Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Federace Vltava

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Federativní státy řeky Vltavy nebo také Federace Vltava byl suverénní stát nacházející se v České republice. Stát byl vytvořen na základě tvrzení, že vláda České republiky jedná proti ústavě, a tedy proti mezinárodnímu právu, které definuje všechny povinnosti státu. Federace Vltava splňovala všechny požadavky mezinárodněprávního uznání státu, a proto byl tento nárok oprávněný. Dále pak se pak stát opíral o tezi, že rozpad ČSR v roce 1993 byl kontroverzní a nelegitimní krok. Federální rada tento krok neschvalovala.

vlajka
vlajka
znak
znak
Hymna: Vltava
Motto: Stojíce pospolu proti nepřátelům všem
Geografie

Nové povltavsko.png Nárokované území Federativních států řeky Vltavy

Hlavní město: Povltavsko
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 6
Jazyk: Oficiální:
čeština
angličtina;
Státní útvar
Státní zřízení: Quasi federální demokratický stát
Vznik: 9.března 2020 (sloučení Povltavské republiky a Karlína)
Federální kancléři: Peter Simon Malček,
Národní tajemník: Lukáš Zíma
Měna: česká koruna (CZK)
Mezinárodní identifikace
MPZ: FVL
Telefonní předvolba: +420
Národní TLD: .fvl (rezervováno, zatím nepoužito)

Státy federace

Zde jsou státy, které byli vedeny pod záštitou federace.

Státy Město Vlajka
Povltavská republika Povltavsko Vlajka VLR.png
Republika Karlín Karlín Karlín vlajka.png

Historie

Před Vyhlášením Federace Vltava byly Povltavská republika a Karlín samostatné mikronárody na území ČR. K vyhlášení došlo dne 9.března 2020 a to jako reakce na mezinárodní politickou situaci. Peter Simon Malček a Jakub Václav seznali, že je jejich nejvyšším zájmem chránit svůj lid a stát. Dojednali podmínky vzniku federace a ukázali, tak svoji sílu v jednotě ochotni bojovat bok po boku.

Události Nitranské konference

Dne 11. března 2020 byla svolána nouzová Nitranská konference, která se zaobírala expanzivními a agresivními postoji Litenodie. Byly zde zástupci MKA, kteří navrhli různá diplomatická řešení, avšak Litenodie ve své aroganci nabídky odmítla a prohlásila Federaci Vltavu za protektorát a snažila se zničit její reputaci a postavení. Litenodie porušovala všechny demokratické a křesťanské zásady společnosti, také začali rekrutovat žoldnéře z ciziny, které vydávaly za vlastní občany a tím ohrozili pravé občany na území Litenodie.

Rozpuštění federální rady a počátek Obranné války SAŘ války

Dne 12. března byla vyhlášena válka Litenodii (více podrobností o vývoji a vzniku války ve článku zde Válka mezi MKA a Litenodií). Federální kancléř Jakub Malý, který dostal příkaz k mobilisaci Kybistánem. Došlo k odhalení zatajovaných informací Jakubem Malým ve věci dvojího občanství, kdy držitel moci výkonné nemůže být podle ústavy, dodatku čl. 41 občanem dvou mikronárodů zároveň. Všechny jeho funkce tedy převzal federální kancléř Peter Simon Malček. Kvůli výjimečnému stavu byly kancléři Petru Malčekovi uznány výjimečné pravomoci Národním sněmem.

Vládce Litenodie prohlásil, že tato defensivní válka je nelegitimní a plně ji ve své nevědomosti základů diplomacie prohlásil za válku fiktivní.


Forma vlády

Federace Vltava byl quasi federativní demokratický stát. Národní sněm nepodporoval parlament ani jinou formu zákonodárného sboru. Věřil, že jiné formy jsou zbytečné a vytvořené pouze pro podnikatele. Nejvyšší státní autoritou byla federální rada. Stát jbyl řízen ústavou schválenou federální radou a Národním sněmem.

Politické strany

Politické strany byli zakázány. Toto rozhodnutí přijala federativní rada a Národní sněm, že politické strany by mohly být vytvořeny jednotlivci, jejichž zájmy neodpovídali zájmům státu.

Právo a soudní moc

Federace Vltava neměla soudní systém, pokud občan porušil zákon, sněm uložil odpovídající trest.

Legislativní a výkonná pravomoc

Národní sněm

měl legislativní i výkonnou moc. Pro přijetí zákona bylo nutné získat více než 50% hlasů, u ústavních zákonů více než 60% hlasů. Národní sněm měl pravomoc vyhlásit válečný stav a stanné právo. Za předpokladu, že byla prokázána korupce státnímu činiteli, ať už bude na jakékoli pozici, byl zbaven všech mandátů. Náordní sněm nemohl být rozpuštěn. Každý člen sněmu mohl být odvolán.

Národní tajemník

byl představitel sněmu a předsedá mu. Jeho úkolem bylo udržovat sněm v chodu a jednat jménem sněmu, jak na území Povltavské republiky, tak i v zahraničí pokud si situace žádala. Měl právo vyjádřit důvěru či nedůvěru jednotlivým členům sněmu na opodstatněném základě (korupce, kriminalita) a zahájit proces zkoumání zájmů.

Federální rada

byla představitelem státu, a také se podílela na vytváření nových zákonů, její funkcí bylo zákony schvalovat, ale mohla je i navrhovat. Federální rada měla právo veta. Pokud chtěla zákon navrhnout a uzákonit, musela získat více než 50% hlasů, u ústavních zákonů více než 60% hlasů. Členové rady drželi mandáty Federativních kancléřů. Dále rada svolávala schůzi Národního sněmu.

