Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Přímeknijské jazyky: Porovnání verzí

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Přejít na: navigace, hledání
(→‎Jazyky)
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
   | popisek = Přímeknijské jazyky {{legenda|#ABCC57|západní jazyky}}{{legenda|#57682C|východní jazyky}}
 
   | popisek = Přímeknijské jazyky {{legenda|#ABCC57|západní jazyky}}{{legenda|#57682C|východní jazyky}}
 
   | rozšíření = střední Evropa
 
   | rozšíření = střední Evropa
−
   | klasifikace =
+
   | klasifikace = [[Bójoheumské jazyky]]
−
* [[Bójoheumské jazyky]]
 
 
   | dělení =
 
   | dělení =
 
* Západní větev
 
* Západní větev
 
* Východní větev
 
* Východní větev
 
}}
 
}}
−
[[Soubor:Přímeknijské jazyky - vývoj.png|náhled|Přímeknijské jazyky - vývoj]]
+
[[Soubor:Lang1.png|alt=|náhled|Přímeknijské jazyky v Meknijsku]]
−
'''Přímeknijské jazyky''', nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.
+
'''Přímeknijské jazyky''', nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malhwaLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.
  
−
== Původ ==
+
==Původ==
−
Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina, která je velmi vzdálená. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířili hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.  
+
Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.  
  
−
== Jazyky ==
+
==Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků==
−
* Bojoheumský kmen
+
Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - shimēoseoNun [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - shi x ne/te, černá - shige x negra/nerau
−
** Přímeknijské jazyky
+
 
−
*** Západní větev
+
==Jazyky==
−
**** Esagitština
+
 
−
*** Východní větev
+
*Bojoheumský kmen
−
**** Thornština
+
**Přímeknijské jazyky
−
**** Nissiiské jazyky
+
***Západní větev
−
***** Standardní nissiiština
+
****Esagitština
−
***** Obecná nissiiština
+
***Východní větev
−
***** Bobanština
+
****Thornština
−
***** Yeojuský dialekt
+
****Koniiština
−
***** Popekijský dialekt
+
****Nissiiské jazyky
 +
*****Standardní nissiiština
 +
*****Obecná nissiiština
 +
*****Bobanština
 +
*****Yeojuský dialekt
 +
*****Popekijský dialekt
  
 
{| class="wikitable wiki-table"
 
{| class="wikitable wiki-table"
Řádek 36: Řádek 40:
 
!To je korejské kimčchi
 
!To je korejské kimčchi
 
|-
 
|-
−
|Standardní nissiiština
+
|Nissiiština
−
|nneyDen shmarkovlaynijinoskeyman oneul shiapkoNun kovaMidaSheaae
+
|Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal
−
|ma oko oneul nihonNi chakiNunSeamnida
+
|ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida
−
|sole bae gudeulgyugGugNi gimjiNunSeamnida
+
|kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
−
|-
 
−
|Obecná nissiiština
 
−
|nneyDen shmarkoSheaae oneul shyapkoNun kovaSeamnida
 
−
|ma oko oneul nihonNi chakiNunSeamnida
 
−
|sole bae gudeulgyugNi gimjiNunSeamnida
 
 
|-
 
|-
 
|Bobanština
 
|Bobanština
−
|Nèjden šmarkoš'é nul šjapkoun kovamnidá
+
|Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši
−
|Ma oko nul nihoni čakiunmnidá
+
|Ma dekají alvoní koliňuonun.
−
|Sole bé gudulgjugi kimčiunmnidá
+
|Geike bí Kchudülní kchimžinun.
 
|-
 
|-
 
|Yeojuský dialekt
 
|Yeojuský dialekt
−
|neehyDen shimaZheeh eoneul shyapkoNeun koohvaSeamnida
+
|Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi
−
|ma eokeo eoneul nihonNiih chakiNeunSeamnida
+
|Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida.
−
|sole beeh geudeulgyeugNiih gimjiNeunSeamnida
+
|Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
 
|-
 
|-
 
|Thornština
 
|Thornština
−
|niDenu shimaShi onuru shipkeNuu kovaMhoru
+
|Kros akghuishii ee shupkon ueshi
−
|mharu hoko onuru naihonNii shikiNuuMhoru
+
|mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru.
−
|k be gudulgugNii gimjiNuuMhoru
+
|keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.
 
