Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Spojené státy Meknijska a Lurku: Porovnání verzí

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Přejít na: navigace, hledání
(Dějiny)
(Pověsti)
Řádek 83: Řádek 83:
  
 
===Pověsti===
 
===Pověsti===
{{Viz též|Vvakeistické bomii}}Dle meknijských pověstí svět začíná v nekonečném jezeru pod dozorem boha Deahwitēra, kde plavala překrásná Sercesba. V jezeru plavala také ošklivá a závistivá Kyeoriba a její had Burhagae. Kyeoriba měla ošklivý obličej posetý nežity, z hlavy ji rostly tři rohy a její bělmo bylo červené. Jednoho dne Burhagae Kyeoribě poradil, aby Sercesbu vystrašila. Kyeoriba se pomalu přiblížila k Sercesbě a za zády ji do ucha zařvala slovo ''bisolesseonī Pxīcheīn!!'' (ošklivá blbko). Když se Sercesba otočila, její srdce začalo poprvé bít. Sercesbu navštívila majestátní mantikora Mossaesa a dovedla ji do nebeských výšin, kde posedávali bohové Deahwitēr, Mēnshis, Sōbeal a další. Mezitím se v játrech Sercesby utvořila země, čistá a bílá. Při cestě země z jater do srdce se na povrchu objevil malý hrbolek, jednalo se o kopec Ilbun.
+
{{Viz též|Vvakeistické bomii}}
 +
 
 +
Dle meknijských pověstí svět začíná v nekonečném jezeru pod dozorem boha Deahwitēra, kde plavala překrásná Sercesba. V jezeru plavala také ošklivá a závistivá Kyeoriba a její had Burhagae. Kyeoriba měla ošklivý obličej posetý nežity, z hlavy ji rostly tři rohy a její bělmo bylo červené. Jednoho dne Burhagae Kyeoribě poradil, aby Sercesbu vystrašila. Kyeoriba se pomalu přiblížila k Sercesbě a za zády ji do ucha zařvala slovo <nowiki>''</nowiki>bisolesseonī Pxīcheīn!!<nowiki>''</nowiki> (ošklivá blbko). Když se Sercesba otočila, její srdce začalo poprvé bít. Sercesbu navštívila majestátní mantikora Mossaesa a dovedla ji do nebeských výšin, kde posedávali bohové Deahwitēr, Mēnshis, Sōbeal a další. Mezitím se v játrech Sercesby utvořila země, čistá a bílá. Při cestě země z jater do srdce se na povrchu objevil malý hrbolek, jednalo se o kopec Ilbun.
  
 
Po několika tisících let se na ostrově Pxintyae narodil první z Nakālů, Hanunkx. O 21 let později se narodil druhý Nakāl, jeho syn Mekniy. Třetí Nakál, Keopedi, se snesl z oblak, byl poslán samotným Deahwitērem. Všichni tři Nakālové z ostrova utekli, Hanunkx s Mekniyem daleko na východ, Keopedi po modlitbě byl zachycen Mēnshisem a přesunul se pod Ilbun.
 
Po několika tisících let se na ostrově Pxintyae narodil první z Nakālů, Hanunkx. O 21 let později se narodil druhý Nakāl, jeho syn Mekniy. Třetí Nakál, Keopedi, se snesl z oblak, byl poslán samotným Deahwitērem. Všichni tři Nakālové z ostrova utekli, Hanunkx s Mekniyem daleko na východ, Keopedi po modlitbě byl zachycen Mēnshisem a přesunul se pod Ilbun.

Verze z 4. 7. 2020, 21:38

Shinsegye
United States of Mekniy
vlajka Meknijska
vlajka
znak Meknijska
znak
Hymna: Ēguka
Motto: nney est alta ineul asx
(Je to jen v nás)
Geografie

