Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Západočeská republika: Porovnání verzí

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
m
Řádek 83: Řádek 83:
 
=== Mnichovská dohoda ===
 
=== Mnichovská dohoda ===
 
Už v roce 1937 tušili obyvatelé Západočeské republiky, že se v sousedním Německu dějí zvláštní věci. Politika Německa se začala upevňovat a stavělo se čím dál více továren pro těžký průmysl. Obyvatelé republiky měli spadeno na to, že Německo začíná silně zbrojit. Jenže zpráv ze Západu, nikdo moc nedbal. Vše se začalo vyostřovat již v  březnu roku 1938 kdy vyhlásilo Německo tzv. Anschluß, při kterém si pod svojí správu přidalo Rakousko. Obyvatelé nejen Západočeské republiky, ale i Československa se začínali bát. A to z toho důvodu, že polovina území Československa byla sevřena v 'kleštích' Německa. Několik stovek obyvatel již tušilo, že se neděje nic dobrého a mnoho z nich se stěhovalo do Spojeného království, USA a do Ruska. Dne 29.9. 1938 byl pozván prezident Emil Hácha do Mnichova. O den později dorazil do Mnichova, kde zástupci 4 zemí, před zraky československého prezidenta sepsali dohodu, která nařídila, aby Československo vydalo Německu celé své pohraničí nevyjímaje právě  Západočeskou republiku. I před zahájením dohody, se prezident se zástupci účastníků spojeneckých zemí domlouvali na tom, aby nezapomněli, že mezi zemi panuje spojenectví, ale nebylo to k ničemu, neboť spojenci Československo a tím i Západočeskou republiku zradili.
 
Už v roce 1937 tušili obyvatelé Západočeské republiky, že se v sousedním Německu dějí zvláštní věci. Politika Německa se začala upevňovat a stavělo se čím dál více továren pro těžký průmysl. Obyvatelé republiky měli spadeno na to, že Německo začíná silně zbrojit. Jenže zpráv ze Západu, nikdo moc nedbal. Vše se začalo vyostřovat již v  březnu roku 1938 kdy vyhlásilo Německo tzv. Anschluß, při kterém si pod svojí správu přidalo Rakousko. Obyvatelé nejen Západočeské republiky, ale i Československa se začínali bát. A to z toho důvodu, že polovina území Československa byla sevřena v 'kleštích' Německa. Několik stovek obyvatel již tušilo, že se neděje nic dobrého a mnoho z nich se stěhovalo do Spojeného království, USA a do Ruska. Dne 29.9. 1938 byl pozván prezident Emil Hácha do Mnichova. O den později dorazil do Mnichova, kde zástupci 4 zemí, před zraky československého prezidenta sepsali dohodu, která nařídila, aby Československo vydalo Německu celé své pohraničí nevyjímaje právě  Západočeskou republiku. I před zahájením dohody, se prezident se zástupci účastníků spojeneckých zemí domlouvali na tom, aby nezapomněli, že mezi zemi panuje spojenectví, ale nebylo to k ničemu, neboť spojenci Československo a tím i Západočeskou republiku zradili.
 +
=== 2. světová válka ===

Verze z 13. 3. 2018, 10:17

Západočeská republika
vlajka Západočeská republika
vlajka
znak Západočeská republika
znak
Hymna: Chvála Republice Západočeské
Motto: Svoboda, spravedlnost, mír
Geografie

Západočeskárepublikamapa.png Poloha Západočeské Republiky

Hlavní město: Ostrov
Rozloha: 8 930 km²
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Západočeský štít (3 295 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 787 987 (162. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 88,24 ob. / km²
HDI: 0,935 (velmi vysoký) (13. na světě, 2018)
Jazyk: čeština, ruština, němčina
Národnostní složení: Západočeši ( 69 % ), Slováci ( 20 % ), Rusové ( 7 % ), Němci ( 4 % )
Náboženství: Křesťanství (23 %), Islám (19 %), Buddhismus (14 %); bez vyznání (44 %)
Státní útvar
Státní zřízení: Republika
Vznik: 23. Ledna 2018 (referendum o nezávislosti)
Prezident: Robin Bicek
Měna: Západočeská koruna (ZČK)
Giniho koeficient: 0,19 (2018)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +363
Národní TLD: .zr
Kraje Západočeské republiky Žlutá - Karlovarský kraj Modrá - Plzeňský kraj
Okresy Západočeské republiky

Západočeská republika je stát ve střední Evropě. Na mapě světa se objevil 23.ledna 2017. Republika vznikla vyhlášením nezávislosti na základě referenda.Hlavním městem je Ostrov, který se nachází v severní části republiky, ale největším městem je Plzeň. Úředním jazykem je čeština, ale hojně využívanými jazyky jsou i ruština a němčina. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství následované islámem a buddhismem. Západočeská republika je vnitrozemský stát, který sousedí na západě a severu s Německem a na východě s Českou republikou. Většina povrchu je hornatá. Vodní plochy tvoří 4% území republiky.

