Thornština: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| rozšíření = {{vlajka a název|Meknijsko}} | | rozšíření = {{vlajka a název|Meknijsko}} | ||
| mluvčích = | | mluvčích = | ||
| mapa rozšíření = | | mapa rozšíření = thornii.png | ||
| popisek rozšíření = | | popisek rozšíření = Příklad textu v alpabiitu a alpabaetu | ||
| klasifikace = * Indoevropské jazyky | | klasifikace = * Indoevropské jazyky | ||
** [[Bójoheumské jazyky]] (Keltské jazyky) | ** [[Bójoheumské jazyky]] (Keltské jazyky) |
Aktuální verze z 21. 6. 2022, 21:09
Thornština Thormhal Thornii mhalvan | |
![]() Příklad textu v alpabiitu a alpabaetu | |
Rozšíření |
![]() |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Klasifikace |
|
Písmo | latinka (Thornská abeceda), ssalba (tradiční) |
Postavení | |
Regulátor | Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha |
Úřední jazyk |
![]() |
Kódy | |
CSO 3343-1 | th / thm |
CSO 3343-2 | th_FE / thm_FE (B) |
Jazyk thornský (thornsky Thormhal, čti Tjormjal) je bójoheumský semi-flektivní jazyk, který je jedním z uznaných minoritních jazyků Spojených států Meknijska a Lurku a oficiálním jazykem státu Aseula. Jedná se o sesterský jazyk nissiištiny, patří do stejné jazykové rodiny a s nissiištinou je většinou vzájemně srozumitelný.
Historie
Thornština se od nissiištiny odpojila na konci období staré nissiištiny, byla ovlivněna přetrvávajícími keltskými jazyky na území východní Asury. Thornština vznikla oddělením pomocí tzv. patalizace nazálních konsonant, později i bilabiálních ploziv, tedy změkčení m, n, p, k a t, příkladem může být slovo mhohuna (kráva), srovnej s nissiiským meoyuna, či slovo pro jazyk, mhalva, srovnej s malhwa.
Fonologie
Hejivoho - samohlásky
Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:
- Samohlásky: a, e, i, o, u
- Dlouhé samohlásky: aa, ee, ii, oo, uu (ā, ē, ī, ō, ū)
- Měkké (patalizované) samohlásky: ha, he, ho, hu, hi
- Dvojhlásky: ai, ei, ao, oa
Narozdíl od nissiištiny v thornštině neexistují uzavřené samohlásky, vše je vyslovováno otevřeně.
V thornštine se, stejně jako v nissiištině, souhlásky dělí do tzv. salmholu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.
Salmhol (Ssalmeol) | výslovnost | |||||
p | t | k | p | t | k | |
ph | th | kh | pj | tj | kj | |
b | d | g | b | d | g | |
m | n | m | n | |||
mh | nh | mj | nj | |||
s | c | h | s | ts | j | |
sh | ch | j | sj | sj | č | |
r | l | v | r / l | l | v |
Salmhol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.
Labiály | Alveoláry | Post-alveoláry | Patalály | Veláry | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Nasální | m | n | ||||
patalizace | mh | nh | ||||
Plozivy | patalizace | ph | th | kh | ||
neznělé | p | t | k | |||
znělé | b | d | g | |||
Afrikáty | neznělé | c | ||||
znělé | j | |||||
Frikativy | přídech | sh (sy), ch (sy) | ||||
neznělé | s | x | ||||
znělé | v | |||||
Vibranty | obyčejné | r | ||||
Aproximanty | l | h (y) |
Gramatika
Ortografie
Thornština je oficiálně zapisována thornskou abecedou (alphaabit), někdy bývá využívána i nissiiská alpabaeta, nejčastěji u hranic s nissiisky mluvícím regionem. V minulosti thornština vedle ssalby využívala i své vlastní písmo, které se skládalo z vertikálních linek se zářezy. Thornská abeceda, oproti nissiiské, je velmi jednoduchá. Nemá spřežky (spřežka sh se čte sj) ani diakritiku. Výjímkou jsou zdvojené samohlásky, které dvojnost dává délku.
