Nissiiština

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
(přesměrováno z Gramatické pravidlo Mida)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nissiiština
Niyīmal
Niyimēī Malhwan

 
Niimal1.png
Příklad nissiištiny
Rozšíření Meknijsko-LurkKMV3.svg Meknijsko-Lurk
RadoslávieVlajka RAD.svg Radoslávie (Bobánie)
AenieVlajka-Aenie.svg Aenie
FirburkVlajka Firburku.svg Firburk
KNMVlajka Království Nekonečné moudrosti.svg Království Nekonečné moudrosti
Počet mluvčích není znám
Klasifikace
Písmo latinka (Nissiiská abeceda), ssalba (tradiční)
Postavení
Regulátor Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha
Úřední jazyk Meknijsko-LurkKMV3.svg Meknijsko-Lurk
AenieVlajka-Aenie.svg Aenie
KNMVlajka Království Nekonečné moudrosti.svg Království Nekonečné moudrosti [1]
Kódy
CSO 3343-1 ns / nsm
CSO 3343-2 ns_FE / nsm_FE (B)
MicroWiki
https://wikipedia.vespotok.net/

Jazyk nissiiský (nissiisky Niyīmal // (About this soundposlech), dlouze Niyimēī Malhwan, dossalba/iinssal Nī-Mal) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků Spojených států Meknijska a Lurku. Jedná se o jeden z nejvyspělejších jazyků ve středoevropském mikronacionálním prostoru. Jazyk je standardizován Meknijskou univerzitou Nakála Hanunkcha.

Historie

Moderní nissiiština vychází z nové nissiištiny, jazyku, který svůj původ datuje až k prabójoheumštině, teoretickému jazyku, který je předkem, vedle nissiištiny, i radoslávské jeseničtině. Prabójoheumštinu jako svůj jazyk označovali proto-meknijčané v legendě Ojineo. Jazyk byl silně příbuzný keltským jazykům. V legendě je jazyk označován jako "mōdnumida", lingvisté předpokládají, že slovo mōdnu pochází z korejského 모듬 (modeum - smíchaný), slovem "mida" se označovali proto-meknijčané, jelikož je prabójoheumština jazykem založeným na indoevropském základě, je možné, že název znamená "smíchaný jazyk", čili jakousi kreolštinu.

Jazyk se od proto-jeseničtiny oddělil, další vývoj znamenal oddělení nissiiské a esagitské větve, která však byla nahrazena nissiiskou. Nová, nissiisky ovlivněná, esagitská větev znovu oddělila. Nissiiská větev byla rozdělena na další dvě podvětve, tyormyarskou a niyimyalskou (thornskou a nissiiskou). V moderní době v esagitské větvi existují dva jazyky, nižší a vyšší esagitština, v nissiské nissiiština, bobanština a konissiiština, v thornské thornština.

Původ

Nissiiština, jak již bylo uvedeno, vychází z teoretického bójoheumského jazyka. Dle lingvistů University nakála Hanunkxa v Yeoju, bójoheumský jazyk mōdnumida (v radoslávském kontextu někdy psáno módejda) byl keltský jazyk, který mohl být silně ovlivněn prakorejštinou, zejména v Ilbunilské a Beurgilské krajině (dnešní Meknijsko).

Keltská teorie

Teorii keltského základu podkládá silná podobnost nissiištiny s dnešními insulárními keltskými jazyky (irština, skotská gaelština, velština, manština, bretanština apod.). Lingvisté předpokládají, že při příchodu družiny pod vedením Hanunkxa Čechy a Moravu obývali původní obyvatelé - keltové - bójové. To by mohlo znamenat, že dnešní nissiiština, jeseničtina, lorynština apod. mohou být přímými potomky původního prajazyka Bójů. Ke zmínce patří také velká podobnost s latinou, která je keltským jazykům příbuzná.