|-
 
|-
 
|Esagitština
 
|Esagitština
−
|dachauDin sralSi onus srisiUs kovaMnuda
+
|Grves gießaio kagiausvor sresbgoo.
−
|mar oko onus kekarNus sultanUsMnuda
+
|Ego daukeof alwusimo kolaitzoiusnu.
−
|sorus be gudulgugNus kischiUsMnuda
+
|Gauke ousl Gudaulimo gimzio.
 +
|-
 +
|Plebejština
 +
|Srvag gieschiu akgjojsor srakpkou.
 +
|Ma tojkeof alvugigu kolinzojuggu.
 +
|Gojke bas Gudouligu kimsiu.
 +
|-
 +
|Koniiština
 +
|to teshiNun aryuishie iekoNunMida.
 +
|ma dekaryu afonoNii korinuoNun
 +
|keke e gudeuNii iemieNun
 
|}
 
|}
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 119: Řádek 128:
 
| -Nisch
 
| -Nisch
 
|dachau
 
|dachau
 +
|-
 +
|Koniiština
 +
|Siemida
 +
|Mida
 +
|Mayakaseyo
 +
| -Nii
 +
| -Nun
 +
| -Ryu
 +
|pyo-
 +
| -Garyu
 +
| -Diin
 +
| -Na
 +
|niiyo
 
|}
 
|}
 
{| class="wikitable mw-collapsible"
 
{| class="wikitable mw-collapsible"
Řádek 127: Řádek 149:
 
!Esagitština
 
!Esagitština
 
!Bobanština
 
!Bobanština
 +
!Koniiština
 +
<br />
 
!''Angličina''
 
!''Angličina''
 
!''Korejština (přepis)''
 
!''Korejština (přepis)''
Řádek 136: Řádek 160:
 
|esagitiMal
 
|esagitiMal
 
|popekMal
 
|popekMal
 +
|koneMal
 +
 
|oagesMal
 
|oagesMal
 
|gudeulMal
 
|gudeulMal
Řádek 141: Řádek 167:
 
|-
 
|-
 
|Thornština
 
|Thornština
−
|niyiMharu
+
|niyiMhal
−
|''thorMharu''
+
|''thorMhal''
−
|eshagituMharu
+
|eshagituMhal
−
|popekuMharu
+
|popekuMhal
−
|agesuMharu
+
|koneMhal
−
|guduruMhrau
+
 
−
|alemanuMharu
+
|agesuMhal
 +
|guduruMhal
 +
|alemanuMhal
 
|-
 
|-
 
|Esagitština
 
|Esagitština
−
|semilaMar
+
|semilaMlal
−
|tornMar
+
|tornMlal
−
|''richloschipMar''
+
|''esaralMlal''
−
|bukMar
+
|bukMlal
−
|angliMar
+
|kornMlal
−
|gudulMar
+
 
−
|dojcshMar
+
|angliMlal
 +
|gudulMlal
 +
|dojcshMlal
 
|-
 
|-
 
|Bobanština
 
|Bobanština
Řádek 163: Řádek 193:
 
|Esagomal
 
|Esagomal
 
|''Nijimal''
 
|''Nijimal''
 +
|Konemal
 +
 
|Oagesmal
 
|Oagesmal
−
|Hangugmal
+
|Gudulmal
 
|Dojčmal
 
|Dojčmal
 
|-
 
|-
 +
|Koniiština
 +
|niyuMaryu
 +
|toryuMaryu
 +
|esagichiMaryu
 +
|pyopekuMaryu
 +
|''koniiMyaru''
 +
 +
|ogesuMaryu
 +
|guzuryuMaryu
 +
|doshiMaryu
 +
|-
 +
 
|''Angličtina''
 
|''Angličtina''
 
|Nissiian
 
|Nissiian
Řádek 172: Řádek 216:
 
|Esagitian
 
|Esagitian
 
|Bobanian
 
|Bobanian
 +
|Konissiian
 +
 
|''English''
 
|''English''
 
|Korean
 
|Korean
Řádek 181: Řádek 227:
 
|esa-eo
 
|esa-eo
 
|boba-eo
 
|boba-eo
 +
|kongne-eo
 +
 
|migug-eo
 
|migug-eo
 
|''hangug-eo''
 
|''hangug-eo''
Řádek 190: Řádek 238:
 
|Rychloschipisch
 
|Rychloschipisch
 
|Bobanisch
 
|Bobanisch
 +
|Konisiich
 +
 
|Englisch
 
|Englisch
 
|Koreanisch
 
|Koreanisch
 
|''Deutsch''
 
|''Deutsch''
 
|}
 
|}
 +
{{Navbox BoiiLang}}
 
{{Navbox Meknijsko}}
 
{{Navbox Meknijsko}}
 +
[[nsm:丨乚韩岛니 亍卜乚룰]]
 +
[[nsm-lat:ilmekniyNi malLul]]

Aktuální verze z 29. 10. 2020, 22:57

Přímeknijské jazyky
Přímeknijské jazyky      západní jazyky      východní jazyky
Přímeknijské jazyky
     západní jazyky
     východní jazyky
Rozšíření střední Evropa
Počet mluvčích není znám'
Klasifikace Bójoheumské jazyky
Dělení
Dělení
  • Západní větev
  • Východní větev
Přímeknijské jazyky v Meknijsku

Přímeknijské jazyky, nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malhwaLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.

