Otevřít hlavní menu

Menšířská republika

Verze z 14. 10. 2018, 10:42, kterou vytvořil Sira (diskuse | příspěvky) (Přidány obrázky)

Menšířská republika (vytvořena 13. 10. 2018) je stát, který byl vytvořen spolčením státu Olilandu a státu Došicko. Její název je inspirován Českým Menšířem, což byl starý název Olilandu za dob 12. století. Tento fiktivní stát je rozložen uvnitř Náchoda v Královéhradeckém kraji.Jeho hlavním městem - Starý Štýdl - zabírá ⅓ celkové rozlohy. Podle údajů se jedná o jeden z nejmenších mikronárodů na území ČR.

Obsah

Historie

První zmínky o Mešířské republice pocházejí z 12. století (v té době Český Menšíř), kdy ho nechal založit Václav III. ve svém domnění, že sem budou přicházet lidé za využití orné půdy. Tato činnost se ze začátku dařila a vynášela Václavovi obrovský zisk do chvíle, kdy se všechna půda stala opotřebením neúrodnou. Území bylo následně děděno Lucemburky, ti území používali ke skladu zásob pro vojenské jednotky. Na tomto území se později usadili Němci a vytvořili zde několik měst, v jejichž středu bylo hlavní město Schteidl. Němci dali státu název Doshickuam.

1. světová válka

Doshickuam byl v 1. světové válce neutrálním státem, který se do války připojil až pod nátlakem Německa v červnu 1916 za německou armádu. Během války byl Doshickuam několikrát demolován francouzskými jednotkami, kvůli domněnce o úkrytu německých vojáků, která se později ukázala jako pravdivá. Ke konci války si Doshickuam zabrala Francie, které stát patřil až do začátku 2. světové války.

2. světová válka

Doshickuam byl na začátku 2. světové války osvobozen od vlády Francie německými vojsky a aktivně se války zúčastnil. Na konci války se však vojska z Doshickuamu vzdala kvůli malému počtu vojáků, a tak byl Doshickuam zanechán na českém území i s jeho obyvateli.

Vývoj po válce

Po 2 .světové válce se v Doshickuam prosadila vědkyně Olinka B. se svými revolučními nápady. Tyto vynálezy vydělaly Olince obrovské peníze, kterými přispěla na vývoj školství a přestavbu samotného Doschickuam. Obyvatelům se postoj Olinky líbil a začali prosazovat ideu její vlády.

Spor o území ve 20. století

Na začátku roku 1995 propukl spor o vlastnictví Doshickuamu, který do té doby zůstal nepovšimnutý a neřešený. Se sporem poprvé přišla Olinka B. při Analýze nevyužitého území v České Republice, která se konala v Ostrově 16. prosince 1994. Jelikož se na této schůzi nedokázala ani jedna strana dohodnout, vypukla v centru Schteidlu hromadná národní bitka, ve které jednostranně vyhráli Češi v čele s Olinkou B.. O dva dny později zde byla podepsána Dohoda o usměrnění států, ve které Němci přepsali vlastnictví Doshickuamu Čechům. Jako kancléřka byla zvolena Olinka B. Název státu byl změněn na Oliland a hlavním městem se stal Olipolis.

Revoluce a nezávislost Došicka

Po letech vlády Olinky B. začínalo obyvatelstvo být nespokojené. Obyvatelé Olilandu se rozdělili do tří skupin:

  • Olinisté, kteří i nadále podporovali Olinku B.,
  • Radikálové, kteří se chystají olinejskou vládu násilně svrhnout, a
  • Došickané, kteří nesouhlasili s názory ani jedné z těchto skupin, emigrovali za hranice a založili severně od historického území Doshickaum Došickou republiku.

