Registrace je dostupná na hlavní stránce.
Slovanská federace
| Slovanská federace Славянская федерация slavyanskaya federatsiya | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna: Hej, Slované | |||
| Motto: Svoboda, spravedlnost, jednota | |||
| Geografie | |||
|
| |||
| Hlavní město: | Moskva | ||
| Rozloha: | 18 626 977 km² z toho 2 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod: | Elbrus (5 642 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | GMT +1 až +12 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 265 787 477 (4. na světě, 2018) | ||
| Hustota zalidnění: | 14.26 ob. / km² | ||
| HDI: | ▲ 0,900 (velmi vysoký) (15. na světě, 2018) | ||
| Jazyk: | úřední:
ostatní:
| ||
| Národnostní složení: | Slované:
ostatní:
| ||
| Náboženství: | katolické, pravoslavné, protestantské, islám, buddhismus, tradiční náboženství | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | federativní poloprezidentská republika | ||
| Vznik: | 23. května 2018 () | ||
| Prezident: | Stanislav Kovář (Станислав ) | ||
| Předseda vlády: | Boris Kuzněcov (Борис Кузнецов) | ||
| Měna: | Slovanská peruna (SP) | ||
| Giniho koeficient: | 0,18 (2018) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| Národní TLD: | .sf | ||
Slovanská federace (rusky - Славянская федерация) vyplývá z panslavistických a neoslavistických myšlenek. Slovanská federace má za cíl sjednotit všechny Slovany pod jeden státní útvar. Federace se ostře vymezuje vůči NATO, EU a dalším organizacím, které Slovany rozdělují a znepřátelují je vůči sobě. Slovanská federace se skládá ze všech slovanských států, vyjma České a Slovenské republiky (suverénní Československá republika). Slovanská federace se ale snaží udržet vynikající vztahy mezi federací a Československem.
Obsah
Historie
Slovanská federace jako taková začala vznikat po 27. letech po rozpadu Sovětského svazu, konkrétně v roce 2018. Sovětský svaz provozoval onu myšlenku sjednocení všeho Slovanstva, neboť sám předchůdce Slovanské federace, měl pod svým vlivem všechny slovanské národy + pobaltské státy atd. Slovanská federace tuto myšlenku pochopitelně převzala, akorát místo diktátorského režimu nastala demokratická poloprezidentská republika. Slovanská federace sdružuje všechny slovanské národy mimo České a Slovenské republiky (resp. Československé republiky), neboť tento stát se vyskytuje samostatně na české microwiki.
Politický systém
Slovanská federace je zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika. Federální shromáždění je dvoukomorový parlament. Rada federace je horní komorou a Státní duma je dolní komora, která je volena na dobu pěti let.
Zahraniční politika
Organizace jejíž součástí je Slovanská federace
Administrativní členění
Slovanská federace se člení na 14 federálních okruhů a 190 federálních subjektů.
Federální okruhy
Polský federální okruh, Slovinsko-Chorvatský federální okruh, Bosno-Srbský federální okruh, Makedonsko-Kosovsko-Černohorský federální okruh, Bulharský federální okruh, Ukrajinský federální okruh, Sibiřský federální okruh, Uralský federální okruh, Kamčatský federální okruh, Moskevský federální okruh, Petrohradský federální okruh, Volgogradský federální okruh, Dálnovýchodní federální okruh, Krymský federální okruh.
Geografie
Slovanská federace je největším státem na světě, celková rozloha činí přibližně 18,6 milionů km². Na západě hraničí s Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Německem, Československem, Rakouskem, Itálií, Rumunskem, Maďarskem, Moldavskem. Na jihu s Čínou, Kazachstánem, Arménií, Azerbajdžánem, Albánií, Řeckem. Reliéf je převážně rovinatý, mimo pohoří Ural, které tvoří hranici mezi evropskou částí Ruska a Sibiří a Kavkaz s nejvyšší horou federace - Elbrusem (5642 m).
Podnebí
Vzhledem k obrovské rozloze federace se na území nacházejí všechny podnebné pásy mimo tropického. Největší část federace však tvoří mírný podnebný a subpolární pás.
