Moravskoslezská republika: Porovnání verzí

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox stát-nový
+
{{Infobox country
   | genitiv = Moravskoslezské republiky
+
   | genitiv = Moravskoslezska
 
   | úřední název = {{Collapsible list
 
   | úřední název = {{Collapsible list
 
  | expand =  
 
  | expand =  
Řádek 6: Řádek 6:
 
  | titlestyle =  
 
  | titlestyle =  
 
  | title = <center>Moravskoslezská republika</center>
 
  | title = <center>Moravskoslezská republika</center>
       
 
 
 
  | liststyle =  
 
  | liststyle =  
 
  | hlist =  
 
  | hlist =  
  | bullets =  
+
  | bullets =
  | <center>Republika Morawijo-Ślůnsk<small>SL</small></center>
+
  | <center>Republika Morawijo-Ślůnsk <small>SL</small></center>
 
}}
 
}}
 +
  | úřední název česky =
 
   | vlajka = Vlajkamoravy.png
 
   | vlajka = Vlajkamoravy.png
 +
  | článek o vlajce = Státní symboly Moravskoslezska
 
   | znak = Znakmoravy.png
 
   | znak = Znakmoravy.png
   | mapa umístění      =Mapa_MSR.png  
+
   | článek o znaku =
  | mapa popis = Mapa Moravskoslezské republiky
+
| motto překlad      = Duch místa
 +
| mapa umístění      = Mapa_MSR.png
 +
  | mapa velikost      =
 +
  | mapa popis =  
 
   | rozloha = 24553
 
   | rozloha = 24553
 +
  | rozlmisto = 146
 +
  | procent vody = zanedbatelné
 
   | obyvatel = 3 858 760
 
   | obyvatel = 3 858 760
   | obyvmisto =
+
   | obyvmisto = 130
 
   | obyvrok = [[2018]]
 
   | obyvrok = [[2018]]
   | jazyk = [[moravština]], [[slezština]] (úřední)
+
  | hustota = 157
   | nejvyšší hora = [[Praděd]]
+
  | hustmisto = 77
   | státní zřízení = demokratická republika
+
   | jazyk = [[moravština]], [[slezština]] (úřední), čeština
   | hlavní město = [[Olomúc]]
+
  | náboženství = ateismus, agnosticismus, křesťanství
   | hymna = [[Moravo, Moravo]]
+
   | nejvyšší hora = Praděd
 +
  | výška nejvyšší hory = 1491
 +
   | státní zřízení = parlamentní republika
 +
   | hlavní město = [[Olomouc]]
 +
  | funkce1 = Prezident republiky
 +
  | vládce1 = nezvolen
 +
  | funkce2 = Předseda vlády
 +
  | vládce2 = Bratslav Šťasten
 +
  | článek o hymně =
 +
   | hymna = [[Moravo, Moravo]]<br>[[Soubor:Moravo_moravo.ogg]]
 +
  | datum vzniku = 1. květen [[2012]]
 +
  | způsob vzniku = vyhlášení [[Stát Morava]]
 
   | měna = [[Moravskoslezský kirát]]
 
   | měna = [[Moravskoslezský kirát]]
 
   | kód měny = MSK
 
   | kód měny = MSK
   | mpz = CZ (de facto), MSR (de iure)
+
   | ison =  
   | předvolba = 0451
+
   | iso3 = MSR
   | čas = CET
+
   | iso2 = MZ
   | motto =Genius loci
+
   | mpz =  
   |vznik=[[1. květen]] [[2012]] vyhlášením [[Stát Morava|Státu Morava]]|největší město=[[Brno]]|úřední jazyky=[[moravština]]|regionální jazyky=čeština, slezština|odhad počtu obyvatel=3 858 760|političtí představitelé=[[Bratslav Šťasten]]|funkce politických představitelů=Předseda vlády|sousedé=Čechy, Polsko, Slovensko, Rakousko|doména=moravo.cz|mezinárodní kód=MZ, MSR, MOSL|pořadí odhad počtu obyvatel=1|rok odhad počtu obyvatel=2019|UTC posun=+1|pořadí rozloha=1|hustota=157,16 obyv./km²|hustotarok=2018|občanrok=2019|občanů=16}}
+
   | doména = msl
 +
  | předvolba = +0451
 +
  | čas = +1
 +
  | motto = Genius Loci
 +
  | commons =  
 +
}}
  
'''Moravskoslezsko''', dlouhý tvar '''Moravskoslezská republika''', je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě. Má rozlohu 26 801 km² a žije tu přibližně 5 milionů obyvatel. Hraničí na západě s Čechami, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Na základě teorie státních vrstev část společného území s Radoslávií a Meknijskem. Krajinu tvoří především pahorkatiny a vrchoviny. Na východě sem zasahuje část Karpat, na severozápadě část Sudetského pohoří. Hlavním městem je [[Olomúc]], úředním jazykem je [[moravština]].
+
'''Moravskoslezsko''' (mor. ''Moravskoslezsko'', dlouhý tvar '''Moravskoslezská republika''') je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami a má sporné území s Radoslávií. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.
  
