Zobrazení zdroje stránky Nissiiština

{{Nejlepší článek|revision = 21167|date = 29. srpna 2020}}
{{Infobox jazyk
| název = Nissiiština<br>Niyīmal<br>Niyimēī Malhwan<br><br> <br>
| rozšíření = {{vlajka a název|Meknijsko-Lurk}}<br />{{vlajka a název|Radoslávie}} (Bobánie)<br>{{vlajka a název|Aenie}}<br>{{vlajka a název|Firburk}}<br>{{vlajka a název|KNM}}
| mluvčích = 
| mapa rozšíření = Niimal1.png
| popisek rozšíření = Příklad nissiištiny
| klasifikace = * Indoevropské jazyky
** Kelto-italické jazyky
*** [[Bójoheumské jazyky]]
**** [[Přímeknijské jazyky]]
***** [[Nissiiské jazyky]]
****** [[Nissiiština]]
| písmo = latinka ([[Nissiiská abeceda]]), [[Ssalba (písmo)|ssalba]] (tradiční)
| úřední jazyk = {{vlajka a název|Meknijsko-Lurk}}<br>{{vlajka a název|Aenie}}<br>{{vlajka a název|KNM}} <ref name="LoC">Užívaná na území odstoupených dle [[Pařezská dohoda|Pařezské dohody]]</ref>
| regulátor = Meknijská národní univerzita nakála Hanunkcha
| ISO6391 = ns / nsm
| ISO6392B = ns_FE / nsm_FE
| wikipedie = https://wikipedia.vespotok.net/
}}

Jazyk '''nissiiský''' <small>(nissiisky</small> ''Niyīmal'' {{IPAc-en|audio=niyimal.ogg}}, dlouze ''Niyimēī Malhwan'', dossalba/iinssal ''Nī-Mal'') je [[Bójoheumské jazyky|bójoheumský]] semi-flektivní jazyk, který je jedním z oficiálních jazyků [[Spojené státy Meknijska a Lurku|Spojených států Meknijska a Lurku]]. Jedná se o jeden z nejvyspělejších jazyků ve středoevropském mikronacionálním prostoru. Jazyk je standardizován [[Meknijská národní univerzita Nakála Hanunkcha|Meknijskou univerzitou Nakála Hanunkcha]].

==Historie==
Moderní nissiiština vychází z nové nissiištiny, jazyku, který svůj původ datuje až k prabójoheumštině, teoretickému jazyku, který je předkem, vedle nissiištiny, i radoslávské jeseničtině. Prabójoheumštinu jako svůj jazyk označovali proto-meknijčané v legendě Ojineo. Jazyk byl silně příbuzný keltským jazykům. V legendě je jazyk označován jako "mōdnumida", lingvisté předpokládají, že slovo mōdnu pochází z korejského 모듬 (modeum - smíchaný), slovem "mida" se označovali proto-meknijčané, jelikož je prabójoheumština jazykem založeným na indoevropském základě, je možné, že název znamená "smíchaný jazyk", čili jakousi kreolštinu.

Jazyk se od proto-jeseničtiny oddělil, další vývoj znamenal oddělení nissiiské a esagitské větve, která však byla nahrazena nissiiskou. Nová, nissiisky ovlivněná, esagitská větev znovu oddělila. Nissiiská větev byla rozdělena na další dvě podvětve, tyormyarskou a niyimyalskou (thornskou a nissiiskou). V moderní době v esagitské větvi existují dva jazyky, nižší a vyšší esagitština, v nissiské nissiiština, bobanština a konissiiština, v thornské thornština.

==Původ==
Nissiiština, jak již bylo uvedeno, vychází z teoretického bójoheumského jazyka. Dle lingvistů University nakála Hanunkxa v Yeoju, bójoheumský jazyk ''mōdnumida'' (v radoslávském kontextu někdy psáno ''módejda'') byl keltský jazyk, který mohl být silně ovlivněn prakorejštinou, zejména v Ilbunilské a Beurgilské krajině (dnešní Meknijsko).