Alphabiit | Čtení | Název | Alpabaeto |
---|---|---|---|
A | a | á | A |
B | b | bí | B |
D | d | doo | D |
E | e | e | E |
H | j | jé | I / Y |
I | i | í | I |
J | dž / j | džé | J |
K | k | ké | K |
L | l | lé | L |
M | m | mé | M |
N | n | né | N |
O | o | ón | O |
P | p | pé | P |
R | r / l | ré | R |
S | s / š | šé | S |
T | t | té | T |
U | u | un | U |
W | v | vé | V |
(aa) | á | - | Ā |
(ee) | é | - | Ē |
(ii) | í | - | Ī |
(oo) | ó | - | Ō |
(uu) | ú | - | Ū |
Osobní zájmena
1. osoba | 2. osoba | 3.osoba | |||
---|---|---|---|---|---|
Mužský | Ženský | Střední | |||
J. č. | mha | du | kros | nhus | neh |
Mn. č. | inbu | du | sa |
Konjugace
Česky | Nissiisky | Keoda | Výslovnost keody | |
Já | beru | (mha) emhuhut | -hut | -jut |
Ty | bereš | (du) emhuhii | -hii | -jí |
On | bere | (kros) emhuden | -den | -den |
Ona | bere | (nhus) emhuna | -na | -na |
Ono | bere | (neh) emhune | -ne | -ne |
My | berem(e) | (inbu) emhuon | -on | -on |
Vy | berete | (du) emhu | ||
Oni | berou | (sa) emhu |
Příklady slov
Číslovky
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 20 | 25 | 100 | 1000 | 0 | 5671 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
inho | doboii | trehes | herabus | pinpe | seek | seshaa | hoktha | shiobhin | dekaa | dobodekaa | dobodekaapinpe | khasoso | pheiik | nura | pinpheiik sekhaso inhoseshadekaa |
inyo | doboī | treyes | yerabus | pinpe | sēk | sesyā | yoktya | syobyin | dekā | dobodekā | dobodekāpinpe | kyasoso | pyeīk | nura | pinpyeīk sekyaso inyosesyadekā |
injo | doboí | trejes | jerabus | pinpe | sék | sesjá | joktja | sjobjin | deká | dobodeká | dobodekápinpe | kjasoso | pjeík | nura | pinpjeík sekjaso injosesjadeká |
Dny a měsíce
Česky | Thornsky | Nissiisky | Původ | Výslovnost | |
---|---|---|---|---|---|
Alpabiit | Alpabaeto | ||||
leden | Keiman | Kxeiman | Ze slova keim - zima | kejman | |
únor | Jersuun | Jersūn | Jerssean | Ze slova rirvve - křičet | čersůn |
březen | Aatisohon | Ātisoyon | Caatinen | Ze slova horu, dříve caricireu - čerstvé | átisojon |
duben | Apriiluun | Aprīlūn | Apxrīlean | Ze slova apríl / april | aprílůn |
květen | Mahuun | Mayūn | Māyeun | Ze slova máj | majůn |
červen | Delkuun | Delkūn | Derkxean | Ze slova deluu - získat | derkůn |
červenec | Desilan | Dessilan | Z esagitského slova desre - hořet | desilan | |
srpen | Siisan | Sīsan | Sxīsan | Ze slova shisai - shisaiové sklízeli byliny | šísan (sísan) |
září | Leekeson | Lēkeson | Lēkesseon | Z slova lekehoku - líný | lékeson |
říjen | Kooseson | Kōseson | Kōssesseon | Ze nissiiského slova koseka - pracovat | kóseson |
listopad | Nhoneson | Nyoneson | Nyeonesseon | Ze nissiiského slova svnyeo essea - oslava prasat | njoneson |
prosinec | Nohiison | Noyīson | Noyīsseon | Ze nissiiského slova noyī essea - oslava Vánoc | nojíson |
Česky | Thornsky | Nissiisky | Původ | Výslovnost | |
---|---|---|---|---|---|
Alpabiit | Alpabaeto | ||||
pondělí | Honnan | Yonnan | Honan | Z nissiiského hona, přepokládaný původ ze slova *hiana | jonan |
úterý | Diruun | Dirūn | Dileun | není znám, předpokládaný původ se ze slova *dul | dirůn |
středa | Iperan | Shipekean | Ze slova sipinhalo - nekončící týden | iperan | |
čtvrtek | Moruun | Morūn | Nokin | Ze slova moru - tmavý | morůn |
pátek | Norisohon | Norisoyon | Norisoyeon | Oslava svátku Norisoyeo | norisojon |
sobota | Sabatuun | Sabatūn | Sabeuteun | Oslava svátku Sabat | sabatůn |
neděle | Diran | Idilan | Dříve idira - ze slova tulu - začátek | dyran |
Všeobecná deklarace lidských práv
Thornsky (alphaabit) | Arii ciumhainuul nutu leeudelonii atpe somu in peloii atpe dekutelol. Sa dekerso kaati rtisohoii atpe koimwisohoutisohon atpe ben mojiti saa in ee ban kiitelo brotrianii. | |
Thornsky (alpabeto) | Arī ciumiainūl nutu lēudelonī atpe somu in peloī atpe dekutelol. Sa dekerso kāti rtisoioī atpe koimuisoioutisoion atpe ben mojiti sā in ē ban kītelo brotrianī. | |
Nissiisky | Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti vvai in ēno ban dea brotearianēī. | |
Česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
|
|
|