Mapa Meknijska na mapě ČR a UMSE.png

Hlavní město: Yeoju
Rozloha: 1093 km² (169. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Ilbun (744 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 184 047 (203. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 156 ob. / km² (73. na světě)
HDI: 0,870 (velmi vysoký) (28. na světě, 2015)
Jazyk: nissiiština, čeština (úřední), angličtina
Náboženství: většina ateisté, či agnostici, dále křesťanství a wakeismus
Státní útvar
Státní zřízení: hybridní mékství
Vznik: 26 n.l (vyhlášení prvního Meknijského státního útvaru, Tajibangmida)
Mēk: Naemal Namul-den DgKv.
Prezident: Není zvolen
Měna: Corona (CRN)
HDP/obyv. (PPP): 32 622 USD (39. na světě, 2016)
Mezinárodní identifikace
CSO-UMSE/08111701-1: FE
Telefonní předvolba: +045
Národní TLD: .mky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Meknijsko, úředním názvem Spojené státy meknijské (Shinsegye, oficiálně Shinsegyēī mignī Vvakanain) je stát ve střední Evropě. Samostatnost vyhlásilo 20. září 2009, tím se stává nejstarším aktivním mikronárodem v Česko-slovenské komunitě. Meknijsko je dle ústavy symetrickou federací, která se dělí na semi-autonomní státy, jest tedy hybridním mékstvím - symetrickou polo-monarchií, hlavou státu je konreginace mēka a prezidenta.

Meknijsko je členem Unie mikronárodů střední Evropy, kde je jedním ze zakládajících členů (spolu s Radoslávií navrhnulo radoslávsko-meknijský model organizace) a největším poskytovatelem IT řešení (IS STEMMA, FSS STEMMA, IVS STEMMA apod.) a telekomunikačních prostředků (MPTA). Dále patří do Grand Unified Micronational (GUM) a Corozóny. Meknijsko také podpsalo mezinárodní deklaraci Micronational Declaration on Ecological Stewardship.

Meknijsko je po stránce kultury nejvyspělejším mikronárodem ve středoevropském prostoru. V Meknijsku je rozvinutá kultura, jazyky, zvyklosti i kuchyně. Meknijčané jsou etnikem příbuzným Čechům, Slovákům, Němcům, Moravanům, Keltům a překvapivě Korejcům (dle legendy Ojineo). Meknijčané tvoří přibližně 80% populace Meknijska, zbytek vyplňují národnost česká, a poměrně početná minorita národnosti ukrajinské a vietnamské.

Meknijsko je vnitrozemský stát o rozloze 1093 km2, jedná se o 169. stát z hlediska rozlohy. Meknijsko sousedí s Československem, v exklávě Boyohum jest v 2. státní vrstvě nad Moravou. Hlavní město je Yeoju (česky Jitčin, nebo nesprávně Jičín). Administrativně se dělí na 10 spolkových států a 40 okrsků. V roce 2018 v Meknijsku žiilo přibližně 184 047 obyvatel, většina meknijské národnosti, dále národnosti české, ukrajinské a vietnamské.

Dějiny

Meknijsko má bohatý inventář legend a pověstí. Části moderní meknijské symboliky bývá zmiňováno už ve vvakeistické legendě o vzniku světa.

Pověsti

Související informace naleznete také v článku Vvakeistické bomii.

Dle meknijských pověstí svět začíná v nekonečném jezeru pod dozorem boha Deahwitēra, kde plavala překrásná Sercesba. V jezeru plavala také ošklivá a závistivá Kyeoriba a její had Burhagae. Kyeoriba měla ošklivý obličej posetý nežity, z hlavy ji rostly tři rohy a její bělmo bylo červené. Jednoho dne Burhagae Kyeoribě poradil, aby Sercesbu vystrašila. Kyeoriba se pomalu přiblížila k Sercesbě a za zády ji do ucha zařvala slovo ''bisolesseonī Pxīcheīn!!'' (ošklivá blbko). Když se Sercesba otočila, její srdce začalo poprvé bít. Sercesbu navštívila majestátní mantikora Mossaesa a dovedla ji do nebeských výšin, kde posedávali bohové Deahwitēr, Mēnshis, Sōbeal a další. Mezitím se v játrech Sercesby utvořila země, čistá a bílá. Při cestě země z jater do srdce se na povrchu objevil malý hrbolek, jednalo se o kopec Ilbun.

Po několika tisících let se na ostrově Pxintyae narodil první z Nakālů, Hanunkx. O 21 let později se narodil druhý Nakāl, jeho syn Mekniy. Třetí Nakál, Keopedi, se snesl z oblak, byl poslán samotným Deahwitērem. Všichni tři Nakālové z ostrova utekli, Hanunkx s Mekniyem daleko na východ, Keopedi po modlitbě byl zachycen Mēnshisem a přesunul se pod Ilbun.