===Keltská teorie===
Teorii keltského základu podkládá silná podobnost nissiištiny s dnešními insulárními keltskými jazyky (irština, skotská gaelština, velština, manština, bretanština apod.). Lingvisté předpokládají, že při příchodu družiny pod vedením Hanunkxa Čechy a Moravu obývali původní obyvatelé - keltové - bójové. To by mohlo znamenat, že dnešní nissiiština, jeseničtina, lorynština apod. mohou být přímými potomky původního prajazyka Bójů. Ke zmínce patří také velká podobnost s latinou, která je keltským jazykům příbuzná.
{| class="wikitable"
|+Podobnosti s keltskými jazyky (s porovnáním latiny a řečtiny)
!čeština
!slovenština
!mōdnumida*
!bohujiština
!jeseničtina
!lorynština
!nissiiština
!thornština
!galština*
!velština
!skotská gaelština
!irština
!latina
!řečtina
|-
|přítel
|priateľ
|*āmeikā
|amigo
|''komerád''
|aemicoka
|'''āmeiko'''
|ameiko
|''caranđ''
|ffrind
|''caraid''
|''cara''
|'''amicum'''
|fílos
|-
|kůň
|koň
|*exwos/ê
|ek
|''ekvoj''
|miaeroka
|'''ejo / kahyain / marko'''
|ejho / kahain / mhalho
|'''''epos'''''
|ceffyl
|''each''
|capall
|''equo''
|álogo
|-
|bílá
|biela
|*alpxos/ê
|alwyi
|''alpoj / kjikodoj''
|ucoro
|'''alveo'''
|alwo
|'''''abel'''''
|gwyn
|'''''alba'''''
|bán
|'''''alba'''''
|lefkó
|-
|tchýně
|svokra
|*sobox
|yima aftiewo
|''sejkús''
|samikaesro
|'''sveokxoru'''
|sobekoru
| -
|''chwegr''
|màthair-chèile
|máthair mo chéile
|'''socrus'''
|ekurā
|-
|vousy
|fúzy
|*pxartxā
|barda
|''parto''
|uaeroues
|'''bbarddo'''
|bardo
|grenon
|barf
|feusag
|féasóg
|'''''barba'''''
|geneiáda
|-
|jedna
|jedna
|*oinos/ê
|onu
|''oiraj''
|kaesrona
|'''iino'''
|iinho
|'''''oinos'''''
|'''un'''
|'''aon'''
|ceann
|'''''unum'''''
|'''éna'''
|-
|dva
|dva
|*dwou
|dixs
|''dvou''
|uues
|'''deobo'''
|doboii
|'''''dum'''''
|'''''dau'''''
|'''''dhà'''''
|beirt
|'''''duo'''''
|'''''dýo'''''
|-
|tři
|tri
|*treyeseyī
|dchrei
|''trejes''
|miaenaaesa
|'''teareyes'''
|trehes
|'''''tri'''''
|'''''tri'''''
|'''''trì'''''
|'''''triúr'''''
|'''''tribus'''''
|'''''tría'''''
|-
|čtyři
|štyri
|*kadriyesī
|truach
|''kodrijes''
|naesmi
|'''cherabaes'''
|herabus
|petri
|pedwar
|'''''ceithir'''''
|'''''ceathrar'''''
|''quattuor''
|téssera
|-
|síla
|sila
|*galnos/ê
|halen
|''galraj''
|kaaerona
|'''galno / kūbeao'''
|galnho
|'''galno'''
|pwer
|'''cumhachd'''
|'''cumhacht'''
|imperium
|ischýos
|-
|ryba
|ryba
|*piskiyī
|piruigi
|''harujoruj''
|urokaro
|'''pisteukiseoyeot'''
|pisoho
|ēscos
|'''pysqodyn'''
|iasg
|iasc
|'''piscis'''
|psária
|-
|zuby
|zuby
|*dentiyī
|denti
|''zupen''
|minami
|'''lintinnae / dantinnae'''
|lintisoho / dantisoho
|'''dant'''
|'''dannedd'''
|fiaclan
|fiacla
|'''dentes'''
|dóntia
|-
|mléko
|mlieko
|*glakti
|aagidi
|''glakti''
|mirokaer
|'''galaktū / molgea'''
|hapakti
|'''melgos'''
|llaeth
|bainne
|bainne
|'''''lactis'''''
|'''''gála'''''
|-
|dům
|dom
|*domos/ê
|dyi
|''dáraj''
|uae
|'''dol'''
|dohol
|'''tigern'''
|'''ty'''
|'''taigh'''
|'''teach'''
|domum
|spíti
|-
|ret
|pery
|*kxalnom
|kelki
|''ćilnán''
|tach
|'''kxelgyeu'''
|kelghu
| -
|'''gwefus'''
|bile
|liopa
|labia
|''cheíli''
|}
 * mrtvý jazyk