Vodstvo
Nejdelší řekou federace je Volha, která je obzvláště využívána cestovním ruchem. Celkové vodní plochy tvoří 2% celého území SF.
Demografie
V Slovanské federaci žilo 24.května 2018 přesně 265 787 477 obyvatel. Národnostně a etnicky je federace velmi rozmanitá. Střední délka života je díky vysoce kvalitní zdravotní péči poměrně vysoká - 81 let.
Etnické složení
Největší zastoupení tvoří Slovanské národy - Poláci, Slezané, Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Rusíni, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci, Makedonci, Slováci, Bulhaři, Gorani, Češi, Slováci. Menšinu tvoří - Rumuni, Adygejci, Altajci, Kazaši, Baškirové, Tataři, Burjati, Inguši, Kabardinci, Balkarci, Kalmykové, Karačajci, Čerkesové, Karelové, Finové, Komijci, Marijci, Čuvaši, Mordvinci, Jakuti, Oseti, Tuvinci, Udmurti, Chakasové, Čečenci, Krymští Tataři, Albánci, Romové, Maďaři. Obyvatelstvo je poměrně nerovnoměrně rozložené. Od přelidněné Moskvy po řídce osidlenou Sibiř.
Jazyky
Úředními jazyky jsou všechny jazyky slovanských národů. Nejrozšířenější je ruština. následována ukrajinštinou a polštinou.
Náboženství
Převážně převládá katolická církev následována pravoslavím, protestantskou církví, islámem, buddhismem a tradičním náboženstvím.
Kultura
Kultura se ve Slovanské federaci měnila nepatrně jen regionálně. Kultura na drtivé většině federace, zůstává beze změny po více než 1000 let.
Kroje
Kroje se ve Slovanské federaci nepatrně liší. Na vzhledu kroje je závislá taky oblast, která má své charakteristické zpracování. Na východě federace převažují červeno-bílé kroje, na západě modro-červeno-bílo-zelené kroje. Kroj na obrázku pochází z Kamčatské oblasti.
Architektura
Architektura se ve federaci taky lišila regionálně, díky obrovské rozloze federace. Na západě je architektura na modernější úrovni než architektura východní. Za největší architektonický skvost se ve federaci považuje chrám Vasilije Blaženého na rudém náměstí v Moskvě.
Hudba
Slovanské písně vycházejí z lidových slovanských písní. Hudba je stále inspirována s hudbou z 8. století a používají se i obdobné nástroje. Mezi takovéto písně se řadí například:
Sztoj pa moru (Што й па мору)
Lecieli żurauli (Ой ляцелі жураўлі)
U lisi (Ой y лиси)
Na dvore dozhd idet (На дворе дождь идёт)
Tyto písně se doposud řadí mezi nejpřehrávanější písně ve všech federálních oblastech.
Sport
Nejrozšířenějším sportem a zároveň národním je hokej. Hokej se do federace dostal z Kanady, kde se okamžitě ujal a byl prohlášen za národní sport. Dále se hraje fotbal, ale ten už není moc rozšířený.
Armáda
Veškeré informace o aktuální podobě armády Slovanské federace, naleznete zde.
Státní svátky
Slovanská federace patří relativně mezi jedny z nejnábožnějších států světa, tudíž mezi státní svátky připadá mnoho církevních dnů.
V tabulce naleznete seznam státních svátků na rok 2019
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1.1. | Nový rok |
| 19.4. | Velký pátek |
| 22.4. | Velikonoční pondělí |
| 1.5. | Svátek práce |
| 15.5. | Den slovanského božstva |
| 19.5. | Den vítězství |
| 23.5. | Den vzniku Slovanské federace |
| 8.6. | Den Peruna a Svaroga |
| 2.9. | Den ukončení 2.světové války |
| 30.9. | Den Moskvy |
| 11.11. | Den ukončení 1.světové války |
| 24.12. | Štědrý den |
| 25.12. | 1.svátek vánoční |
| 26.12. | 2.svátek vánoční |
| 31.12 | Silvestr |
