Moravskoslezská republika

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravskoslezská republika
vlajka Moravskoslezské republiky
vlajka
znak Moravskoslezské republiky
znak
Hymna: Moravo, Moravo
Geografie

Poloha MSR na mapě ČR.png Mapa Moravskoslezské republiky

Hlavní město: Olomóc
Rozloha: 24553 km²
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Praděd (1491 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 858 760
Hustota zalidnění: 157 ob. / km²
Jazyk: moravština, slezština (úřední)
Náboženství: většina ateisté, či agnostici, dále křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení: demokratická republika
Vznik: 1. květen 2012 (vyhlášení Státu Morava)
Předseda vlády: Bratslav Šťasten
Měna: Zlaté moravské (Corona) (ZLM (CRN))
Mezinárodní identifikace
MPZ: CZ (de facto), MSR (de iure)
Telefonní předvolba: +0451
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Moravskoslezsko, oficiálním názvem Moravskoslezská republika (mor. Moravošlúnská republika), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí se Slovenskem, na jihu s Rakouskem, na západě s Čechami a na severu s Polskem. Většinu území Moravskoslezska tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Na východní části území se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty, na severovýchodě Jeseníky a na západě Českomoravská vrchovina. Hlavním městem je Olomouc, úředním jazykem je moravština.

Moravskoslezsko je členem Společnosti mikronárodů. Snahou Moravskoslezska je rozšíření působnosti Společnosti a její oživení.

Před příchodem Slovanů v 6. století žily na Moravě keltské a germánské kmeny. Kolem roku 830 došlo ke vzniku knížectví s centrem ve Velihradu, které se následně spojilo s Nitranským knížectvím a vytvořilo Velkomoravskou říši. V roce 906 se Nitranské knížectví oddělilo a Moravské knížectví se udrželo pouze v centrální části Moravy. V roce 1055 došlo k rozdělení Moravy na tři údělná knížectví. V roce 1182 bylo vytvořeno Moravské markrabství, které s přestávkou v letech 1782 až 1850 existovalo až do roku 1918, kdy byla ustanovena Československá republika.

Moravskoslezsko je parlamentní republikou s demokratickými institucemi.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.

V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa.

V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.

Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava.

Administrativní členění

Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.

Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.

Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.

Politický systém

Politický systém

Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).

Legislativa

Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.

Exekutiva

Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která má více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.

Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a má zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.

Justice

Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.

Externí odkazy