==Fonologie==

===Ejivoyo - samohlásky===
Spisovná (standardní) nissiiština rozlišuje 15+3 základních samohláskových fonémů, 4 dvojhlásky a 8 glotalizovaných dvojhlásek. Mezi tyto hlásky patří:

*Samohlásky: ''a, e, i, o, u, ea, ae, eo, eu''
*Dlouhé samohlásky: ''ā, ē, ī, ō, ū''
*Měkké (patalizované) samohlásky: ''yae (ye), yeo, yeu''
*Dvojhlásky: ''ai, ei, ao, oa (dnes nahrazováno hwa)''
*Glotalizované dvojhlásky: ''aa, ee (aee), ii, oo (eoo), uu (euu)''

V uzavřených samohláskách (e, o, u) se v běžné mluvě často aplikuje spodoba znělosti, kde se uzavřené samohlásky vyslovují otevřeně (např. slovo ''jon - jeon, du pessae kloreuNi - deu paessae kleoreuNi).'' V moderní nissiištině prochází asimilací také glotalizované dvojhlásky, které se vyslovují neglotalizovaně s přízvukem. Glotalizovaná výslovnost je vyžadována v posvátné nissiištině.

===Pxangavoyo - souhlásky===
V moderní spisovné nissiištině se souhlásky dělí do tzv. ssalmeolu (tabulce znaků). Každý řádek odpovídá fonologickým atributům daného fonému.
{| class="wikitable"
| colspan="7" |Ssalmeol
| colspan="5" |Ssalba (Tuso Sans)
| colspan="7" |výslovnost
|-
|'''px'''
|'''tx'''
|'''kx'''
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|pch
|tch
|kch
|
|
|
|
|-
|'''p'''
|'''t'''
|'''k'''
|
|pp
|tt
|kk
|
|
|
|
|
|p
|t
|k
|
|p
|t
|k
|-
|'''b'''
|'''d'''
|'''g'''
|
|bb
|dd
|gg
|
|
|
|
|
|b
|d
|g
|
|bb
|t
|gg
|-
|'''m'''
|'''n'''
|'''ng'''
|
|mm
|nn
|
|
|
|
|
|
|m
|n
|n
|
|m
|n
|g
|-
|'''s'''
|'''c'''
|'''h'''
|
|ss
|cc
|
|
|
|
|
|
|s
|ts
|h / j
|
|z
|k
|
|-
|'''sh'''
|'''ch'''
|'''j'''
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|š
|č
|dž
|
|
|
|
|-
|'''sx'''
|'''cx'''
|'''x'''
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|šch
|čch
|ch
|
|
|
|
|-
|'''r'''
|'''l'''
|'''y'''
|
|rr
|ll
|yy
|
|
|
|
|
|r
|l
|j
|
|r
|j
|j
|-
|'''rh'''
|'''v'''
|'''hw'''
|
|
|vv
|
|
|
|
|
|
|ř
|v
|chv
|
|
|vv
|
|}
Ssalmeol přibližně připomíná klasické dělení samohlásek používaný lingvisty.
{| class="wikitable"
|+Umístění nissiiských pxangavoyo v IPA tabulce
! colspan="2" |
!Labiály
!Alveoláry
!Post-alveoláry
!Patalály
!Veláry
!Labiálo-veláry
!Glotály
|-
! colspan="2" |Nasální
|m
|n
|
|
|ng
|
|
|-
! rowspan="3" |Plozivy
!přídech
|px
|tx
|
|
|kx
|
|
|-
!neznělé
|p
|t
|
|
|k
|
|ea
|-
!znělé
|b
|d
|
|
|g
|
|
|-
! rowspan="3" |Afrikáty
!přídech
|
|
|cx
|
|
|
|
|-
!neznělé
|
|c
|ch
|
|
|
|
|-
!znělé
|
|
|j
|
|
|
|
|-
! rowspan="3" |Frikativy
!přídech
|
|
|sx
|
|
|
|
|-
!neznělé
|
|s
|sh
|
|x
|
|
|-
!znělé
|v
|(ss)
|
|
|
|
|h
|-
! rowspan="2" |Vibranty
!obyčejné
|
|r
|
|
|
|
|
|-
!frikativní
|
|rh
|
|
|
|
|
|-
! colspan="2" |Aproximanty
|
|l
|
|y
|
|hw
|
|}