Uteklo mnoho tisíců let a Hanunkx s Mekniyem žili v utajení jako vojevůdci pod vládou krutého císaře Cxeunodda. Jeho krutovládu však nemohli dále vydržet, Hanunkx se jedné čerstvé letní noci v modlitbách spojil s dávným přítelem Keopedim, který mu sdělil, kam má se svou družinou utéct, pod kopec Ilbun. Hanunkx svůj nový plán druhý den sdělil Mekniyovi, který zadal příkaz sbalit vše a Cxeunoddovi sdělit, že na severu od řeky Berhaj přichází nepřítel a musí bránit císařství. Krutovládce mu uvěřil a celá družina se dala na útěk.

Cestovali dnem i nocí týden a pět dní. Hanunkx však uslyšel Cxeunoddovu armádu, která je rychle dostihovala. V zoufalosti se modlil k Sōbealovi, který armádu sežehl a zabil na dehydrataci. Družina tak mohla dále cestovat. Po 26 letech dorazili do krajiny obklopené skálami a před nimi se pnul kopec s velkým vírem nad ním. Hanunkx s Mekniyem poznali svého dávného přítele Keopediho a na vršku kopce se dali do společné hluboké meditace. Družina pod kopcem sledovala proudy síly Galno a řetězy Mēkkatēcha proudící nahoru až do mozku Sercesby.

Část družiny založila osadu Sanbang pod vyhaslou sopkou jižně od bójského oppida a provincii Beurgila. Obě osady se po několika letech spojily, tím stvořili prvopočátek města Yeoju. Druhá část zůstala pod Ilbunem, založila osadu Gaokxa (přibližně dnešní Kaywokki až Tokinava) a provincii Ilbunila. Provincie dnes označujeme jako Tajibandmida.

Vznik dnešního Meknijska

První státní útvary na území Meknijska se objevovali již v roce 2008, jejich trvání nebylo dlouhodobé. Prvním stabilním státním útvarem bylo Nissiiské království, které 20. září 2009 vyhlásilo nezávislost. Nissiiské království se v roce 2012 změnilo na První meknijskou republiku, název beroucí z kompozice dvou slov, Mek a nissi, tedy historicky navazující na Tajibandmida.

Rok 2014 znamenal pro tehdejší Meknijsko spojení s Esagitským císařstvím a dále federalizaci. Meknijská federace se stala jedním ze zakládajících členů Unie mikronárodů střední Evropy. Ke konci roku bylo do federace připojeno území dnešní Aseuly. Na začátku roku 2015 se Meknijská federace stává součástí Coronské konfederace. Příjmá a spolupracuje na nové společné měně Coroně, začátcích systému STEMMA a je tvořena první standardizace nissiištiny. V době Coronské se Esagitie stává nezávislým císařstvím.

Coronská konfederace je dalším rokem rozpuštěna a nové Meknijské mékství přijímá novou vlajku, státní znak a státní zřízení mékství. Znovu připojuje Esagitii, tento krok je pro Meknijsko osudným, jelikož vzniká jednodenní občanská válka, která Meknijsko rozdělila na samostatné republiky. Tyto republiky vstupují do druhého Coronského státního útvaru, Spojených provincií Coronských. Meknijská provincie konečně anektuje posvátné území kolem Ilbunu.

Ke konci léta 2017 rada plánu Gonoxi připravuje vyhlášení nezávislosti na Coronsku, které je vyhlášeno v srpnu 2017, vzniká tím nové Meknijské mékství. Nové mékství anektuje území západního Varglonu a Meshilu. Mezi koncem léta 2017 a prosincem 2018 jsou sepsány 2 nové ústavy mékství. 3. ústava, ustanovující Spojené státy meknijské je ratifikována na konci prosince 2018.

Název a státní symboly

Související informace naleznete také v článcích Státní symboly Meknijska a Meknijský stát (administrativní dělení).