Podobnosti s keltskými jazyky (s porovnáním latiny a řečtiny)
čeština slovenština mōdnumida* bohujiština jeseničtina lorynština nissiiština thornština galština* velština skotská gaelština irština latina řečtina
přítel priateľ *āmeikā amigo komerád aemicoka āmeiko ameiko caranđ ffrind caraid cara amicum fílos
kůň koň *exwos/ê ek ekvoj miaeroka ejo / kahyain / marko ejho / kahain / mhalho epos ceffyl each capall equo álogo
bílá biela *alpxos/ê alwyi alpoj / kjikodoj ucoro alveo alwo abel gwyn alba bán alba lefkó
tchýně svokra *sobox yima aftiewo sejkús samikaesro sveokxoru sobekoru - chwegr màthair-chèile máthair mo chéile socrus ekurā
vousy fúzy *pxartxā barda parto uaeroues bbarddo bardo grenon barf feusag féasóg barba geneiáda
jedna jedna *oinos/ê onu oiraj kaesrona iino iinho oinos un aon ceann unum éna
dva dva *dwou dixs dvou uues deobo doboii dum dau dhà beirt duo dýo
tři tri *treyeseyī dchrei trejes miaenaaesa teareyes trehes tri tri trì triúr tribus tría
čtyři štyri *kadriyesī truach kodrijes naesmi cherabaes herabus petri pedwar ceithir ceathrar quattuor téssera
síla sila *galnos/ê halen galraj kaaerona galno / kūbeao galnho galno pwer cumhachd cumhacht imperium ischýos
ryba ryba *piskiyī piruigi harujoruj urokaro pisteukiseoyeot pisoho ēscos pysqodyn iasg iasc piscis psária
zuby zuby *dentiyī denti zupen minami lintinnae / dantinnae lintisoho / dantisoho dant dannedd fiaclan fiacla dentes dóntia
mléko mlieko *glakti aagidi glakti mirokaer galaktū / molgea hapakti melgos llaeth bainne bainne lactis gála
dům dom *domos/ê dyi dáraj uae dol dohol tigern ty taigh teach domum spíti
ret pery *kxalnom kelki ćilnán tach kxelgyeu kelghu - gwefus bile liopa labia cheíli
* mrtvý jazyk

Fonologie

Ejivoyo - samohlásky

Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:

  • Samohlásky: a, e, i, o, u, ea, ae, eo, eu
  • Dlouhé samohlásky: ā, ē, ī, ō, ū
  • Měkké (patalizované) samohlásky: yae (ye), yeo, yeu
  • Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa (dnes nahrazováno hwa)
  • Glotalizované dvojhlásky: aa, ee (aee), ii, oo (eoo), uu (euu)

V uzavřených samohláskách (e, o, u) se v běžné mluvě často aplikuje spodoba znělosti, kde se uzavřené samohlásky vyslovují otevřeně (např. slovo jon - jeon, du pessae kloreuNi - deu paessae kleoreuNi). V moderní nissiištině prochází asimilací také glotalizované dvojhlásky, které se vyslovují neglotalizovaně s přízvukem. Glotalizovaná výslovnost je vyžadována v posvátné nissiištině.

Pxangavoyo - souhlásky

V moderní spisovné nissiištině se souhlásky dělí do tzv. ssalmeolu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.

Ssalmeol Ssalba (Tuso Sans) výslovnost
px tx kx pch tch kch
p t k pp tt kk p t k p t k
b d g bb dd gg b d g bb t gg
m n ng mm nn m n n m n g
s c h ss cc s ts h / j z k
sh ch j š č
sx cx x šch čch ch
r l y rr ll yy r l j r j j
rh v hw vv ř v chv vv

Ssalmeol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.

Umístění nissiiských pxangavoyo v IPA tabulce
Labiály Alveoláry Post-alveoláry Patalály Veláry Labiálo-veláry Glotály
Nasální m n ng
Plozivy přídech px tx kx
neznělé p t k ea
znělé b d g
Afrikáty přídech cx
neznělé c ch
znělé j
Frikativy přídech sx
neznělé s sh x
znělé v (ss) h
Vibranty obyčejné r
frikativní rh
Aproximanty l y hw

Ortografie

Nissiiština je oficiálně zapisována nissiiskou abecedou (alpabaeta, dříve ababeba). V tradičních a duchovních dokumentech je zapisovaná písmem ssalba, některé státy (Niyi, Esagitia) ssalbu dodnes používají.