==Ortografie==
Nissiiština je oficiálně zapisována nissiiskou abecedou (alpabaeta, dříve ababeba). V tradičních a duchovních dokumentech je zapisovaná písmem ssalba, některé státy (Niyi, Esagitia) ssalbu dodnes používají.
{| class="wikitable"
!S
!Abeceda
!Čtení
!AB
!S
!Spřežky
!(ekvivalent)
!Čtení
!Diakritika
|-
|
|'''A'''
|a
|ā
|
|'''Ae'''
|Æ / Ö / Ê
|e
|Ā
|-
|
|'''B'''
|b
|bī
|
|'''Eo'''
|Ø / Ô
|o
|Ē
|-
|
|'''C'''
|ts
|cāī
|
|'''Eu'''
|Ʌ / Û
|u
|Ī
|-
|
|'''D'''
|d
|dī
|
|'''Yae'''
|
|je
|Ō
|-
|
|'''E'''
|e
|ē
|
|'''Yeo'''
|
|jo
|Ū
|-
|
|'''(F)'''
'''Přestává se používat'''
|p
|pī
|
|'''Yeu'''
|
|ju
|
|-
|
|'''G'''
|g
|gāī
|
|'''Sh'''
|Si
|š
|
|-
|
|'''H'''
|h / j
|hā
|
|'''Sx'''
|Ṡ
|šch
|
|-
|
|'''I'''
|i
|ī
|
|'''Ch'''
|Ci
|č
|
|-
|
|'''J'''
|dž
|jāī
|
|'''Cx'''
|Ċ
|čch
|
|-
|
|'''K'''
|k
|kāī
|
|'''Ss'''
|Z
|z
|
|-
|
|'''L'''
|l
|el
|
|'''Hw'''
|W
|chv
|
|-
|
|'''M'''
|m
|em
|
|'''Rh'''
|Rr
|ř
|
|-
|
|'''N'''
|n
|en
|
|'''Px'''
|Ṗ
|pch
|
|-
|
|'''O'''
|o
|ō
|
|'''Tx'''
|Ṫ
|tch
|
|-
|
|'''P'''
|p
|pī
|
|'''Kx'''
|K̇ / Q
|kch
|
|-
|
|'''R'''
|r
|rāī
|
|
|
|
|
|-
|
|'''S'''
|s
|es
|
|
|
|
|
|-
|
|'''T'''
|t
|et
|
|
|
|
|
|-
|
|'''U'''
|u
|ū
|
|
|
|
|
|-
|
|'''V'''
|v
|vāī
|
|
|
|
|
|-
|
|'''(W)'''
'''Pouze v Hw'''
|u
|hwaī
|
|
|
|
|
|-
|
|'''X'''
|ch
|xā
|
|
|
|
|
|-
|
|'''Y'''
|j
|yae
|
|
|
|
|
|-
|
|'''Ʌ'''
|neznělé uh
|ea
|
|
|
|
|
|}

===Dvě nissiiské ortografie===
Nissiiština je v dnešní době psaná dvěma způsoby, starou ortografií (gerleuNi eokxeivaeNun / ē gerlūī Eokxaeivaen) a reformovanou novou ortografií, která se snaží nissiištinu zachytit tak, jak je mluvena (ē shieobōī Eokxeivaen). Oficiálně je využívána pouze stará ortografie, hnutí jaok třeba ''ma hwanida merōī N ad Antōn'' (chci jednoduché N na konci) se snaží prosadit reformovanou ortografii vedle staré, která odpovídá zápisu ssalby.