Oficiálním názvem státu podle ústavy je ''Spojené státy meknijské'', druhým názvem ''Páté mékství meknijské'', krátkým názvem ''Meknijsko''. Název Meknijsko se však neshoduje s nissiiským označením ''Shinsegye''. Původ slova Shinsegye se odhaduje na kompozici kořenů s proto-přímeknijštiny ''*sianatei (vznešený)'' a ''*sēkatai (šedesát)'' znamenající "vznešených šedesát", zřejmě odkazující na Hanunkxovu družinu.

Mezi národní symboly Meknijska patří vlajka Takiniyi, státní znak Mossaesassal (čti mozesazal)I, obsahující meknijské národní zvíře, mýtickou mantikoru Mossaesa, která vedla bájnou Sercesbu do nebes, dále znak Mekssal a variaci Mekkatēcha. Dále se mezi národní symbol považuje národní jídlo bulyeoki, opekané plátky masa se zeleninou, státní hymna Ēguka a motto Nney esta ineul asx (Je to jen v nás).

Samostatné státy však mají právo vyhlásit své státní symboly, mezi které patří např. vlajka, znak, státní pokrm, státní zvíře, či státní strom.

Administrativní dělení a geografie

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Meknijska.

Meknijsko jest symetrickou federací, která dodržuje standardizaci NUJUMSE. Na prvé vrstvě se nachází samotná federace, druhou vrstvu tvoří státy. Na třetí vrstvě jsou okrsky. Na čtvrté vrstvě se nachází obce, které nejsou závislé na třetí vrstvě, příkladem je Yeoju, které se rozkládá na třech okrscích.

Meknijsko je převážně plochá země. Meknijská krajina je na různých částích Meknijska rozdílná. Obecně se rozděluje do 6 kategorií, jihovarglovská příroda (kolem Yeoju a níže, charakterizovaná vysokým výskytem topolů, Malý počet keřů a lesů), středomeknijská (od Yeoju až po Tokinavu, mnoho polí a keřů, obsahuje meteorologickou anomálii známou jako "Bradská čára", která odděluje sever Varglu od Popekie a Slessinu rozdílnými povětrnostními podmínkami, velmi světlá a živá zeleň narozdíl od zbytku Meknijska), Prachovská (Prachovské skály a přilehlé okolí, mnoho skalnatých útvarů, lesnatá krajina), východní příroda (kolem města Nový Seoul, velmi zalesněná příroda, vlhké podnebí, někdy až připomínající prales), severská příroda (kolem města Mikasseu (Podkrkonoší), chladnější krajina, vysoce zalesněná příroda) a meshilská příroda (podobná středomeknijské).

Meknijskem protékají řeky Ssidelhwa (Cidlina), Aesara (Jizera), Libaehwa (Libuňka) a části Albhwy (Labe).

Politický systém

Meknijsko je zastupitelská demokracie, federace, hybridní mékství (celek, který vykazuje jak znaky republiky, tak meknijské monarchie).

Hlavou státu je prezident (hlava vlády, pravomoce jako předseda vlády) a mēk (hlava kultury a vyznání vvake), velkou roli zde hraje také filosofie vvake. Moc je rozdělená na tři, zákonodárnou, výkonnou a soudní, které se navzájem ovlivňují. Centrální bankou Meknijska jest Federální banka Meknijska, Corosystém (Pxederalēī bankeon anShinsegye, Yeonsistemeon), která vydává meknijské Corobankovky.

Federální vláda a státní správa

Související informace naleznete také v článku Mēkkxu.
Logo vlády Spojených států meknijských

Federální vláda Mēkkxu (mék kchu) je vrcholný orgán výkonné moci v Meknijsku. Její postavení vymezuje Ústava Meknijska. Vláda se sestává z prezidenta (kivoki, předsedy Mēkkxu) a ministrů.

Prezidenty, či obdobné posty Meknijska zastávali: Tesa Hab-na (poradkyně; 2009 - 2012), Eariana Sinha-na (kivoki; 2012 - 2015), Suwin Dobaa-na (kivoki; 2015 - 2018), Sakxva Eum-den (kivoki; 2018 - 2019), Siwil Ara-den (předseda vlády; 2018 - 2019).

Součástmi federální vlády je ministerstvo vnitra, ministerstvo telekomunikací a informatiky, ministerstvo pro vvake a kulturu, ministerstvo životního prostředí a zemědělství, ministerstvo vnitřní bezpečnosti, ministerstvo zahraničních věcí, a ministerstvo financí.

