Spojené státy meknijské/ns-test

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Verze z 19. 7. 2020, 15:55, kterou vytvořil Mekniy (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{Infobox country | genitiv = Meknijska | úřední název = {{Collapsible list | expand = | framestyle = | titlestyle = | title = <center>Spoje…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Shinsegye-Aeniyeo
United States of Mekniy-Aenia
vlajka Meknijska
vlajka
znak Meknijska
znak
Hymna: Ēguka
Motto: nney est alta ineul asx
(Je to jen v nás)
Geografie

Mapa Meknijska na mapě ČR a UMSE.png

Hlavní město: Yeoju
Rozloha: 1093 km² (169. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Ilbun (744 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 184 047 (203. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 156 ob. / km² (73. na světě)
HDI: 0,870 (velmi vysoký) (28. na světě, 2015)
Jazyk: nissiiština, čeština (úřední), angličtina
Náboženství: většina ateisté, či agnostici, dále křesťanství a wakeismus
Státní útvar
Státní zřízení: Mékství/konstituční monarchie
Vznik: 26 n.l (vyhlášení prvního Meknijského státního útvaru, Tajibangmida)
Mēk: Naemal Namul-den DgKv.
Guvernér senátu: Není zvolen
Měna: Corona (CRN)
HDP/obyv. (PPP): 32 622 USD (39. na světě, 2016)
Mezinárodní identifikace
CSO-UMSE/08111701-1: FE
Telefonní předvolba: +045
Národní TLD: .mky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Shinsegye-Aeniyeo, ē opxijialnī nyaaneun dea ē vvakanaī Shinsegyenī-Aeniyeo (Shinsegye-Aeniyeo, opxicialni Shinsegye ē ma nolitukii ma Vvakanain, Aeniyeo) est ē julennūn ongūgeun dea ē Confederation Aenie ineul Chentrōuropa. sidepinnaen lingxmixan 20. September 2009, seike īsSeobēddeokyae ē gerleunostī ūtearēnhonī mikronárodem ineul ē Vanatinī-Slovak komunitān. Shinsegye est dlae ē keonstituciyeon dea ē symmetrical vvakanain, pxod est ryae inteu semi-autonomous ongūgeul, est ar mékstvím-asymmetric monarchy, ē kxepon dea ongūgnī est mēk.

Shinsegye est ē julennūn dea ē kōmyohomēī dea kxei mīkrogugeun ineul Chentrōuropa, yoddei nney est iino dea ē founding julennūl (along with Radoslávií navrhnulo radoslávsko-Shinsegyenī dlingxyaen dea ē orgkeseun) i ē kētnostī provider dea nney shintessel (est STE MMA, ē FSA STE MMA, Ive STE MMA, aetssaetera) i ggoseumojin fund (MPTA ). ōtero eonyaekau ana ē Grand Unified Micronational (gingon) i Corozóny. Shinsegye topxe īsNolitu ddea ē ēnterogughwaenī declaration dea Micronational Declaration oneul Ecological Stewardship.

Shinsegye est ddea piūteasēī ē komebakkin ē daeho rhokonī mikronárodem ineul ē chēntrālenī eoropiyaen kxehon. ineul Shinsegye est ē īsGnoskā komebakkin, malhwal, customs as well as galgulpepeomēī. Meknijčané bbīnn ethnicity ana ē amyaePorheu dea ē Vanatil, ē Slovak, ē deochel, Moravan asx m, Celt, i surprisingly ē Korean (dlae legendiyeomēī ojineo ). Meknijčané ūchetkii oneul approximately 80% dea ē populasyeomēī Shinsegyenī, ē pxiyētinnaen plēmikii ē ongalgugeun Vanatin, i ē uta sizable minority ongalgugeun ukrainian, i vietnamese.

Shinsegye est ē landlocked ongugeun kaati ē aeriyan dea 1093 km2, nney est per 169. ongūg ineul txeminirēī dea agromēī aeriyan. Shinsegye kxēpxokau kaati Czechoslovakia, ineul exkláv ě boiinnaenī est ineul 2. ē ongūgnī layer nad Moravou. ē maeinnī polisoyeoteun est Yeoju (Vanatinī Yeoja bbīkau, ahi incorrectly Yeoju ). administratively nney est īsRyae inteu 10 vvakanaīnī ongūgeul i 40 dittrteul. ineul 2018 ineul Shinsegye ž iilo approximately 184 047 populasyeon, daeho Shinsegyenī ongalgugeun, oneul ongalgugēī Vanatimēī, ukrainian, i vietnamese.