Nová ortografie často přináší i použití více diakritiky, jako jsou tečky nad a pod písmeny a redukci grafémů. 
<br />
==Mluvnice==
Nissiiština je semi-flektivní a semi-aglutinační jazyk (z části ohebný, ohebnost vyjadřuje předponami a příponami), který vyjadřuje větnou skladbu pomocí flexe a mnoha spojek. Svým syntaxem z části připomíná např. němčinu, či blízkou irštinu. Slovosled je obdobný jako u češtiny.

====Slovosled====
Slovosled nissiištiny je, podobně jako u češtiny, volný. Nissiiština je tzv. pro-drop jazyk, to znamená, že ve větě stačí být jen sloveso, další smysl objasní předpony a přípony slovesa.

*''Mānnnoseon ākgyeuixan mēmsōmeun'' - Muž snědl maso
*''Mānnnoseon mēmsōmeun ākgyeuixan'' - Muž snědl maso (muž maso snědl)
*''Mēmsōmeun ākgyeuixan mānnnoseon'' - Muž snědl maso (maso snědl muž)
*''Mēmsōmeun mānnnoseon ākgyeuixan'' - Muž snědl maso (maso muž snědl)
*''Ākgyeuixan mēmsōmeun mānnnoseon'' - Muž snědl maso (snědl maso muž)
*''Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun'' - Muž snědl maso (snědl muž maso)
*''Ākgyeuixan mānnnoseon mēmsōmeun?'' - Snědl muž maso?

<br />
{|
!Nissiiština
|hwanida-kii
|onda-tti
|daekvvang-eun
|yoddei
|Suvulin
|leiyae-kau
|-
!Glosa
|chtít-3.PL
|navštívit-INF
|univerzita-SG.NOM
|kam
|Suvulin
|chodit-3.SG
|-
!Česky
| colspan="6" |chci navštívit univerzitu, kam chodí Suvulin.
|}

====Slovní druhy====
Nissiiština rozlišuje, stejně jako čeština, 10 slovních druhů,

*ohebné
**skloňují se – podstatná jméno (ē nyaaneul), zájmeno (ē kxonol)
**skloňují a stupňují se – přídavná jména (ē boonyaaneul)
**časují se – slovesa (ē kosemidal)
*neohebné – číslovky (ē aritōl), příslovce (kxahyessal), předložky (antīmidal), spojky (ē seryemidal), částice (prsiyaetōmeul) a citoslovce (eoxesoyael)

====Jmenný rod====
Nissiiština rozlišuje dva rody, mužský (tvrdý, kreumli) a ženský (měkký, nyaeli), střední rod se vyskytuje pouze u zájmen. Rod se dá rozpoznat podle poslední hlásky kořene, v případě samohlásky se jedná o ženský, opačně o mužský, tzn.: shilo - ženský, ddēmon - mužský apod. Rod v nissiištině nemá velký význam, jako má např. v češtině.