S Abeceda Čtení AB S Spřežky (ekvivalent) Čtení Diakritika
A a ā Ae Æ / Ö / Ê e Ā
B b Eo Ø / Ô o Ē
C ts cāī Eu Ʌ / Û u Ī
D d Yae je Ō
E e ē Yeo jo Ū
(F)

Přestává se používat

p Yeu ju
G g gāī Sh Si š
H h / j Sx šch
I i ī Ch Ci č
J jāī Cx Ċ čch
K k kāī Ss Z z
L l el Hw W chv
M m em Rh Rr ř
N n en Px pch
O o ō Tx tch
P p Kx K̇ / Q kch
R r rāī
S s es
T t et
U u ū
V v vāī
(W)

Pouze v Hw

u hwaī
X ch
Y j yae
Ʌ neznělé uh ea

Dvě nissiiské ortografie

Nissiiština je v dnešní době psaná dvěma způsoby, starou ortografií (gerleuNi eokxeivaeNun / ē gerlūī Eokxaeivaen) a reformovanou novou ortografií, která se snaží nissiištinu zachytit tak, jak je mluvena (ē shieobōī Eokxeivaen). Oficiálně je využívána pouze stará ortografie, hnutí jaok třeba ma hwanida merōī N ad Antōn (chci jednoduché N na konci) se snaží prosadit reformovanou ortografii vedle staré, která odpovídá zápisu ssalby.

Nová ortografie často přináší i použití více diakritiky, jako jsou tečky nad a pod písmeny a redukci grafémů.

Mluvnice

Nissiiština je semi-flektivní a semi-aglutinační jazyk (z části ohebný, ohebnost vyjadřuje předponami a příponami), který vyjadřuje větnou skladbu pomocí flexe a mnoha spojek. Svým syntaxem z části připomíná např. němčinu, či blízkou irštinu. Slovosled je obdobný jako u češtiny.

Slovosled

Slovosled nissiištiny je, podobně jako u češtiny, volný. Nissiiština je tzv. pro-drop jazyk, to znamená, že ve větě stačí být jen sloveso, další smysl objasní předpony a přípony slovesa.

  • Mānnnoseon ākgyeuixan mēmsōmeun - Muž snědl maso
  • Mānnnoseon mēmsōmeun ākgyeuixan - Muž snědl maso (muž maso snědl)
  • Mēmsōmeun ākgyeuixan mānnnoseon - Muž snědl maso (maso snědl muž)
  • Mēmsōmeun mānnnoseon ākgyeuixan - Muž snědl maso (maso muž snědl)
  • Ākgyeuixan mēmsōmeun mānnnoseon - Muž snědl maso (snědl maso muž)
  • Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun - Muž snědl maso (snědl muž maso)
  • Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun? - Snědl muž maso?


Nissiiština hwanida-kii onda-tti daekvvang-eun yoddei Suvulin leiyae-kau
Glosa chtít-3.PL navštívit-INF univerzita-SG.NOM kam Suvulin chodit-3.SG
Česky chci navštívit univerzitu, kam chodí Suvulin.

Slovní druhy

Nissiiština rozlišuje, stejně jako čeština, 10 slovních druhů,

  • ohebné
    • skloňují se – podstatná jméno (ē nyaaneul), zájmeno (ē kxonol)
    • skloňují a stupňují se – přídavná jména (ē boonyaaneul)
    • časují se – slovesa (ē kosemidal)
  • neohebné – číslovky (ē aritōl), příslovce (kxahyessal), předložky (antīmidal), spojky (ē seryemidal), částice (prsiyaetōmeul) a citoslovce (eoxesoyael)

Jmenný rod

Nissiiština rozlišuje dva rody, mužský (tvrdý, kreumli) a ženský (měkký, nyaeli), střední rod se vyskytuje pouze u zájmen. Rod se dá rozpoznat podle poslední hlásky kořene, v případě samohlásky se jedná o ženský, opačně o mužský, tzn.: shilo - ženský, ddēmon - mužský apod. Rod v nissiištině nemá velký význam, jako má např. v češtině.