Historiyeon

Shinsegye eikyaekau ē deobanī inventory dea legendiyeorēī i bomol. ūtinnae dea ē mōdennnī Shinsegyenī symbolism est īsMinto yomi ineul ē vvakeistické legendiyeon per ē tveoroseamēī dea ē ddobgyeun.

Bomol

dlae Shinsegyenī klēuminoseomēī ē ddobgyeun byeonkau ineul ē nissotamēī dea ē lāxeseun, sup ē undeaktineun dea dhwamēī Deahwit ē rodennaen, yoddei nyaes sgyeuixan ē xeoruonī Sercesba. ineul ē lāxeseun nyaes sgyeui topxe bisolesseonī i ssāhanī Kyeoriba i nneyna angxeoccan Burhagae. Kyeoriba eikyaexan ē bisolesseonī inīpxon īsPun kaati Neo ž its, apo ē kxepon dea nney kxēokyae teare keanul i nneyna Solera bbītteg dderkxeanī. iinsal Burhagae Kyeorib ě īsPlokeyae ana Sercesbu īsDyaes. Kyeoriba tsoo cemyae pyoklaeorooraen ana ē Sercesb ě i apōteri nneyna ooinnaemēī īsKuoyae ē midan • bisolesseon ma PHX ma Che ma n !! • (bisolesseonī, mlokeunī ). o Sercesba dervae ambī, nneyna serceseun sho īsDdervae eobreisoyeotyaetti. Sercesbu onda ē majoistiknī Manti core Mossaesa i īsNiyōm nneyna inteu ē hontigainī ateunnael yoddei shiroraekii ē dhwal Deahwit ē baekii, M ē ashes, S ō ryaeūteaseun i pelu. intayoea, ineul ē yepxeamēī Sercesby īsMagyae ē maeulan, tuūtonī i alveon. ineul ē iteamēī dea ē ongugeun apo ē yepxeamēī ana ē serceseun oneul ē peumēī īsMlokyae ē alponī hrbeoleun, nney bbīxan ē kolnisoyeoteun Albán.

po several baeikxslin anol oneul ē island Pxintyae nguoteuxan ē sho dea nakāl asx, Hanunkx. 21 anol āpxa nguoteuxan ē deobōteron nakāl, sēobio suuneun Shinsegye. ē tearianato nakāl, Keopedi, swoop nī apo ē shibccarēī, baeityaexan ddea ē Deahwit ē Rem. ara teare Nakālové apo ē inslomēī sa boboyae, Hanunkx kaati Mekniyem dobnī luonī, Keopedi po ē moldsseon kreos pxatāxan M ē nshisem i īsSseyae sup ē alban.<br/>

txaggi khwadro thousands dea anorēī i Hanunkx kaati Mekniyem īsCeyhyae undercover pxom ē meilēbbamēī sup ē eobrddean dea ē kimnī mēkeun Cxeunodda. sēobio tyranny, aiei, siūoseoi nney any longer, Hanunkx iino seuvijīnī samo noterineun ineul moldsseorēī team up kaati ē gerleunī āmeikon Keopedim, kxa īsYekyae nneyden yoddei kreos bbīxan kaati sēobio entourage eokeuvaetti, sup ē kolnisoyeotēī Albán. Hanunkx dū shieobonī gīneplokayaen ē pyeotnī saleun īsYekyae Mekniyovi, kxa linteukau ē yuddeyaen collapse ara i Cxeunoddovi ishikmitti ei ana ē chosōneun dea ē donomēī Berhaj cemyaekau ē shimobban i mākxneumi ē raeixeun. tyrant kxēddēmixan nneyden i ē solhonī retinue ddeyaexen ana amBobo.

sa traveled saleun i noterineun oneul ē sabeutōmēī i pinpxe saleul. Hanunkx, aiei, kreos kxeusyaexan Cxeunoddovu army, pxod est nnaeshi dostihovala. ineul desperation kreos xedssae ana S ō bealovi, pxod ē koron īsRhēmi i īsShii dea dehydration. daycare ita nyaes ambīrēmo ōtero. po 26 anol ingneumi ineul ē countryside surround ddea kārēkorēī i in front of ney pnul kolnisoyeoteun kaati ē kētnī vortex upshi nneyden. Hanunkx kaati Mekniyem īsEokyae sēobio longtime āmeikon Keopediho i on top dea ē kolnisoyeotēī ana īsDdeyae ineul kōmmiinisoyeotēī ē dduborunī nindendan. retinue sup ē kolnisoyeotēī sepxeoxan ē prōdeul dea ē ūtolhwamēī Galeno i katēchal M ē kkat ē xaos īsPlehyae anpa inteu dū kersseun Sercesby.