====Skloňování====
Nissiiština rozlišuje 4 pády, nominativ, genitiv, dativ a vokativ, které se uplatňují při skloňování podstatných jmen, zájmen a z části přídavných jmen.
Základním tvarem jmen je nominativ jednotného čísla, v ojedinělých případech může být základním tvarem také kořen.
{| class="wikitable"
|+Skloňování podstatných jmen
! rowspan="2" |Číslo
! rowspan="2" |Pád
! colspan="2" |Ženský rod
! colspan="4" |Mužský rod
! colspan="2" |Ženský rod, vlastní jméno
!Mužský rod, vlastní jméno
! rowspan="2" |Pádová otázka
! rowspan="2" |Kxeoda
! rowspan="2" |Stará 
ortografie
! rowspan="2" |Nová
ortografie
|-
!*shilo (voda)
!*jinā (žena)
! colspan="2" |*polisoyeot (město)
! colspan="2" |*ddēmon (víra)
! colspan="2" |*Shinsegye (Meknijsko)
!*Voijin (Kryštof)
|-
! rowspan="5" |Jednotné
!Nominativ
|shilo(n)
|jinā(n)
| colspan="2" |polisoyeot(eun)
| colspan="2" |ddēmon(eun)
| colspan="2" |Shinsegye
|Voijin
!kxan? pxiseon?
!
!Nun / Eun
!n / eun
|-
!Genitiv
|shilēī
|jināmēī
|polisoyeotēī
|polisoyēī
|ddēmonēī
|ddēmēī
|Shinsegyemēī
|Shinsegyēī
|Voijinēī
!ineu kxanēī?
!
!Ei
!ēī
|-
!Dativ
|amShilo
|anJinā
| colspan="2" |anPolisoyeot
| colspan="2" |anDdēmon
| colspan="2" |AmShinsegye
|AnVoijin
!amKxa? amPxiseo?
!
!am
!am
|-
!Vokativ (obecný)
|shilonim
|jinānim
| colspan="2" |polisoyeotim
| colspan="2" |ddēmonim
| colspan="2" |Shinsegyenim
|Voijinim
!kxahyeon kxanim?
!
!Nim
!nim / im
|-
!Vokativ (vyšší)
|ō shilo
|ō jinā
| colspan="2" |ō polisoyeot
| colspan="2" |ō ddēmon
| colspan="2" |ō Shinsegye
|ō Voijin
!kxahyeon ō kxa?
!
!ō / ooh
!ō
|-
! rowspan="5" |Množné
!Nominativ
|shilol
|jināl
| colspan="2" |polisoyeoteul
| colspan="2" |ddēmoneul
| colspan="2" |Shinsegyeē
|Voijinē
!kxal? pxiseol?
!
!Lul / Eul
!l / eul
|-
!Genitiv
|shilēī
|jinārēī
|polisoyeotēī
|polisoyēī
|ddēmonēī
|ddēmēī
|Shinsegyerēī
|Shinsegyēī
|Voijinēī
!ineu kxanēī?
!
!Ei
!ēī
|-
!Dativ
|amShilo
|anJinā
| colspan="2" |anPolisoyeot
| colspan="2" |anDdēmon
| colspan="2" |AmShinsegye
|AnVoijin
!amKxa? amPxiseo?
!
!am
!am
|-
!Vokativ (obecný)
|shilonai
|jinānai
| colspan="2" |polisoyeotai
| colspan="2" |ddēmonai
| colspan="2" |Shinsegyenai
|Voijinai
!kxahyeon kxanai?
!
!Ai
!ai
|-
!Vokativ (vyšší)
|ō shilo
|ō jinā
| colspan="2" |ō polisoyeot
| colspan="2" |ō ddēmon
| colspan="2" |ō Shinsegye
|ō Voijin
!kxahyae ō kxa?
!
!ō / ooh
!ō
|}
{| class="wikitable"
|+Skloňování a stupňování přídavných jmen
! colspan="3" |
!Nominativ
!Genitiv
!Dativ
|-
! rowspan="6" |Ženský rod
! rowspan="3" |''klaeo'' vzor
''o, u, i''

''eo, eu''
!1
|moddeu'''nī'''
|moddeu'''nē'''
|'''na'''Moddeu'''nī'''
|-
!2
|moddeu'''nonī'''
|moddeu'''nanē'''
|'''na'''Moddeu'''nonī'''
|-
!3
|moddeu'''nostī'''
|moddeu'''nastē'''
|'''na'''Moddeu'''nostī'''
|-
! rowspan="3" |''yaesī'' vzor
''a, e, ea''

