Čechoslovenčina
| Čechoslovenčina Čechoslovenština | |
| Rozšíření | Stredná Európa |
|---|---|
| Počet mluvčích | 20 miliónov |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk |
 Československo |
| Kódy | |
| CSO 3343-1 | cs |
| CSO 3343-2 | není |
Čechoslovenčina, úředním názvem jazyk čechoslovenský, je úradný jazyk Československej republiky, Organizácie spojených mikronárodov, Mikronacionálnej vojenskej aliancie a národným jazykom Čechoslovákov. Jazyk nesmie byť v žiadnom prípade zamieňaný s jazykom československým, ktorý sa používal na území Československa v rokoch 1920-1948. Narozdiel od českoslovenčiny je čechoslovenčina kodifikovaný jazyk so stálou gramatikou.
Stručné pravidlá
Pretože slovenčina a čeština boli najpodobnejšie jazyky na svete, zlučovanie nebolo ťažké a šlo v podstate samo. V Bratislave vládne silný čechizmus a práve Bratislava sa stala tzv. rodiskom nového jazyka. Slová, ktoré majú v češtine aj slovenčine ten istý význam sa stali synonimami. Kvôli skloňovaniu sa prebrali vzory z oboch jazykov. Bol odstránený rytmický zákon. Pretože v češtine a slovenčine bolo rozdielne zmäkkčovanie pri hláskach "e" & "i" (deti [SK], děti [CZ]) prijalo sa pravidlo o zrušení zmäkkčovanie pri týchto hláskach. Podľa pravidiel čechoslovenčiny sa teda píše ďeťi ak sú v oficiálnych dokumentoch, pri ktorých je pužitá čechoslovenčina použité pravidlá z češtiny či slovenčiny, jedná sa o gramatickú chybu.
Abeceda
A, Á, B, C, Č, D, Ď, Dz, Dž, E, É, Ě, F, G, H, Ch, I, Í, J, K, L, Ĺ, Ľ M, N, Ň, O, Ó, Ô, P, Q, R, Ŕ, Ř, S, Š, T, Ť, U, Ú, Ů, V, W, X, Z, Ž.
Mluvnice
Čechoslovenčina je flektivní jazyk (tj. ohebný), který vyjadřuje větnou syntax (skladbu) pomocí flexe (skloňování a časování). Jako taková se vyznačuje bohatstvím slovních tvarů ohebných slov.
- Slovní druhy
Čechoslovenčina rozlišuje tradičně 10 slovních druhů, které se dělí na ohebné a neohebné:
- ohebné
- skloňují se – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky;
- časují se – slovesa;
- neohebné – příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce.
- Jmenný rod
Čechoslovenčina rozlišuje 3 jmenné rody: mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Mužský rod se dále člení na životný a neživotný.
- Číslo
Rozlišuje se dvojí mluvnické číslo: jednotné (singulár) a množné (plurál). Kromě toho se při skloňování vyskytují pozůstatky dvojného čísla (duálu).
- Skloňování
Čechoslovenčina má 7 pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál), které se uplatňují při skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek.
Základním tvarem (lemmatem) jmen je zpravidla nominativ singuláru (1. pád jednotného čísla).
- Časování
Čechoslovenské slovesa vyjadřují 3 časy: minulý (préteritum), přítomný (prézens) a budoucí (futurum).
Mají též sémantickou schopnost rozlišit vztah k plynutí času a ukončenosti děje pomocí vidu (aspektu). Z tohoto hlediska se dělí na dokonavá (perfektiva) a nedokonavá (imperfektiva). Dokonavá slovesa nemají schopnost vyjádřit přítomnost, jejich přítomné tvary vyjadřují budoucnost.
Rozlišují se 3 slovesné způsoby: oznamovací (indikativ), podmiňovací (kondicionál) a rozkazovací (imperativ). Vztah podmětu k ději se vyjadřuje činným (aktivum) nebo trpným (pasivum) rodem.
Základním tvarem u sloves je infinitiv.
- Slovosled
Slovosled je velmi flexibilní (volný), řídí se především tzv. aktuálním větným členěním. Základní slovosled je typu SVO (podmět–přísudek–předmět).
Bojsovská reforma
Martin Bojsa v dňa 16.11.2018 spravil radikálnu reformu. Inšpiráciou mu bola pôvodná štúrovčina, ktorá sa písala pravidlom "píš ako počuješ." Vrámci reformy boli z abecedy vylúčené písmená, ktoré sa dnes už nevyslovujú a stali sa zbytočnými t.j.: ä, y, ý.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||
