Čechoslovenčina

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čechoslovenčina
Čechoslovenština
Rozšíření Stredná Európa
Počet mluvčích 20 miliónov
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk ČeskoslovenskoVlajkacs.png Československo
Kódy
CSO 3343-1 cs
CSO 3343-2 není
Ján Kollár už v 19. stor. presadzoval používanie na Slovensku tzv. biblickej češtiny (slovakizovanej češtiny). Stal sa akousi protiváhou k štúrovcom a jedným z otcov čechoslovenčiny

Čechoslovenčina, úředním názvem jazyk čechoslovenský, je úradný jazyk Československej republiky, Organizácie spojených mikronárodov, Mikronacionálnej vojenskej aliancie a národným jazykom Čechoslovákov. Jazyk nesmie byť v žiadnom prípade zamieňaný s jazykom československým, ktorý sa používal na území Československa v rokoch 1920-1948. Narozdiel od českoslovenčiny je čechoslovenčina kodifikovaný jazyk so stálou gramatikou.

Stručné pravidlá

Pretože slovenčina a čeština boli najpodobnejšie jazyky na svete, zlučovanie nebolo ťažké a šlo v podstate samo. V Bratislave vládne silný čechizmus a práve Bratislava sa stala tzv. rodiskom nového jazyka. Slová, ktoré majú v češtine aj slovenčine ten istý význam sa stali synonimami. Kvôli skloňovaniu sa prebrali vzory z oboch jazykov. Bol odstránený rytmický zákon. Pretože v češtine a slovenčine bolo rozdielne zmäkkčovanie pri hláskach "e" & "i" (deti [SK], děti [CZ]) prijalo sa pravidlo o zrušení zmäkkčovanie pri týchto hláskach. Podľa pravidiel čechoslovenčiny sa teda píše ďeťi ak sú v oficiálnych dokumentoch, pri ktorých je pužitá čechoslovenčina použité pravidlá z češtiny či slovenčiny, jedná sa o gramatickú chybu.

Abeceda

A, Á, B, C, Č, D, Ď, Dz, Dž, E, É, Ě, F, G, H, Ch, I, Í, J, K, L, Ĺ, Ľ M, N, Ň, O, Ó, Ô, P, Q, R, Ŕ, Ř, S, Š, T, Ť, U, Ú, Ů, V, W, X, Z, Ž.

Mluvnice

Čechoslovenčina je flektivní jazyk (tj. ohebný), který vyjadřuje větnou syntax (skladbu) pomocí flexe (skloňování a časování). Jako taková se vyznačuje bohatstvím slovních tvarů ohebných slov.

Slovní druhy

Čechoslovenčina rozlišuje tradičně 10 slovních druhů, které se dělí na ohebné a neohebné:

Jmenný rod

Čechoslovenčina rozlišuje 3 jmenné rody: mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Mužský rod se dále člení na životný a neživotný.

Číslo

Rozlišuje se dvojí mluvnické číslo: jednotné (singulár) a množné (plurál). Kromě toho se při skloňování vyskytují pozůstatky dvojného čísla (duálu).

Skloňování

Čechoslovenčina má 7 pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál), které se uplatňují při skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek.

Základním tvarem (lemmatem) jmen je zpravidla nominativ singuláru (1. pád jednotného čísla).

Časování

Čechoslovenské slovesa vyjadřují 3 časy: minulý (préteritum), přítomný (prézens) a budoucí (futurum).

Mají též sémantickou schopnost rozlišit vztah k plynutí času a ukončenosti děje pomocí vidu (aspektu). Z tohoto hlediska se dělí na dokonavá (perfektiva) a nedokonavá (imperfektiva). Dokonavá slovesa nemají schopnost vyjádřit přítomnost, jejich přítomné tvary vyjadřují budoucnost.

Rozlišují se 3 slovesné způsoby: oznamovací (indikativ), podmiňovací (kondicionál) a rozkazovací (imperativ). Vztah podmětu k ději se vyjadřuje činným (aktivum) nebo trpným (pasivum) rodem.

Základním tvarem u sloves je infinitiv.

Slovosled

Slovosled je velmi flexibilní (volný), řídí se především tzv. aktuálním větným členěním. Základní slovosled je typu SVO (podmětpřísudekpředmět).

Bojsovská reforma

Martin Bojsa v dňa 16.11.2018 spravil radikálnu reformu. Inšpiráciou mu bola pôvodná štúrovčina, ktorá sa písala pravidlom "píš ako počuješ." Vrámci reformy boli z abecedy vylúčené písmená, ktoré sa dnes už nevyslovujú a stali sa zbytočnými t.j.: ä, y, ý.