Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Přímeknijské jazyky: Porovnání verzí

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Přejít na: navigace, hledání
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 9: Řádek 9:
 
* Východní větev
 
* Východní větev
 
}}
 
}}
−
[[Soubor:Přímeknijské jazyky - vývoj.png|náhled|Přímeknijské jazyky - vývoj]]
+
[[Soubor:Lang1.png|alt=|náhled|Přímeknijské jazyky v Meknijsku]]
−
'''Přímeknijské jazyky''', nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.
+
'''Přímeknijské jazyky''', nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malhwaLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.
  
 
==Původ==
 
==Původ==
−
Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina, která je velmi vzdálená. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířili hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.  
+
Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.  
 +
 
 +
==Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků==
 +
Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - shimēoseoNun [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - shi x ne/te, černá - shige x negra/nerau
  
 
==Jazyky==
 
==Jazyky==
Řádek 37: Řádek 40:
 
!To je korejské kimčchi
 
!To je korejské kimčchi
 
|-
 
|-
−
|Standardní nissiiština
+
|Nissiiština
−
|kreosGal cxeueshisalNun ākgyeuiShea shyaepkoNunSeamnida
+
|Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal
−
|ma dekayaeEot oneul alveoNi chakiNunSeamnida
 
−
|sole bae gudeulGugNi gimjiNunSeamnida
 
−
|-
 
−
|Obecná nissiiština
 
−
|kreos cxeueshisalEun ākgyeuiShea shyaepkoNunSeamnida
 
 
|ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida
 
|ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida
 
|kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
 
|kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
 
|-
 
|-
 
|Bobanština
 
|Bobanština
−
|Kris khúešinun ákgjúišué šžípkonun.
+
|Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši
 
|Ma dekají alvoní koliňuonun.
 
|Ma dekají alvoní koliňuonun.
 
|Geike bí Kchudülní kchimžinun.
 
|Geike bí Kchudülní kchimžinun.
 
|-
 
|-
 
|Yeojuský dialekt
 
|Yeojuský dialekt
−
|Neiden cxuesisalean ākgyuishi shyaepkōnimnida.
+
|Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi
 
|Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida.
 
|Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida.
 
|Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
 
|Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
 
|-
 
|-
 
|Thornština
 
|Thornština
−
|kros ueshiNuu akghuiShii shupkoNuuMhoru.
+
|Kros akghuishii ee shupkon ueshi
 
|mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru.
 
|mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru.
 
|keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.
 
|keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.

Aktuální verze z 29. 10. 2020, 22:57

Přímeknijské jazyky
Přímeknijské jazyky      západní jazyky      východní jazyky
Přímeknijské jazyky
     západní jazyky
     východní jazyky
Rozšíření střední Evropa
Počet mluvčích není znám'
Klasifikace Bójoheumské jazyky
Dělení
Dělení
  • Západní větev
  • Východní větev
Přímeknijské jazyky v Meknijsku

Přímeknijské jazyky, nissiisky 丨乚韩岛니 亍卜乚룰 [ilmekniyNi malhwaLul] je skupina jazyků, které spojuje podobná gramatika, původ a slovní zásoba. Původním jazykem jest staronissiiština.

Původ

Přímeknijské jazyky se vyvinuli v rychlošípském údolí v centrálním Meknijsku z jazyka títi. Za dob předcoronských se jazyk dostal až do Bobánie. Přímeknijské jazyky patří do tzv. Bójoheumského kmene jazyků, do kterého patří také radoslávské jazyky, jeseničtina. Malé spojení je také se středolurkskými jazyky. Bójoheumské jazyky se rozšířily hlavně na hranicích mezi Polskem a Českem.