Skloňování

Nissiiština rozlišuje 4 pády, nominativ, genitiv, dativ a vokativ, které se uplatňují při skloňování podstatných jmen, zájmen a z části přídavných jmen. Základním tvarem jmen je nominativ jednotného čísla, v ojedinělých případech může být základním tvarem také kořen.

Skloňování podstatných jmen
Číslo Pád Ženský rod Mužský rod Ženský rod, vlastní jméno Mužský rod, vlastní jméno Pádová otázka Kxeoda Stará

ortografie

Nová

ortografie

*shilo (voda) *jinā (žena) *polisoyeot (město) *ddēmon (víra) *Shinsegye (Meknijsko) *Voijin (Kryštof)
Jednotné Nominativ shilo(n) jinā(n) polisoyeot(eun) ddēmon(eun) Shinsegye Voijin kxan? pxiseon?  Nun / Eun n / eun
Genitiv shilēī jināmēī polisoyeotēī polisoyēī ddēmonēī ddēmēī Shinsegyemēī Shinsegyēī Voijinēī ineu kxanēī?  Ei ēī
Dativ amShilo anJinā anPolisoyeot anDdēmon AmShinsegye AnVoijin amKxa? amPxiseo?  am am
Vokativ (obecný) shilonim jinānim polisoyeotim ddēmonim Shinsegyenim Voijinim kxahyeon kxanim?  Nim nim / im
Vokativ (vyšší) ō shilo ō jinā ō polisoyeot ō ddēmon ō Shinsegye ō Voijin kxahyeon ō kxa? ō / ooh ō
Množné Nominativ shilol jināl polisoyeoteul ddēmoneul Shinsegyeē Voijinē kxal? pxiseol?  Lul / Eul l / eul
Genitiv shilēī jinārēī polisoyeotēī polisoyēī ddēmonēī ddēmēī Shinsegyerēī Shinsegyēī Voijinēī ineu kxanēī?  Ei ēī
Dativ amShilo anJinā anPolisoyeot anDdēmon AmShinsegye AnVoijin amKxa? amPxiseo?  am am
Vokativ (obecný) shilonai jinānai polisoyeotai ddēmonai Shinsegyenai Voijinai kxahyeon kxanai?  Ai ai
Vokativ (vyšší) ō shilo ō jinā ō polisoyeot ō ddēmon ō Shinsegye ō Voijin kxahyae ō kxa? ō / ooh ō
Skloňování a stupňování přídavných jmen
Nominativ Genitiv Dativ
Ženský rod klaeo vzor

o, u, i

eo, eu

1 moddeu moddeu naModdeu
2 moddeunonī moddeunanē naModdeunonī
3 moddeunostī moddeunastē naModdeunostī
yaesī vzor

a, e, ea

ae

1 godrossa godrossa naGodrossa
2 godrossanoyī godrossanoyē naGodrossanoyī
3 godrossayostī godrossayostē naGodrossayostī
Mužský rod dantinnae vzor

d, t, n

1 cēlindisoyeotūī cēlindisoyeotahwē naCēlindisoyeotūī
2 cēlindisoyeothwoī cēlindisoyeotehwūē naCēlindisoyeothwoī
3 cēlindisoyeothwaī cēlindisoyeotihwāē naCēlindisoyeothwaī
sa-ca vzor

s, c

1 kxasīī kxasīē naKxasīī
2 kxas kxas naKxas
3 kxasosī kxasosē naKxasosī
ātero vzor

r, l, h, y, j, m

v, b, p, x, g, k

1 siēm siēmnaī Siēm
2 siēmnonī siēmnonaī Siēmnonī
3 siēmnostī siēmnostaī Siēmnostī
Skloňování zájmen
Číslo Pád Osobní zájmena
1. os 2. os 3. osoba
Ty On Ona Ono
Jednotné Nominativ ma du kreos nyaes nney
Genitiv maa sēobio noli nēī
Dativ me du nneyden nneyna nney
Vokativ (vyšší) ō daema ō du ō kreos ō nyaes ō nney
Množné Nominativ inbae du sa
Genitiv insereu sa
Dativ asx du ney

