Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Došicko

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Došická republika
vlajka Došicka
vlajka
Geografie

Došicko.png Poloha Došicka

Hlavní město: Nový Štýdl
Obyvatelstvo
Jazyk: čeština, němčina, francouzština
Národnostní složení: česká (82.2%), německá (14.02%), slovenská (3,12%), francouzská (0.66%)
Náboženství: ateismus
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 26. srpen 2018 (založení státu nespokojenými Olinejskými emigranty)
Prezident: Michal Svozil
Kancléř: Vojtěch Rous
Měna: Došická marka (DCM)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: předvolba MPTA nepřiřazena

Došicko je stát rozložený severně od Olilandu v Královéhradeckém kraji. Jeho hlavní město je Nový Štýdl. Podle údajů se jedná o jeden z mnoha nejmenších mikronárodů v České Republice. Došicko vzniklo 26. srpna 2018 během Olinejské revoluce. Stát byl založen Olinejskými emigrantů. Došicko sousedí na jihu s Olinejskou republikou, na jihovýchodě se Slovanskou federací a po zbytku hranice s Československou republikou

Historie

První zmínky o Olilandu pocházejí z 12. století (v té době Český Menšíř), kdy ho nechal založit Václav III. ve svém domnění, že sem budou přicházet lidé za využití orné půdy. Tato činnost se ze začátku dařila a vynášela Vaclavovi obrovský zisk do chvíle, kdy se všechna půda stala opotřebením neúrodnou. Území bylo následně děděno Lucemburky, ti území používali ke skladu zásob pro vojenské jednotky. Na tomto území se později usadili Němci a vytvořili zde několik měst, v jejichž středu bylo hlavní město Schteidl. Němci dali státu název Doshickuam.

1. světová válka

Doshickuam byl v 1. světové válce neutrálním státem, který se do války připojil až pod nátlakem Německa v červnu 1916 za německou armádu. Během války byl Doshickuam několikrát demolován francouzskými jednotkami, kvůli domněnce o úkrytu německých vojáků, která se později ukázala jako pravdivá. Ke konci války si Doshickuam zabrala Francie, které stát patřil až do začátku 2. světové války.

2. světová válka

Doshickuam byl na začátku 2. světové války osvobozen od vlády Francie německými vojsky a aktivně se války zúčastnil. Na konci války se však vojska z Doshickuamu vzdala kvůli malému počtu vojáků, a tak byl Doshickuam zanechán na českém území i s jeho obyvateli.

Vývoj po válce

Po 2 .světové válce se v Doshickuam prosadila vědkyně Olinka B. se svými revolučními nápady. Tyto vynálezy vydělaly Olince obrovské peníze, kterými přispěla na vývoj školství a přestavbu samotného Doschickuam. Obyvatelům se postoj Olinky líbil a začali prosazovat ideu její vlády.

Spor o území ve 20. století

Na začátku roku 1995 propukl spor o vlastnictví Doshickuamu, který do té doby zůstal nepovšimnutý a neřešený. Se sporem poprvé přišla Olinka B. při Analýze nevyužitého území v České Republice, která se konala v Ostrově 16. prosince 1994. Jelikož se na této schůzi nedokázala ani jedna strana dohodnout, vypukla v centru Schteidlu hromadná národní bitka, ve které jednostranně vyhráli Češi v čele s Olinkou B.. O dva dny později zde byla podepsána Dohoda o usměrnění států, ve které Němci přepsali vlastnictví Doshickuamu Čechům. Jako kancléřka byla zvolena Olinka B. Název státu byl změněn na Oliland a hlavním městem se stal Olipolis.

Revoluce a nezávislé Došicko

Po letech vlády Olinky B. začínalo obyvatelstvo být nespokojené. Obyvatelé Olilandu se rozdělili do tří skupin:

  • Olinisté, kteří i nadále podporovali Olinku B.,
  • Radikálové, kteří se chystají olinejskou vládu násilně svrhnout, a
  • Došickané, kteří nesouhlasili s názory ani jedné z těchto skupin, emigrovali za hranice a založili severně od historického území Doshickaum Došickou republiku.

Krátce po založení Došicka vstoupila na území Olilandu vojska Mikronacionální vojenské aliance (MVA) (tj. Československá, Západočeská a Slovanská armáda). Československo však podpořilo Došicko. Čs. armáda se rozdělila na dva tábory. Někteří důstojníci byli pro vpád do Olilandu a podpory O. Břízové, jiní to označili za "okupaci" a odmítli do převratu zasahovat. Čs. vojska proto nejprve pouze obklíčila Oliland a dbala na to, aby se revolucionáři nepřemístili na území ČSR. Zároveň povolila přesun vojsk Západočeské republiky a Slovanské federace do Olilandu přes čs. území, i když i to vzbudilo negativní reakce, ovšem byla to povinnost členského státu MVA. Ve chvíli, kdy Oliland hlásil ohrožení kancléřky a místokancléře na zdraví a na životě, československá vojska území Olilandu nakonec překročila. V současnosti je již situace uklidněná, ovšem čs. armáda v Olilandu ještě zůstane a pokud by kancléřka nedodržela slib o reformách, který dala revolucionářům, čs. armáda je ochotna podpořit revolucionáře nebo alespoň Oliland a opustit a paní Břízovou nechat napospas. Zásah vojsk MVA na poslední chvíli zabránil občanské válce mezi olinisty a radikály. Československá armáda nakonec Oliland opustila kvůli vnitřním protestům.

Den poté byl v Došicku zatčen jeden z vůdců Radikálů. Byl uvězněn v Došické státní věznici v Novém Štýdlu a bude vydán zpět do Olilandu po uklidnění situace. Vláda Došicka tímto činem vyjádřil podporu Olilandu.

Politika

Došicko je parlamentní republika. V čele státu stojí prezident a kancléř, voleno přímo na čtyři roky. Parlament Došicka je jednokomorový a nachází se v něm 101 poslanců. Volby do Došického parlamentu měly probíhat ve čtvrtek 30. srpna. Kandidaturu potvrdilo 9 nově vzniklých politických stran. Volby však byly zrušeny kvůli plánovanému znovusjednocení s Olilandem.