''ae''
!1
|godrossa'''yī'''
|godrossa'''yē'''
|'''na'''Godrossa'''yī'''
|-
!2
|godrossa'''noyī'''
|godrossa'''noyē'''
|'''na'''Godrossa'''noyī'''
|-
!3
|godrossa'''yostī'''
|godrossa'''yostē'''
|'''na'''Godrossa'''yostī'''
|-
! rowspan="9" |Mužský rod
! rowspan="3" |''dantinnae'' vzor
''d, t, n''
!1
|cēlindisoyeot'''ūī'''
|cēlindisoyeot'''ahwē'''
|'''na'''Cēlindisoyeot'''ūī'''
|-
!2
|cēlindisoyeot'''hwoī'''
|cēlindisoyeot'''ehwūē'''
|'''na'''Cēlindisoyeot'''hwoī'''
|-
!3
|cēlindisoyeot'''hwaī'''
|cēlindisoyeot'''ihwāē'''
|'''na'''Cēlindisoyeot'''hwaī'''
|-
! rowspan="3" |''sa-ca'' vzor
''s, c''
!1
|kxas'''īī'''
|kxas'''īē'''
|'''na'''Kxas'''īī'''
|-
!2
|kxas'''oī'''
|kxas'''oē'''
|'''na'''Kxas'''oī'''
|-
!3
|kxas'''osī'''
|kxas'''osē'''
|'''na'''Kxas'''osī'''
|-
! rowspan="3" |''ātero'' vzor
r, l, h, y, j, m

v, b, p, x, g, k
!1
|siēm'''nī'''
|siēm'''naī'''
|'''dū'''Siēm'''nī'''
|-
!2
|siēm'''nonī'''
|siēm'''nonaī'''
|'''dū'''Siēm'''nonī'''
|-
!3
|siēm'''nostī'''
|siēm'''nostaī'''
|'''dū'''Siēm'''nostī'''
|}
{| class="wikitable"
|+Skloňování zájmen
! rowspan="3" |Číslo
! rowspan="3" |Pád
! colspan="5" |Osobní zájmena
|-
!1. os
!2. os
! colspan="3" |3. osoba
|-
!Já
!Ty
!On
!Ona
!Ono
|-
! rowspan="4" |Jednotné
!Nominativ
|ma
|du
|kreos
|nyaes
|nney
|-
!Genitiv
|maa
|dū
|sēobio
|noli
|nēī
|-
!Dativ
|me
|du
|nneyden
|nneyna
|nney
|-
!Vokativ (vyšší)
|ō daema
|ō du
|ō kreos
|ō nyaes
|ō nney
|-
! rowspan="3" |Množné
!Nominativ
|inbae
|du
| colspan="3" |sa
|-
!Genitiv
|insereu
|dū
| colspan="3" |sa
|-
!Dativ
|asx
|du
| colspan="3" |ney
|}
====Slovesa a časování sloves====
Nissiiská slovesa vyjadřují 3 časy: minulý, přítomný a budoucí. Infinitiv je tvořen koncovkou -tt
{| class="wikitable"
!
!Česky
! colspan="2" |Minulý čas
! colspan="2" |Současný čas
! colspan="2" |Budoucí čas
|-
!Já
|beru
|pxaermitteg
|''p'ermiteg''
|'''pxaermitt'''
|'''''p'ermit'''''
|pxaermittai
|''p'ermitaj''
|-
!Ty
|bereš
|pxaermaepot
|''p'ermepot''
|'''pxaermesi'''
|'''''p'ermeš'''''
|pxaermaepii
|''p'ermepi''
|-
!On, ona, ono
|bere
|pxaermaexan
|''p'ermechan''
|'''pxaermekau'''
|'''''p'ermekau'''''
|pxaermexoīī
|''p'ermechojí''
|-
!My
|berem(e)
|pxaerminneg
|''p'ermineg''
|'''pxaerminn'''
|'''''p'ermin'''''
|pxaerminnai
|''p'erminaj''
|-
!Vy
|berete
|pxaermaebod
|''p'ermebod''
|'''pxaermete'''
|'''''p'ermete'''''
|pxaermaebii
|''p'ermebi''
|-
!Oni
|berou
|pxaermaexen
|''p'ermechen''
|'''pxaermekii'''
|'''''p'ermekí'''''
|pxaermexoīī
|''p'ermechojí''
|}

