Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Státní symboly Československa

Z Mikronárody Wiki
Verze z 27. 11. 2018, 09:46, kterou vytvořil Martin Bojsa (diskuse | příspěvky) (oprava gramatických chýb)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Státní symboly Československé republiky byly stanoveny 14. března 2018. Jsou celkem 3 - státní znak, státní vlajka a státní hymna.

Znak

Csrznak.png

Státní znak Československé republiky se skládá z českého lva, moravské orlice, slovenské trojvrší a kříže a Zakarpatského mědveda.

Vlajka

Štátna vlajka

Vlajkacs.png

Občianska vlajka reprezentuje občanov Československej republiky.
Vznik československej vlajky

Československá vlajka je vlajka používaná viacerými historickými štátnymi útvarmi. Vlajka bola prvýkrát použitá už za Prvej Československej republiky, kedy nahradila tradičnú bielo-červenú bikolóru požívanú do roku 1920. Vlajka bola požívaná všetkými československými štátnymi útvarmi a po rozpade ČSFR ju prijala aj ČR, aj keď to bolo rovnako ako rozdelenie ČSFR protiústavné (i s čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR („Česká republika a Slovenská republika nesmí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státní symboly České a Slovenské Federativní republiky.“). V roku 2014 kedy bolo Československo zjednotené vo forme mikronároda ju prijal Šindelářův režim a po nastúpení Československej republiky ju občania prijali za svoju s odkazom na tradície Československa.

Občianska vlajka

Občianska vlajka bola vytvorená z dôvodu odlíšeňia sa od Českej republiky pri akciách. Česká republika toťiž používa (ňelegálňe) československú vlajku. Bola vytvorená Martinom Bojsom a schválená prezidentom Československej republiky Františkom Koblanským dňa 9.11.2018.

Symbolika

Na vlajke sú vyobrazený dva zlatí českí levy, ktorí stoja na Matre a Fratre a držia dvojkríž, ktorý stojí na Tatre. Držanie dvojkríža symbolizuje oporu slovenského kmeňa v českom kmeni, ktorú už mnohokrát dokázali. Za zvýrazňeňie stojí spomenúť rok 1919 kedy české vojská vstúpili na obranu Slovenska proti maďarskému agresorovi a vytlačili ho späť za Dunaj. Stáťie dvoch českých levov na národných kopcoch slovenského kmeňa symbolizuje spoločnú domovinu a to, že Slováci vítajú Čechov ako vlastných a ich domov je aj domovom Čechov.

Dějiny

Vznikla hned v den po vzniku první československé republiky. Pro větší politické problémy se jí stala tehdejší tradiční česká bílo-červená dvojbarevné (vrchní pás bílý, spodní pás červený). V ústavě z 30. března 1920 byla schválena nová státní vlajka ČSR. Vzhledem k tomu, že tradiční slovenská trikolóra (bílá, modrá, červená) se od české dvojbarevné lišila přítomností modré barvy, bylo rozhodnuto, se, že v nové vlajce bude Slovensko symbolizováno právě touto barvou. Do bíločervené vlajky byl z levé strany přidán modrý trojúhelník, symbolizující Slovensko.

Hymna

Hymnou Československé republiky se stal husitský chorál Kdož jsú boží bojovníci! odkazující na československou husitskou tradici. Je to jeden z nejznámějších chorálů husitské doby, kterému je někdy připisována funkce jakési husitské hymny.

Vznik chorálu

Jeho vznik a autorství přitom v minulosti nebyly vždy zcela vyjasněny[1] Až roku 1872, po objevení tzv. Jistebnického kancionálu, se začalo vycházet z autorství kněze Jana Čapka z Klatov – tuto domněnku vyslovil jako jeden z prvních roku 1913 Zdeněk Nejedlý.

Text

v čechoslovenčine

Ktož jsú boží bojovňíci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a dúfajte v ňeho,
že konečňe s ním vždicki zvíťazíťe
že konečňe s ním vždicki zvíťazíťe!
Nepřátel se ňeľakajťe,
na množstvie nehleďte,
pána svého v srdci mějte,
a s ním proň bojujte
před nepřáteli se neutiekajte!
Pred nepriateľmi sa neutekajte!


  1. Ke vzniku a autorství chorálu viz studii na granosalis.cz.