Dne 1. května 2012 vznikl [[Stát Morava]] jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku. Přešlo na ni členství ve [[Společnost mikronárodů|Společnosti mikronárodů]].  
+
Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla ''Sámova říše'' (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum ''Velkomoravské říše''. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl [[Stát Morava]] jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku.  
  
Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s [[Spojené státy meknijské|Meknijskem]] a [[Vznešená republika lurkská|Lurkem]].  
+
Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem [[Společnost mikronárodů|Společnosti mikronárodů]]. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s [[Spojené státy meknijské|Meknijskem]] a [[Vznešená republika lurkská|Lurkem]].
  
 
==Dějiny==
 
==Dějiny==
Řádek 49: Řádek 70:
 
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.
 
Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a '''28. října 2018''' byla přijata Ústava.
  
==Administrativní členění==
+
==Politika==
Administrativní dělení Moravskoslezska se v průběhu dějin často měnilo. Přestože určitá tradice administrativního členění přetrvává, vyčleněné územní celky podléhají změnám. Nové územní a správné uspořádání je výsledkem několikaletého úsilí o změnu prostorového uspořádání státní správy v MSR.
+
''Hlavní články: [[Politický systém Moravskoslezska]], [[Seznam předsedů vlád Moravskoslezska]] a [[Seznam prezidentů Moravskoslezska]]''
  
Samosprávné územní celky MSR jsou obce a vyšší územní celky (VÚC, oblasti). Počet obcí není stabilní, díky územním změnám se mění. V současné době dochází ke slučování obcí, jejich seznam vyhlásí k 1. lednu vláda.
+
===Politický systém===
 +
Podle [[Ústava Moravskoslezské republiky (2019)|ústavy z roku 2019]] je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává [[vláda Moravskoslezské republiky]] v čele s předsedou vlády.
  
Administrativní celky v MSR jsou oblasti a župy. Od roku 2019 je Moravskoslezsko rozděleno na šest oblastí a 61 žup.
+
Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.
 
+
{| class="wikitable"
==Politický systém==
+
!Funkce
===Politický systém===
+
!Jméno
Moravskoslezská republika je pluralitní demokracie parlamentního typu - parlamentní republika. Země má povahu unitárního státu. Základním zákonem státu je ústava, kterou tvoří 11 hlav a 151 článků. Zakotvuje strukturu a vztahy státních orgánů, definuje jejich pravomoci a kompetence. Ve druhé hlavě deklaruje základní lidská práva a svobody. Ústava MSR byla přijata 24. listopadu 2019, účinnost nabyla téhož dne vyhlášením. Státní moc se rozděluje na: zákonodárnou moc (legislativu), výkonnou moc (exekutivu) a soudní moc (justici).
+
!Strana
 +
!Poznámka
 +
|-
 +
|Prezident republiky
 +
|''nezvolen''
 +
|
 +
|Volby se mají konat v dubnu 2020.
 +
|-
 +
|Předseda vlády
 +
|Bratslav Šťasten
 +
|SP
 +
|Ve funkci od roku 2018.
 +
|-
 +
|Předseda Sněmu
 +
|František Otta
 +
|SP
 +
|Ve funkci od roku 2019.
 +
|}
 +
Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky.
  