Původ

Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.

Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků

Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - shimēoseoNun [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - shi x ne/te, černá - shige x negra/nerau

Jazyky

  • Bojoheumský kmen
    • Přímeknijské jazyky
      • Západní větev
        • Esagitština
      • Východní větev
        • Thornština
        • Koniiština
        • Nissiiské jazyky
          • Standardní nissiiština
          • Obecná nissiiština
          • Bobanština
          • Yeojuský dialekt
          • Popekijský dialekt
On včera snědl hrušku Vidím bílého psa To je korejské kimčchi
Nissiiština Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
Bobanština Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši Ma dekají alvoní koliňuonun. Geike bí Kchudülní kchimžinun.
Yeojuský dialekt Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida. Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
Thornština Kros akghuishii ee shupkon ueshi mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru. keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.
Esagitština Grves gießaio kagiausvor sresbgoo. Ego daukeof alwusimo kolaitzoiusnu. Gauke ousl Gudaulimo gimzio.
Plebejština Srvag gieschiu akgjojsor srakpkou. Ma tojkeof alvugigu kolinzojuggu. Gojke bas Gudouligu kimsiu.
Koniiština to teshiNun aryuishie iekoNunMida. ma dekaryu afonoNii korinuoNun keke e gudeuNii iemieNun
Rozdíly v jazycích
Nissiiština Seamnida Mida Mayaahkaseyo -Ni -Nun -Lul pyo- -Gal -Den -Na nney
Bobanština Mnidá Nika Majákasejo -ni -nun -kake pjo- -man -den -na néj
Thornština Mhoru Moru Mharudehiyo -Nii -Nuu -Luu po- -Gatu -Denu -Nai ni
Esagitština Mnuda Mida Sraliseo -Nus -Us -Lus pi- -Kar -Din -Nisch dachau
Koniiština Siemida Mida Mayakaseyo -Nii -Nun -Ryu pyo- -Garyu -Diin -Na niiyo
Názvy jazyků v jazycích
Nissiiština Thornština Esagitština Bobanština Koniiština


Angličina Korejština (přepis) Němčina
Nissiiština niyiMal torMal esagitiMal popekMal koneMal oagesMal gudeulMal doychMal
Thornština niyiMhal thorMhal eshagituMhal popekuMhal koneMhal agesuMhal guduruMhal alemanuMhal
Esagitština semilaMlal tornMlal esaralMlal bukMlal kornMlal angliMlal gudulMlal dojcshMlal
Bobanština Meknijmal Tjormal Esagomal Nijimal Konemal Oagesmal Gudulmal Dojčmal
Koniiština niyuMaryu toryuMaryu esagichiMaryu pyopekuMaryu koniiMyaru ogesuMaryu guzuryuMaryu doshiMaryu
Angličtina Nissiian Thornian Esagitian Bobanian Konissiian English Korean German
Korejština maegni-eo doreu-eo esa-eo boba-eo kongne-eo migug-eo hangug-eo dogil-eo
Němčina Nisiisch Tornisch Rychloschipisch Bobanisch Konisiich Englisch Koreanisch Deutsch
v · d · eBójoheumské jazyky
Severní (Mawcha)
Východní (ši-jazyky, nissiiské)
Nissiiské
Nissiiština
Konifonní
Thornské
Západní (ne-jazyky, novoesagitské)
Jesenické
Jižní (Shwacha)
Pragoproximitní
Středolurkské
Klitzibürgské
Esagitské


v · d · eKMV.png Meknijsko • Shinsegye
Vláda
Ministerstva
Parlament
Komory
Politické strany
Novejšíznak.png
Kultura
Jazyky
Nindenda • Doryeon • Kxarana • Ishiprāna • Eom • Kurimasyeo • Nori • Pram • Shisai • Valna • Mekssal
Státy
Historie
Organizace
Technologie

nsm:丨乚韩岛니 亍卜乚룰 nsm-lat:ilmekniyNi malLul

Citováno z „https://cs.micronations.wiki/index.php?title=Přímeknijské_jazyky&oldid=22622“