Právní a soudní systém

Meknijský právní řád je součástí angloamerického typu právní kultury, je uplatňován soudní precedent. Mezi prameny meknijského práva patří zmíněný soudní precedent, zákonné právo, které je ustanováno zákony schválenými Senátem Mēkkxu, dále obyčejové právo, které je omezováno, je schvalováno dolní komorou parlamentu, kongresem. Obyčejové právo se liší stát od státu ve federaci.

Soudní moc je v Meknijsku rozdělena na federální soudní moc (Soudní moc Mēkkxu) a regionální soudní moc. Nejvyšším soudem je federální Ústavní soud Mēkkxu (Konstituciyeonī kōmviron Mēkkxu), nižší úroveň je Odvolací soud Mēkkxu (Ōkseonī kōmviron Mēkkxu). Nejnižší úrovní meknijské justice jsou státní soudy (ōngugeonī kōmvirol), které provozují vlády států.

Kultura

tradiční kaligrafie Chobalgan

Kuchyně

Související informace naleznete také v článku Meknijská kuchyně.

Meknijská kuchyně byla silně ovlivněna středoevropskou pan-kuchyní, českou kuchyní (keolaji, kandaelēnjeug, peovidlah) a německou kuchyní (Hwainēī oseomemsōm apod.). I přes silné ovlivnění se v mnohém liší. Meknijská kuchyně bývá často lehčí a chudší kvůli postavení Meknijska v podkrkonošské oblasti, která byla dlouhou dobu jednou z chudších oblastí.

Národním jídlem Meknijska je bulyeoki, jemné plátky masa opékané se směsí zeleniny na ohni, či dnes častěji na oleji s česnekem. Existuje mnoho typů bulyeoki, nejčastěji dle použitého masa se dělí na porkrusēībulyeoki (směs vepřového masa, zelí a mrkve, často nakládaných), ssohwabsēībulyeoki (hovězí maso s kořenovou zeleninou a vínem, také někdy zvané Rēgsmēmsōm - žraso krále), acnoēībulyeoki (jehnečí maso s čerstvou zeleninou, nejčastěji ledový salát, kapusta, rajčata, ředkve, kedluben apod.) a nyeokerkoēībulyeoki (kuřecí maso s čerstvou zeleninou). Recepty na bulyeoki také zahrnují Jinābeulyeoki - bulyeoki na čínský způsob, mexikeobulyeoki - pálivé bulyeoki na mexický způsob apod.

Nejzákladnější přísadou je česnek (oluon), ze kterého se připravuje česnekový olej, česnekové máslo, pečený česnek, či polévka, dále cibule (keopon), pšenice (bbareun) a z ní umletá mouka (meleobomeun) a pšeničný nápoj (mertah). Dále se využívá mnoho zeleniny, například špenát (mulgehwa), kedluben (nesa), kapusta (kāl), ředkev (pogesa) a pórek (peasomeun). Ovoce tvoří silnou část meknijské kuchyně, nejvíce jablka (ābelleon), hrušky (shyaepkon) a jahody (dalhen).

Jazyk

Meknijsko je známo jako země tisíce řečí, i přes svou malou rozlohu je domovem mnoha jazyků bójoheumské větve indoevropských jazyků. Nejznámějším a nejrozšířenějším jazykem je nissiiština. Jedná se o semi-flektivní jazyk, který je příbuzný thornštině, menderštině a jeseničtině.

Technologie

Meknijsko je, vedle Lurku, nejvíce digitalizovaná země v českém mikronacionalismu. Zlomek svého technologického arsenálu sdílí s UMSE, kde poskytuje služby STEMMA (společně s Lurkem). Do roku 2020 chce Meknijská vláda začít vydávat elektronické identifikační dokumenty (občanské průkazy, pasy, kreditní karty, telefonní karty a kartičky pojištěnce), zvané STEMMACard, které bude občan využívat k přístupu do svého osobního portálu, kde vyřídí všechny potřebné věci, jako je například nahlášení automobilu, či volení bezpečněji.

cs-mky:Meknijský mýkstwí Mekniysye/men