====Legislativa====
+
===Územní členění===
Sněm je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Má 51 členů - poslanců volených v demokratických volbách, které se konají (kromě případu předčasných voleb) jednou za čtyři roky. Volební systém pro volby do Sněmu Moravskoslezské republiky je poměrný, výsledky voleb a přerozdělení hlasů na poslanecké křesla tedy do značné míry kopírují poměr hlasů voličů. Poslanci svůj mandát získávají jako jednotlivci na kandidátce, nemůže jim tedy by být odebrán v případě, že se jejich názory rozcházejí s názorovou linií strany, tj. neexistuje zde imperativní mandát. Moravskoslezsko má jednokomorový parlament. K jeho základním pravomocem patří usnášet na ústavě a zákonech, jednat o programovém prohlášení vlády, kontrolovat činnost vlády, schvalovat státní rozpočet, volit a odvolávat soudce.
+
''Hlavní článek: [[Administrativní členění Moravskoslezska]]''
  
====Exekutiva====
+
Dnešní Moravskoslezsko je od roku 2019 rozděleno do šesti krajů (mor. ''okruh''). Každý kraj vlastní majetek a krajský národní výbor, který je volen každé čtyři roky.
Vláda se skládá z ministrů, kteří vzešli z politických stran, které vytvořily většinovou koalici, tj. takovou, která více než 26 poslanců v plénu Sněmu Moravskoslezské republiky. V čele vlády stojí premiér, který nedisponuje vlastní ministerskou agendou. Vláda je odpovědná Sněmu. Její funkcí je navrhovat zákony, vydávat vládní nařízení a stanovovat programové prohlášení. Pro schválení zákonů je nutná nadpoloviční většina, pro změnu ústavy 3/5 většina hlasů. Vládu aktuálně vede Bratslav Šťasten za stranu MSDSP.
 
  
Prezident Moravskoslezské republiky je spolu s premiérem a předsedou Sněmu nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Prezident je hlavou státu a má zvláštní postavení. Je volen Sněmem na 5 let. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Mezi jeho pravomoci patří například pověřování budoucího premiéra sestavením vlády, kterou následně jmenuje. Dále disponuje tzv. malým vetem, to značí, že může vrátit zákon k opětovnému projednání Sněmem. Prezident je velitelem ozbrojených sil, kromě toho podepisuje mezinárodní smlouvy, jmenuje ústavní soudce, jmenuje a odvolává vládu, vyhlašuje referendum či uděluje amnestii. V současné době je funkce prezidenta republiky uvolněna.
+
Kraje se člení na 61 okresů (mor. ''župa''). Okresy nejsou územní samosprávné celky, okresní národní výbory jsou pouze orgány státní správy.
  
====Justice====
+
Od 1. ledna [[2022]] se bude Moravskoslezsko dělit na 47 žup, které se dále dělí na obce. Župy a obce jsou samosprávnými územními celky, které jsou spravovány župními a místními (městskými) národními výbory.
Soudní moc kontroluje zákonodárnou a výkonnou moc. Podává výklad ústavy a řeší konflikty. Soudní moc Moravskoslezské republiky tvoří Ústavní soud MSR a soustava soudů: Nejvyšší soud MSR, oblastní a župní soudy. Nejvyšší pravomoc má právě Ústavní soud, tvořený 11 soudci jmenovanými prezidentem na 7 let. Posuzuje, zda zákony a rozhodnutí vlády nejsou v rozporu s ústavou. Dále také kontroluje, zda parlament a výkonné orgány dodržují ústavnost.
 
  
 
===Externí odkazy===
 
===Externí odkazy===
  
*[https://moravo.cz www.moravo.cz] - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské
+
*[http://moravskoslezskar.cz/ www.moravskoslezskar.cz] - oficiální webová prezentace republiky Moravskoslezské
*[https://morava.miraheze.org morava.miraheze.org] - infoportál republiky Moravskoslezské
 
 
{{Morava}}
 
{{Morava}}
 +
[[en:Moravia]]

Aktuální verze z 3. 12. 2021, 07:14

vlajka Moravskoslezska
vlajka
znak Moravskoslezska
znak
Hymna: Moravo, Moravo
Motto: Genius Loci
(Duch místa)
Geografie

Poloha MSR na mapě ČR.png Poloha Moravskoslezska

Hlavní město: Olomouc
Rozloha: 24553 km² (146. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Praděd (1491 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 3 858 760 (130. na světě, 2018)
Hustota zalidnění: 157 ob. / km² (77. na světě)
Jazyk: moravština, slezština (úřední), čeština
Náboženství: ateismus, agnosticismus, křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 1. květen 2012 (vyhlášení Stát Morava)
Prezident republiky: nezvolen
Předseda vlády: Bratslav Šťasten
Měna: Moravskoslezský kirát (MSK)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +0451
Národní TLD: .msl

Moravskoslezsko (mor. Moravskoslezsko, dlouhý tvar Moravskoslezská republika) je vnitrozemský mikronárod ve střední Evropě, který sousedí s Polskem, Slovenskem, Rakouskem a Čechami a má sporné území s Radoslávií. Hlavním městem je Olomouc, největším městem je Brno, další velká města jsou Ostrava, Zlín, Havířov a Opava.