Slovesa a časování sloves

Nissiiská slovesa vyjadřují 3 časy: minulý, přítomný a budoucí. Infinitiv je tvořen koncovkou -tt

Česky Minulý čas Současný čas Budoucí čas
beru pxaermitteg p'ermiteg pxaermitt p'ermit pxaermittai p'ermitaj
Ty bereš pxaermaepot p'ermepot pxaermesi p'ermeš pxaermaepii p'ermepi
On, ona, ono bere pxaermaexan p'ermechan pxaermekau p'ermekau pxaermexoīī p'ermechojí
My berem(e) pxaerminneg p'ermineg pxaerminn p'ermin pxaerminnai p'erminaj
Vy berete pxaermaebod p'ermebod pxaermete p'ermete pxaermaebii p'ermebi
Oni berou pxaermaexen p'ermechen pxaermekii p'ermekí pxaermexoīī p'ermechojí

Příklady slov

Výslovnost

Číslovky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 20 25 100 1000 0 5671
iino deobo teare cēra pinpxe sēk sesīa oktya shieobin dekaa deobata deobatapinpxe kasseoso baeikxsli nura pinpaeikx sēkkasseo iinsesīata
íno dobo tre čera pinpche sék seša okťa šjobin deka dobata dobatapinpche kazoso bejksli nura pinpejk sékazo ínsešata

Dny a měsíce

Česky Nissiisky Období kalanaru Ssalba Původ Výslovnost
Nativní Latinský Nativní Nativní Latinský
leden Kxeiman Īnaer Kxeuems

(xeimea)

 Ze slova kxeimea - zima kchejman íner
únor Jerssean Pxevrael  Ze slova jervve - křičet čersz'n pchevrel
březen Caatinen Martea Monoyae

(lindo)

 Ze slova yyoreu, dříve caricireu - čerstvé caátynen mart
duben Apxrīlean Apxrīlea  Ze slova apríl / april apchríl'n apchríl
květen Māyeun Māy  Ze slova máj máj'n máj
červen Derkxean Īneu Samon  Ze slova derkxeuae - získat derkch'n jínu
červenec Dessilan Īleu  Z esagitského slova desre - hořet dezilan jílu
srpen Sxīsan Ageostto  Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny šchísan agosto
září Lēkesseon Sēīttemrae Oēnn  Z thornského slova lekehoku - líný lékezón sítemre
říjen Kōssesseon Ōttomrae  Ze slova koseka - pracovat kózeson étomre
listopad Nyeonesseon Noīmrae  Ze slova svnyeo essea - oslava prasat ňonezon nójmre
prosinec Noyīsseon Dīcemre Kxeuems (xeimea)  Ze slova noyī essea - oslava Vánoc nojízon díčemre
Česky Nissiisky Ssalba Původ Výslovnost
pondělí Honan  Dříve byona - začátek honan / jonan
úterý Dileun  není znám dyl'n
středa Sīpekean  Ze slova shipxinalleo - nekončící týden šipek'n
čtvrtek Nokin  není znám nokin
pátek Norisoyeon  Oslava svátku Norisoyeo norisojon
sobota Sabeuteun  Oslava svátku Sabat sabut'n / šabut'n
neděle Idilan  Dříve ideula - ze slova teuryae - začátek idilan

Příklad textu

Všeobecná deklarace lidských práv

Nissiisky Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti saa in ēno ban dea brotearianēī.
Nissiisky, iinssal Ar cxom ngeot lēdd i seom in pxel i txet. Sa ker kat tinn i kōs i bbīn moij saa in ēn ban dea roaet.
Nissiisky, ssalba          .               .
Česky Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.


nsm:niyiMal

  1. Užívaná na území odstoupených dle Pařezské dohody