Východní provincie

Verze z 25. 11. 2019, 16:18, kterou vytvořil Jan Aurelius I. (diskuse | příspěvky) (Add pic)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Východní provincie
Znak Východní provincie. Autorem je Tomáš Gluszny.
Vlajka provincie

Východní provincie je jednou ze dvou provincií Svrchovaného knížectví Sněžné pláně. Nemá vlastní samosprávu a je ve všem závislá na panovníkovi. Historicky i aktuálně je největší provincií, nachází se poblíž městské části Staré Turej, Papraďe. Vedle provincie vedou koleje, které vlastní Slovenská republika. Nenachází se zde žádné budovy a celé území je víceméně zanedbané. Tento fakt se rozhodl řešit panovník Svrchovaného knížectví Sněžné pláně - Jeho nejjasnější výsost, kníže Jan Aurelius I. který se zavázal k rekultivaci celé provincie. K oblasti je špatný přístup - i tento fakt se kníže přislíbil napravit.

Území se stalo předmětem sporu s Československou vládou, když byla formou anexe zabrána okolní oblast. K situaci se vztahuje vydání tří částí Prvního územního dekretu. Poslední změna ve výměře byla provedena 31. října 2019, provincie má od té doby rozlohu prakticky dvojnásobnou - zhruba 7000 metrů čtverečních.

Význam provincie

Východní provincie se momentálně stala středobodem zájmu že strany Úřadu jeho nejjasnější výsosti. Dopomohla k tomu poloha provincie a rozloha nárokovaného území. V budoucnu se zde má přesunout vláda Svrchovaného knížectví, a už v dnešní době byla prohlášena za hlavní město.

Vlajka a znak

Východní provincie má k dispozici vlastní znak a vlastní vlajku. Autorem těchto symbolů je hrabě Tomáš Gluszny. Vlajku můžeme nalézt na velkém státním znaku. Má stejný poměr stran, jako vlajka Sněžných plání (1:2) a liší se pouze barevnou kombinací - červená je nahrazena světle zelenou a černá žlutou. Znak obsahuje zelený štít s národním stromem, kdouloní v přirozených barvách, v patě štítu se nachází malý státní znak Sněžných plání.

Geografie


Žandárský most

 
Žandárský most

Nejbližší stavbou, nacházející se u východní provincie je Papradský viadukt, též zvaný Žandárský most. Nachází se pár desítek metrů od hranic Svrchovaného knížectví Sněžné pláně. Je to 253 metrů dlouhá a 27 metrů vysoká dominanta Sněžných plání. Nepatří k územnímu celku.

Historie mostu

Původ názvu

Název je odvozen od slovenského překladu slova četník - ,,žandár". Na tomto místě byli zastřeleni roku 1854 dva četníci, kteří si všimli dvou neznámých můžu sedět pod kapradím u silnice. Jednalo se však o dva vojenské zběhy a při žádosti četníků o legitimování došlo potyčce. Jeden ze zběhů předstíral, že hledá v náprsní kapse legitimaci, vytáhl však pistol a četníka, který se ho dotazoval střelil do srdce, načež místě umřel. Druhý zběh popadl pušku zastřeleného četníka a zabil druhého. Další tři dny se oba vojenští zběhové ukrývali v nedalekém mlýně, kde vyhrožovali zastřelením mlynáři, pokud je udá. Mostu se od té doby lidově říká Žandárský, na počest dvou padlých četníků.

Na místě stál i památník této události, v dnešní době už se na příběh zapomíná a připomíná ho jenom lidový název viaduktu. Mezi místními je tento viadukt známý skoro výhradně pod svou přezdívkou.

Den 20.4 se stal na počest dvoum padlým četníkům státním svátkem - Výročí Žandárské tragédie.

2. Světová válka

Papradský viadukt byl na konci druhé světové války velice poškozený ustupujícími Němci. První pilíř směrem od Myjavy byl definitivně poškozený, takže došlo ke zřícení části mostu. Ocelová konstrukce byla taktéž silně poškozená, takže byl most z velké části postavený znovu.

Prohlášení za významný státní symbol

V budoucnu je rozhodnuto o vyobrazení Žandárského mostu na některé z bankovek. Tento most je jako dominanta považován za jeden z významných státních symbolů a i to je důvod, proč se vláda zavázala k jeho ochraně. Most je řazen mezi státní symboly Svrchovaného knížectví Sněžné pláně.

V případě ozbrojeného konfliktu je tento most chráněný prioritně a to i v případě, že se Svrchované knížectví Sněžné pláně konfliktu účastnit nebude.

Galerie