Administrativní členění

Kraje

Západočeská republika je rozdělena na 2 kraje - Karlovarský kraj a Plzeňský kraj. Plzeňský kraj není však celý pod správou Západočeské republiky, neboť se v jižní části kraje nachází Stát Gymnázium.

Okresy

Západočeská republika je rozdělena do 9 okresů - Karlovy Vary,Cheb,Sokolov, Tachov,Plzeň-sever, Plzeň-město, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice

Historie

1. světová válka

29. září 1914 byla Západočeská republika obsazena Německým císařstvím. Na tehdejší území přišlo na 900 000 německých vojáků. Nastala masivní migrace obyvatelstva, hlavně na východ od republiky. Z původních 900 000 obyvatel, žilo zde v období 1. světové války přibližně 500 000 obyvatel. Obsazení Západočeské republiky trvalo Německému císařství 1 měsíc, neboť Západočeská republika měla k dispozici teprve 15 000 vojáků a císařství mělo mnohonásobnou přesilu, co se týče vojenských technologií ( 80:1 ). Zprvu obyvatelstvo bylo v naprostém šoku, ale postupem času se obyvatelstvo začalo organizovat a začalo budovat legie. Ty byly vysílány hlavně do Spojeného království, kde začali tvořit postupně polní prapory a poté brigády. Do zahraničí taky prchali taky významné osobnosti a přední představitelé republiky, které začali již během války usilovat o znovuobnovení a samostatnost Západočeské republiky a uznání těchto věcí supervelmocemi.

Důsledky - Rapidní pokles obyvatelstva, zhoršení ekonomické situace a škody způsobené císařstvím za 58 bilionů ZKČ.

Období Československa (1.republika)

Po ukončení 1.světové války byla Západočeská republika znovuobnovena, ale samostatnost nebyla uznána velmocemi, proto byla součástí prvorepublikového Československa. Československá vláda investovala mnoho peněz na obnovu ekonomiky právě do této části země. Po ukončení války a připojení k Československu, začal počet obyvatel znovu narůstat. Od roku 1918 do roku 1930 se zvýšil počet obyvatel téměř o 350 000 obyvatel. Dokonce i tehdejší prezident Československa - Tomáš Garrigue Masaryk přijel do Ostrova 5. 10. 1923 . T. G. Masaryk dokonce přislíbil samostatnost pro západočeské občany a kdy ? To prezident neřekl. Ekonomická vyspělost začala po velkých investicích rychle stoupat a již do roku 1924 byla ekonomická vyspělost stejně vysoká jako před válkou. Počet západočeských vojáků dosáhl v dějinách rekordu a to 25 000 vojáků s dalšími 6 000 v náhradě.

Mnichovská dohoda

Už v roce 1937 tušili obyvatelé Západočeské republiky, že se v sousedním Německu dějí zvláštní věci. Politika Německa se začala upevňovat a stavělo se čím dál více továren pro těžký průmysl. Obyvatelé republiky měli spadeno na to, že Německo začíná silně zbrojit. Jenže zpráv ze Západu, nikdo moc nedbal. Vše se začalo vyostřovat již v březnu roku 1938 kdy vyhlásilo Německo tzv. Anschluß, při kterém si pod svojí správu přidalo Rakousko. Obyvatelé nejen Západočeské republiky, ale i Československa se začínali bát. A to z toho důvodu, že polovina území Československa byla sevřena v 'kleštích' Německa. Několik stovek obyvatel již tušilo, že se neděje nic dobrého a mnoho z nich se stěhovalo do Spojeného království, USA a do Ruska. Dne 29.9. 1938 byl pozván prezident Emil Hácha do Mnichova. O den později dorazil do Mnichova, kde zástupci 4 zemí, před zraky československého prezidenta sepsali dohodu, která nařídila, aby Československo vydalo Německu celé své pohraničí nevyjímaje právě Západočeskou republiku. I před zahájením dohody, se prezident se zástupci účastníků spojeneckých zemí domlouvali na tom, aby nezapomněli, že mezi zemi panuje spojenectví, ale nebylo to k ničemu, neboť spojenci Československo a tím i Západočeskou republiku zradili.

2. světová válka