Administrativní dělení

Federace Vltava se dělila na okresy tomu se rozumí, že hejtmani stanoveni Národním sněmem spravovali zemi pod dohledem Národního sněmu a federativní rady. Občané mohli volit starosty měst, na které zase dohlíželi hejtmani. Území okresu se odvíjelo výčtem obcí v dané oblasti.

Okresy Město Hejtman
1. Okres Kladeno Kladno Martin Bouska (poslední)
2. Okres Slané Slaný
3. Okres Rudná Rudná Lukáš Zíma (poslední)
4. Okres Povltaví Vltavsko Peter Simon Malček (poslední)

hrabství

Národní symboly

Státní symboly Vltavy byli státní vlajka - trikolory ( bíla, tmavě červená, světle hnědá/ černá, tmavě červená, bílá), malý státní znak, velký státní znak, lípa a lipové listy.

Armáda Federace Vltava (AFV)

Znak Armády

Armádu federativních států řeky Vltavy tvořili její občané (dobrovolníci). V případě potřeby existoval postup mobilizace všech občanů na příkaz sněmu. Hlavou armády byl federální sněm. Byla zavedena základní vojenská služba od nabytí 16 let na dva roky. Jednalo se o polovojenský výcvik, který zahrnoval: pěchotní výcvik a základy logistiky.

Národní Bezpečnost

Znak Národní bezpečnosti

Národní bezpečnost byla zpravodajská rozvědka a kontrarozvědka polovojenského typu. Zajišťovala stabilitu země a bezpečnost všech občanů na území Federace Vltavy. Více o Národní bezpečnosti můžete nalézt zde Národní bezpečnost Federace Vltavy.


Ukázka uniforem AFV

Jednalo se u vycházkové uniformy AFV.

1. Uniforma byla vycházková uniforma vojáku s poddůstojnickými hodnostmi
2. Uniforma byla vycházková uniforma vojáku s důstojnickými a vyššími důstojnickými hodnostmi
3. Uniforma byla vycházková uniforma generality
4. Uniforma byla vycházková uniforma velitele armády

Ukázka uniforem

Zeměpisné údaje

Federace Vltava hraničila s Českou republikou.

Klima

Klima Vltavy byla v mírném a teplém pásmu.

Povrch

Nejvyšší přírodní bod - Tuchonín (německy Touchoninberg), vrchol ležící v Křivoklátské vrchovině, v katastru obce Malé Kyšice, s výškou 488 metrů nad mořem. 50°3′6″ s. š., 14°3′17″ v. d.

Zahraniční vztahy

Passport official Vltava.png Oficiální cestovní pas Vltavského knížectví.

Stát Datum Dohoda
Lorinsko.png Svobodné hrabství Lorinské 27.2.2020 Svobodné hrabství Lorinské a Povltavská republika se navzájem uznávají coby legitimní vládní organizace, uzavřeli pakt o neútočení
Kybistánská republika.png Kybistánská národní republika 29.2.2020 Kybistánská národní republika a Povltavská republika se navzájem uznávají coby legitimní vládní organizace, uzavřeli pakt o neútočení
Stát GymnáziumGymnasium flag standartized.png Stát Gymnázium 9. 3. 2020 Stát Gymnázium a Federace Vltava se navzájem uznávají coby legitimní vládní organizace rozšířením platnosti smlouvy mezi Státem Gymnázium a Rottehanem na celou federaci

Kultura

Kultura Vltavy byla podobná kultuře České republiky z hlediska jazyka, tradic, kuchyně, svátků a náboženství.

Jazyky

Primárním jazykem byla čeština a byla oficiálním jazykem Povltavské republiky, dalšími oficiálními jazyky byli slovenština a angličtina. Většinou se používali na území Vltavy.

Státní svátky

Většina svátků byla převzata z české kultury, ale jen málo z nich byli vlastní.

Seznam svátků

Datum Svátek Popis
31.prosince - 1. ledna Nový rok oslava konce roku a počátku nového.
24.února Den deklarované nezávislosti Karlína Založení státu "Karlín" v roce 2020
27.února Den deklarované nezávislosti Povltavské republiky Založení státu "Povltavská republika" v roce 2020
9.března Den vzniku federace Vznik federace "Federativní státy řeky Vltava"
pohyblivé Velký pátek Křesťanský svátek. Připomínka ukřižování Ježíše Krista
pohyblivé Velikonoční pondělí Křesťanský svátek. Následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně..
1.května Den práce vzpomínka na dělnickou stávku v Chicagu roku 1886.
5.července Den Cyrila a Metoděje Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863. .
6.července Den upálení mistra Jana Huse Upálení kněze a reformátora mistra Jana Husa během Kostnického koncilu roku 1415.
28.září Den svatého Václava Zavraždění knížete Václava ve Staré Boleslavi
28.říjen Den vzniku samostatného československého státu Vznik Československa v roce 1918
6.listopad Den dýmek Svátek k uctění zakladatele státu a prvního kancléře.
17.Listopad Den boje za svobodu a demokracii Připomínka studentských demonstrací a následného uzavření českých vysokých škol německými okupanty v roce 1939 a studentské demonstrace z roku 1989, která odstartovala Sametovou revoluci.
24.prosinec Štědrý den Večerní oslava Vánoc.
25.prosinec 1. svátek vánoční V katolické a evangelické liturgii oslava narození Ježíše Krista.
26.prosinec 2. svátek vánoční V katolické a evangelické liturgii připomínka prvního křesťanského mučedníka Štěpána.