čtvrtina obyvatel celé Fyrinie. Sídlí zde většina státních institucí Fyrinie, ale také se zde nachází sídla mezinárodních korporací a institucí. Pokud by byl Kirilmaz oficiálně jednotným městem, byl by největším městem Fyrinie, kterým jsou momentálně České Budějovice.

Jednotlivé městské části Kirilmazu vznikaly jako samostatná města a vesnice, postupným rozrůstáním se však změnily v jednotnou zástavbu. Nejstarší částí Kirilmazu jsou Prachatice, které byly založené již v 11. století. Druhou nejstarší částí jsou Nebahovy, první písemné zmínky o nich pochází z roku 1317, kdy byly malou vesnicí. Nejstarší tureckou částí Kirilmazu a zároveň jeho největší městskou částí je Konya, která byla jedním z prvních sídel příchozího tureckého obyvatelstva. Podle dobových písem vznikla v roce 1529. Třetí nejlidnatější městskou částí je Chouefiat, arabská část Kirilmazu, která byla založena na začátku 18. století. Další městské části, konkrétně Çankaya a Baabda, vznikly později jako malá sídla a rozrostly se až za první republiky a následně po sametové revoluci.

Ačkoliv se ještě v minulém století jednalo o většinově českojazyčnou oblast, mezi roky 1995 až 2005 došlo vzhledem k přesunu a příchodu nového obyvatelstva ke změně, kdy čeština přišla o své majoritní postavení i o pozici jazyka s největším počtem rodilých mluvčích v oblasti Kirilmazu a byla nahrazena turečtinou. Turečtina je tak v současnosti lingua franca Kirilmazu – je rodným jazykem pro přibližně 31 procent obyvatel, přičemž srozumitelná je pro 80 procent obyvatel. Po turečtině následuje čeština s 26 procenty rodilých mluvčích a následně arabština s 19 procenty rodilých mluvčích. Zbývající jazyky jsou mateřskými jazyky pro 24 procent obyvatel města.

Etymologie

Název Kirilmaz znamená v přímém překladu „nezničitelný“. Jedná se o název, který začalo používat turecké obyvatelstvo pro spojenectví mezi Konyou a Çankayou. Název se následně začal využívat i poté, co se s dvojměstím Konya–Çankaya začaly spojovat i ostatní města v Kirilmazu. V češtině se používá identicky stejný název jako v turečtině, tudíž se nijak nepřekládá. V arabštině se využívá verze názvu přepsaná do arabského písma (القيريلماز, al-Qirilmaz). Výslovnost názvu ve všech jazycích se shoduje.

Historie

Městské části Kirilmazu se několik set let nezávisle na sobě rozrůstaly jako samostatná města či vesnice. Po spojení tureckého města Konya a vesnice Çankaya v roce 1895 se tomuto souměstí začalo přezdívat Kirilmaz, podle místních obyvatel. V roce 1906 se Kirilmaz spojil s Prachaticemi a o několik let později též s Nebahovami. Při prvním velkém růstu souměstí po vyhlášení samostatného Československa se rozrostly též arabská sídla, Baabda a Chouefiat, čímž vznikla souvislá zástavba těchto šesti měst. Jakožto společné sídlo fyrinijských národů, Čechů, Turků a Arabů, se do Kirilmazu začaly z Českých Budějovic přemisťovat instituce a organizace významné pro fyrinijské národní hnutí. Kirilmaz se tak stal symbolem fyrinijské státnosti a národa. V roce 1917 obsadila Kirilmaz fyrinijská dobrovolnická armáda, která vyhlásila nezávislost na Habsburské monarchii. Vyhlášení nezávislosti však bylo monarchií potlačeno a Kirilmaz se později v roce 1918 jakožto součást Sudet stal součástí Československa. Za dob prvorepublikového Československa zaznamenal Kirilmaz největší ekonomický i populační růst a stal se jedním z nejdůležitějších míst v Sudetech. V roce 1938 se stal Kirilmaz součástí Německé říše společně se Sudetami, v roce 1942 byl centrem úspěšného fyrinijského národního povstání. V roce 1944 byl při znovuobsazování Německou říší Kirilmaz z velké části zničen – při bombardování bylo zničeno přibližně 60 procent veškeré zástavby. Opravy zruinovaného Kirilmazu však začaly až o rok později, tedy po pádu Něměcké říše a obnovení Československa. V letech 1945 až 1948 odešlo z Kirilmazu do Rakouska na 20 tisíc z tehdejších 80 tisíc obyvatel. Během éry komunismu obyvatelstvo stagnovalo, v roce 1989 měl celý Kirilmaz přibližně 62 tisíc obyvatel. Po sametové revoluci se do Kirilmazu z Rakouska a Německa vrátilo asi 76 tisíc Fyrinijců, počet obyvatel souměstí tak stoupl na 138 tisíc obyvatel. Migrace a abnormálně vysoká porodnost způsobila, že Kirilmaz se během 30 let zvětšil z průměrného města na středně velké město. Mezi roky 1989 a 2009 do souměstí přibylo přes 61 tisíc obyvatel, mezi roky 2009 a současností pak dalších 17 tisíc obyvatel. Dodnes se tak jedná o jedno z nejrychleji rostoucích měst v Evropě.

Geografie

Kirilmaz leží v Šumavském podhůří v průměrné nadmořské výšce 650 metrů nad mořskou hladinou. Souměstí je rozložité a přechází několik hor, včetně 1 093 metrů vysoké hory Libín, na které se nachází zástavba ještě ve výšce 900 metrů. Náročný terén souměstí mezi horami je jedinečným úkazem. Souměstím neprotéká žádná řeka, pouze malý Živný potok, který protéká Prachaticemi. Vzhledem k vysokému umístění města je zde chladnější počasí než např. v Českých Budějovicích. Souměstí se z velké části nachází ve srážkovém stínu.

Hlavní město

Náměstí v Çankaye

Ačkoliv je Kirilmaz guvernorát a nikoliv město, je podle fyrinijské ústavy hlavním městem Fyrinijské republiky. To v minulosti vyúsťovalo v řadu sporů a nedorozumění, jelikož oficiálně město Kirilmaz ve Fyrinii neexistuje. Pro odstranění sporů přijalo Národní shromáždění usnesení, které upravilo status městské části Çankaya, ve kterém sídlí většina státních institucí. To je tak teď zároveň městem a okresem – na rozdíl od ostatních městských částí, které jsou pouze okresy. Dvojstatus městské části Çankaya tak staví tuto městskou část nad ostatní městské části. I přesto však existují požadavky na sjednocení celého Kirilmazu do jednoho města.

Kirilmaz je centrem Fyrinie od začátku 20. století. Tedy od té doby, kdy se městské části Kirilmazu spojily a vytvořily jedno souvislé souměstí. Ke sjednocení samostatných měst však nikdy nedošlo. Městské části pouze přešly ze statusu města, který mají všechna ostatní města ve Fyrinii, na status okresů. Guvernorát Kirilmaz vznikl až v roce 1993, do té doby tak formálně entita Kirilmaz neexistovala, ačkoliv o její uznání byly snahy již od roku 1918.

Většina správních entit a úřadů, jako např. Nejvyšší soud, sídlo Vládní rady, Národní shromáždění či sídlo vlády, se nachází právě v Çankaye, která je převážně politickým centrem Kirilmazu, zatímco ekonomickým centrem jsou Prachatice a Konya.