Oblast Moravskoslezska byla osídlena Slovany na přelomu 5. a 6. století. První politickou entitou byla Sámova říše (7. století), později bylo na jižní Moravě centrum Velkomoravské říše. Na přelomu 11. století se Morava dostala pod nadvládu českých Přemyslovců. V roce 1526 se stalo území dnešního Moravskoslezska součástí habsburské monarchie a v roce 1867 součástí Rakousko-Uherska. V roce 1948 byla zrušena země Moravskoslezská a Morava tak přestala být po více než tisíci letech správní jednotkou. V roce 1993 se po rozdělení Československa stala součástí České republiky. Dne 1. května 2012 vznikl Stát Morava jako první moravistický mikronárod. Mezi lety 2014-2017 byla členem federací. V roce 2017 vznikla Moravská republika, která se v roce 2018 přejmenovala na Moravskoslezskou republiku.

Moravskoslezsko bylo od svého vzniku (předchůdci od roku 2016) členem Společnosti mikronárodů. Moravskoslezsko je parlamentní demokracií s demokratickými institucemi. Z okolních mikronárodů má Moravskoslezsko pevné svazky především s Meknijskem a Lurkem.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článcích Stát Morava, Moravská sovětská socialistická republika a Moravská socialistická republika.

V květnu 2011 se ustavil první moravský mikronárod, Stát Morava, v okolí města Šumperka. Později rozšířil svoji působnost na nejprve celé území Moravy a později i Slezska. V létě roku 2012 Morava jako samostatný mikronárod zanikla a stala se nejprve součástí obnoveného SSSR a následně Československa.

V létě 2017 sílil národnostní tlak v Československu, načež byla federace zrušena. Zatímco Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika zanikly, Moravská socialistická republika se přetvořila v Moravskou republiku.

Nová republika dlouho bojovala s problémy národní a jazykové identity, administrativního uspořádání i ochotou občanů účastnit se politického života mikronároda. Proto bylo v říjnu 2018 rozhodnuto o transformaci v Moravskoslezskou republiku a 28. října 2018 byla přijata Ústava.

Politika

Hlavní články: Politický systém Moravskoslezska, Seznam předsedů vlád Moravskoslezska a Seznam prezidentů Moravskoslezska

Politický systém

Podle ústavy z roku 2019 je Moravskoslezsko parlamentní demokratickou republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté funkční období. Orgánem moci zákonodárné je Sněm. Výkonnou moc země vykonává vláda Moravskoslezské republiky v čele s předsedou vlády.

Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda jmenovaná prezidentem musí do 30 dnů od svého jmenování předložit Sněmu svůj politický program a požádat o důvěru Sněmu. Kromě toho může kdykoli požádat Sněm, aby vyjádřil svou důvěru a v zásadě spojila každé hlasování s otázkou důvěry. Sněm může odmítnout důvěru vládě nebo některému z jejích členů. To vyžaduje absolutní většinu všech poslanců, ale o hlasování o důvěře vládě se rozhoduje prostou většinou. Důsledkem nevyslovení důvěry vládě Sněmem je odvolání vlády prezidentem.

Funkce Jméno Strana Poznámka
Prezident republiky nezvolen Volby se mají konat v dubnu 2020.
Předseda vlády Bratslav Šťasten SP Ve funkci od roku 2018.
Předseda Sněmu František Otta SP Ve funkci od roku 2019.

Moravskoslezským parlamentem je Sněm Moravskoslezské republiky, který působí jako jednokomorový parlament s celkem 51 poslanci a je volen každé čtyři roky.

Územní členění

Hlavní článek: Administrativní členění Moravskoslezska

Dnešní Moravskoslezsko je od roku 2019 rozděleno do šesti krajů (mor. okruh). Každý kraj má vlastní majetek a krajský národní výbor, který je volen každé čtyři roky.

Kraje se člení na 61 okresů (mor. župa). Okresy nejsou územní samosprávné celky, okresní národní výbory jsou pouze orgány státní správy.

Od 1. ledna 2022 se bude Moravskoslezsko dělit na 47 žup, které se dále dělí na obce. Župy a obce jsou samosprávnými územními celky, které jsou spravovány župními a místními (městskými) národními výbory.

Externí odkazy