Moravskoslezská republika

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
vlajka Moravskoslezské republiky znak Moravskoslezské republiky
Vlajka Znak
Národní motto:
Genius loci
Státní hymna:
Moravo, Moravo
Poloha MSR na mapě ČR.png
Hlavní město Olomúc
Největší město Brno
Úřední jazyky moravština
Regionální jazyky čeština, slezština
Státní zřízení
Předseda vlády
demokratická republika
Bratslav Šťasten
Vznik 1. květen 2012 vyhlášením Státu Morava
Sousedé Čechy, Polsko, Slovensko, Rakousko
Rozloha  
24553 km² ({{{pořadí rozloha}}}.)  
Počet obyvatel
Počet obyvatel (2018)
Hustota obyvatelstva ({{{hustotarok}}})
Počet občanů ({{{občanrok}}})

3 858 760 ()
{{{hustota}}}
{{{občanů}}}
Měna Moravskoslezský kirát (MSK)
Časové pásmo +1 (UTC]{{{UTC posun}}})
Mezinárodní kód {{{mezinárodní kód}}}
Mezinárodní poznávací značka CZ (de facto), MSR (de iure)
Internetová doména moravo.cz
Předvolba ++0451
{{{poznámky}}}

Moravskoslezsko, oficiálním názvem Moravskoslezská republika (mor. Moravošlúnská republika), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí se Slovenskem, na jihu s Rakouskem, na západě s Čechami a na severu s Polskem. Většinu území Moravskoslezska tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Na východní části území se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty, na severovýchodě Jeseníky a na západě Českomoravská vrchovina. Hlavním městem je Olomouc, úředním jazykem je moravština.

Moravskoslezsko je členem Společnosti mikronárodů. Snahou Moravskoslezska je rozšíření působnosti Společnosti a její oživení.

Před příchodem Slovanů v 6. století žily na Moravě keltské a germánské kmeny. Kolem roku 830 došlo ke vzniku knížectví s centrem ve Velihradu, které se následně spojilo s Nitranským knížectvím a vytvořilo Velkomoravskou říši. V roce 906 se Nitranské knížectví oddělilo a Moravské knížectví se udrželo pouze v centrální části Moravy. V roce 1055 došlo k rozdělení Moravy na tři údělná knížectví. V roce 1182 bylo vytvořeno Moravské markrabství, které s přestávkou v letech 1782 až 1850 existovalo až do roku 1918, kdy byla ustanovena Československá republika.

Moravskoslezsko je parlamentní republikou s demokratickými institucemi.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.

V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa.

V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.

Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava.

Administrativní členění

Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.

Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.

Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.

Politický systém

Politický systém

Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).

Legislativa

Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.

Exekutiva

Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která má více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.

Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a má zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.

Justice

Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.

Externí odkazy