Dělení dle klasifikace ne/ši jazyků

Západní a východní větve dělí tzv. klasifikace ne/ši jazyků, tj. ve východních jazycích se objevuje namísto předpony ne (v esagitšině také te), předpona shi/si/ši. Toto dělení pravděpodobně vzniklo v dávné době. Příkladem může být slovo svatyně - shimēoseoNun [šiméoson] x Nemedomgu/Temenaio, slovo ne - shi x ne/te, černá - shige x negra/nerau

Jazyky

  • Bojoheumský kmen
    • Přímeknijské jazyky
      • Západní větev
        • Esagitština
      • Východní větev
        • Thornština
        • Koniiština
        • Nissiiské jazyky
          • Standardní nissiiština
          • Obecná nissiiština
          • Bobanština
          • Yeojuský dialekt
          • Popekijský dialekt
On včera snědl hrušku Vidím bílého psa To je korejské kimčchi
Nissiiština Kreos ākgyeuixan ēno shyaepkon cxeueshisal ma dekayaeEot alveoNi chakiNunSeamnida kxei bae gudeulNi gimjiNunSeamnida
Bobanština Kris ákgjúichan é šžípkon khúeši Ma dekají alvoní koliňuonun. Geike bí Kchudülní kchimžinun.
Yeojuský dialekt Kzhweos ākgyeuihan ē shyaepkon cxeueshi Ma dekayēt alveoyī kolingōtīmnida. Kxē bē Gudulī gimjīnimnida.
Thornština Kros akghuishii ee shupkon ueshi mha dekahuHut alwoNii kolinuhoNuuMhoru. keike bu gudulNii kimjiNuuMhoru.
Esagitština Grves gießaio kagiausvor sresbgoo. Ego daukeof alwusimo kolaitzoiusnu. Gauke ousl Gudaulimo gimzio.
Plebejština Srvag gieschiu akgjojsor srakpkou. Ma tojkeof alvugigu kolinzojuggu. Gojke bas Gudouligu kimsiu.
Koniiština to teshiNun aryuishie iekoNunMida. ma dekaryu afonoNii korinuoNun keke e gudeuNii iemieNun
Rozdíly v jazycích
Nissiiština Seamnida Mida Mayaahkaseyo -Ni -Nun -Lul pyo- -Gal -Den -Na nney
Bobanština Mnidá Nika Majákasejo -ni -nun -kake pjo- -man -den -na néj
Thornština Mhoru Moru Mharudehiyo -Nii -Nuu -Luu po- -Gatu -Denu -Nai ni
Esagitština Mnuda Mida Sraliseo -Nus -Us -Lus pi- -Kar -Din -Nisch dachau
Koniiština Siemida Mida Mayakaseyo -Nii -Nun -Ryu pyo- -Garyu -Diin -Na niiyo
Názvy jazyků v jazycích
Nissiiština Thornština Esagitština Bobanština Koniiština


Angličina Korejština (přepis) Němčina
Nissiiština niyiMal torMal esagitiMal popekMal koneMal oagesMal gudeulMal doychMal
Thornština niyiMhal thorMhal eshagituMhal popekuMhal koneMhal agesuMhal guduruMhal alemanuMhal
Esagitština semilaMlal tornMlal esaralMlal bukMlal kornMlal angliMlal gudulMlal dojcshMlal
Bobanština Meknijmal Tjormal Esagomal Nijimal Konemal Oagesmal Gudulmal Dojčmal
Koniiština niyuMaryu toryuMaryu esagichiMaryu pyopekuMaryu koniiMyaru ogesuMaryu guzuryuMaryu doshiMaryu
Angličtina Nissiian Thornian Esagitian Bobanian Konissiian English Korean German
Korejština maegni-eo doreu-eo esa-eo boba-eo kongne-eo migug-eo hangug-eo dogil-eo
Němčina Nisiisch Tornisch Rychloschipisch Bobanisch Konisiich Englisch Koreanisch Deutsch
v · d · eBójoheumské jazyky
Severní (Mawcha)
Východní (ši-jazyky, nissiiské)
Nissiiské
Nissiiština
Konifonní
Thornské
Západní (ne-jazyky, novoesagitské)
Jesenické
Jižní (Shwacha)
Pragoproximitní
Středolurkské
Klitzibürgské
Esagitské


v · d · eKMV.png Meknijsko • Shinsegye
Vláda
Ministerstva
Parlament
Komory
Politické strany
Novejšíznak.png
Kultura
Jazyky
Nindenda • Doryeon • Kxarana • Ishiprāna • Eom • Kurimasyeo • Nori • Pram • Shisai • Valna • Mekssal
Státy
Historie
Organizace
Technologie

nsm:丨乚韩岛니 亍卜乚룰 nsm-lat:ilmekniyNi malLul

Citováno z „https://cs.micronations.wiki/index.php?title=Přímeknijské_jazyky&oldid=22622“