ūtinnaen dea ē entourage meeimixan ē lekxeokon Sanbang sup ē dormant volcano yubeūtonī hānnī dea ē bójského ē ekkertiyeonī lekxeokon i province Beurgila. ambo lekxeokol po several anol saa, kxei geshisoyaexan ē jeivan dea ē city of Yeoju. ē deobōteron ūtinnaen ūtagyaexan sup ē Ilbunem, īsMeeimi ē lekxeokon Gaokxa (approximately essēobeun bbīkau Kaywokki ana TokinavaKam) i ē province of Ilbunila. ē manaseon essēob est īsGeanokyae pxom Tajibandmida.

ē vroseuteun dea essēobēī Shinsegyenī

ē sho ongūgeun formation oneul ē osīmēī dea ē Shinsegyenī īsMlokyae yomi ineul 2008, sa duration sibbīxan drngxonī-txeminin. ē sho ūtoreun ongūgeun dēpartiyeon bbīxan Niyimal reggyeun, pxod 20. September 2009 īsLingxmi its sidepinnaen. Niyimal reggyeun ineul 2012 īsMeynyae ana ē sho Shinsegyenī āmbīyon, ē nyaaneun-īsEmyae apo ē composition dea deobo midal, Mek i nisi, i.e., historically, ē sepxeokii-up to ē Tajibandmida.<br/>

ē anon 2014 krustopīxen oneul ē indda Shinsegye conjunction kaati Esagitsk ý m raeixeun dea Japan i ōterokii federalization. Shinsegyenī vvakanain seobēddeokyaexan iino dea ē founding julennūl dea ē kōmyohomēī kxei mīkrogugeun ineul Chentrōuropa. anta ē antomēī dea ē anon bbītteg ē vvakanain annex ē osīn dea essēobēī 's Aseuly. ad ē jeivan dea ē anomēī 2015 Shinsegyenī vvakanain seobēddeokyaekau ūtinnaen dea ē Yeonnai dea ē confederacy. onseptkau i kkoyaekau oneul ē shieobonī kōmmiinisoyeoteun onyeoneun, ē Yeon, ē āyerinī saleul dea ē sistemeomēī STEMMA, i est īsMagyae ddea ē sho standardization Niyimal. ad ē yoramēī dea Yeonnai ana Esagitie seobēddeokyaekau ē sidepeonī raeixeun.<br/>

Coronská confederation est ono anon dissolve, i ē shieobonī Shinsegyenī migu adopt ē shieobonī takiniyin, ongūgeun emblem i ongūgeun establishmeanteun dea migu. Re-seryaekau Esagitii, kxei comineun est oneul Shinsegye fatal, dyeon nney kinyaekau iino-saleun kēoogionī dson, pxod Shinsegye deaneukii inteu ē sepxonī āmbīyon. kxei āmbīyon linteu inteu ē deobōteromēī Coronského ē ongūgnī dēpartiyeon, ē kerssōnī manaseol Yeon ý chi. Shinsegyenī manaseon kyeosta anektuje ē sacred osīn ambī Ilbunu.<br/>

ana ē anton dea ē samo 2017 ē council gīneplokayaen Gonoxi īsAdeyae ē declaration dea sidepinnaemēī oneul Yeon, pxod est publish ineul August 2017, ē shieobonī Shinsegyenī migu. shieobonī migu anektuje ē osīn dea ē western Varglonu i Meshilu. ēnteri ē anton dea ē samo dea 2017 i noyīsseo dea 2018 eokxeivaekii anpa 2 dea ē shieobonī keonstituciyeon migu. 3. ē keonstituciyeon, īsMeeimi ē vvakanaī Shinsegyenī est ratify ad ē anton dea December 2018.