==Příklady slov==
[[Soubor:Numerals.ogg|náhled|Výslovnost]]

===Číslovky===
{| class="wikitable"
|+
!1
!2
!3
!4
!5
!6
!7
!8
!9
!10
!20
!25
!100
!1000
!0
!5671
|-
|iino
|deobo
|teare
|cēra
|pinpxe
|sēk
|sesīa
|oktya
|shieobin
|dekaa
|deobata
|deobatapinpxe
|kasseoso
|baeikxsli
|nura
|pinpaeikx sēkkasseo iinsesīata
|-
|íno
|dobo
|tre
|čera
|pinpche
|sék
|seša
|okťa
|šjobin
|deka
|dobata
|dobatapinpche
|kazoso
|bejksli
|nura
|pinpejk sékazo ínsešata
|}

===Dny a měsíce===
{| class="wikitable"
!Česky
!Nissiisky
!Ssalba
!Původ
!Výslovnost
|-
|leden
|Kxeiman
|
|Ze slova ''kxeimea'' - zima
|kchejman
|-
|únor
|Jerssean
|
|Ze slova ''jervve'' - křičet
|čersz'n
|-
|březen
|Caatinen
|
|Ze slova ''yyoreu'', dříve caricireu - čerstvé
|caátynen
|-
|duben
|Apxrīlean
|
|Ze slova ''apríl / april''
|apchríl'n
|-
|květen
|Māyeun
|
|Ze slova ''máj''
|máj'n
|-
|červen
|Derkxean
|
|Ze slova ''derkxeuae'' - získat
|derkch'n
|-
|červenec
|Dessilan
|
|Z esagitského slova ''desre'' - hořet
|dezilan
|-
|srpen
|Sxīsan
|
|Ze slova ''shisai'' - shisaiové sklízeli byliny
|šchísan
|-
|září
|Lēkesseon
|
|Z thornského slova ''lekehoku'' - líný
|lékezón
|-
|říjen
|Kōssesseon
|
|Ze slova ''koseka'' - pracovat
|kózeson
|-
|listopad
|Nyeonesseon
|
|Ze slova ''svnyeo essea'' - oslava prasat
|ňonezon
|-
|prosinec
|Noyīsseon
|
|Ze slova ''noyī essea'' - oslava Vánoc
|nojízon
|}
{| class="wikitable"
!Česky
!Nissiisky
!Ssalba
!Původ
!Výslovnost
|-
|pondělí
|Honan
|
|Dříve ''byona'' - začátek
|honan / jonan
|-
|úterý
|Dileun
|
|''není znám''
|dyl'n
|-
|středa
|Sīpekean
|
|Ze slova ''shipxinalleo'' - nekončící týden
|šipek'n
|-
|čtvrtek
|Nokin
|
|''není znám''
|nokin
|-
|pátek
|Norisoyeon
|
|Oslava svátku Norisoyeo
|norisojon
|-
|sobota
|Sabeuteun
|
|Oslava svátku Sabat
|sabut'n / šabut'n
|-
|neděle
|Idilan
|
|Dříve ''ideula -'' ze slova ''teuryae'' - začátek
|idilan
|}

==Příklad textu==
===Všeobecná deklarace lidských práv===
{|
|-
|'''Nissiisky'''
|Ara cxomyaineul nguotkii lēudderonī i someu in pxellomēī i txekterol. Sa dekersokii kaati rtinnaemēī i kōmvisoyeoteutinnaen i bbīnn mojitti saa in ēno ban dea brotearianēī.
|[[Soubor:Human Rights in Nissiian.ogg]]
|-
|'''Nissiisky, iinssal'''
|Ar cxom ngeot lēdd i seom in pxel i txet. Sa ker kat tinn i kōs i bbīn moij saa in ēn ban dea roaet.
|
|-
|'''Nissiisky, ssalba'''
|         .               .
|
|-
|'''Česky'''
|Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
|}<br />{{Navbox Meknijsko}}
{{NavboxMekniyLanguages}}
{{Navbox BoiiLang}}
[[en:Nissiian]]
[[nsm:niyiMal]]