Krátce po založení Došicka vstoupila na území Olilandu vojska Mikronacionální vojenské aliance (MVA) (tj. Československá, Západočeská a Slovanská armáda). Československo však podpořilo Došicko. Čs. armáda se rozdělila na dva tábory. Někteří důstojníci byli pro vpád do Olilandu a podpory O. Břízové, jiní to označili za "okupaci" a odmítli do převratu zasahovat. Čs. vojska proto nejprve pouze obklíčila Oliland a dbala na to, aby se revolucionáři nepřemístili na území ČSR. Zároveň povolila přesun vojsk Západočeské republiky a Slovanské federace do Olilandu přes čs. území, i když i to vzbudilo negativní reakce, ovšem byla to povinnost členského státu MVA. Ve chvíli, kdy Oliland hlásil ohrožení kancléřky a místokancléře na zdraví a na životě, československá vojska území Olilandu nakonec překročila. V současnosti je již situace uklidněná, ovšem čs. armáda v Olilandu ještě zůstane a pokud by kancléřka nedodržela slib o reformách, který dala revolucionářům, čs. armáda je ochotna podpořit revolucionáře nebo alespoň Oliland a opustit a paní Břízovou nechat napospas. Zásah vojsk MVA na poslední chvíli zabránil občanské válce mezi olinisty a radikály. Československá armáda nakonec Oliland opustila kvůli vnitřním protestům.

Den poté byl v Došicku zatčen jeden z vůdců Radikálů. Byl uvězněn v Došické státní věznici v Novém Štýdlu a bude vydán zpět do Olilandu po uklidnění situace. Vláda Došicka tímto činem vyjádřil podporu Olilandu.

Sjednocení

Na konci srpna, ihned po potlačení olinejské revoluce, začaly probíhat jednání s Olilandem o znovusjednocení. Státy se měly sjednotit již na začátku září, jednání však probíhala pomalu a na začátku října vypsala Došická vláda referendum, zda se obyvatelstvo stále chce sjednotit. Z 90,46% lidí, jež volili, se pouze 36,91% vyjádřilo pro pokračování sjednocovacích procesů, Došicko se i přes to rozhodlo, že k sjednocení přistoupí. Místokancléř Olilandu a prezident Došicka se společně domluvili na několika změnách ve společném státě.

Kultura

Hlavní město se po roce 1995 začalo plnit sochami Olinky B. jako znázornění národní hrdinky. Nejvíce se jich nachází na náměstí Ježiš Marja Josefa, kde také přibyla nová muzea a památníky. Tato místa se stala velmi turisticky navštěvována do doby, než se většina těchto soch nechala stáhnout kvůli příliš velkému kultu osobnosti Olgy B.. Největší atrakcí se však stala už od roku 1993 hora Pinkyietr (1673 m.n.m), na kterou se každý den vydává průměrně 103,5 lidí. Nejvyšší budova Manšaft (978 m. n. m.), která slouží společnosti Mensir corporation, která se zabývá vyráběním elektronických spotřebičů a moderní technologie, za to je ale přístupná široké veřejnosti. Mezi nové statní svátky se zařadil Den nošení pytle krásných známek (30.6.) a Jedna pětka stačí (11.4.). Ve Starém Štýdlu se také nachází Ministerstvo zápisů, které je pravidelně obohacováno o nové přírůstky, jejím hlavním představitelem je Dan Kotvička.

Městská hromadná hromada

MHD Menšířské republiky je spravováno Dopravními službami Královéhradeckého kraje a částečně kancléřkou Olinkou. Trasa prostředků MHD vede přes zastávky Větračka, Ošklivost, Vidím září a konečnou zastávkou Veletest.

Sport

Za národní sport můžeme v Menšířské republiky považovat Fanty. Fanty je inteligenční sport, při kterém si musí sportovec dávat pozor, co řekne. Pokud se to Olince nezamlouvá, zapíše jméno sportovce do třídní knihy a sportovec je vyřazen. V opačném případě sportovec postupuje do semifinále, kde se s ostatními sportovci utká o Zlatého Oliňáka. Pokud byl sportovec přistižen při užívání dopovacího stejnojmenného prášku "Fanty", byl ihned diskvalifikován. Tento sport se poprvé objeví v roce 2020 na Olympijských hrách v Tokiu.

Přírodní park Nepraš mi na ten kabát

Přírodní park Nepraš mi na ten kabát je největším a nejvýznamnějším parkem, který byl založen v roce 1998 a nachází se na západě Menšířské republiky. Tímto přírodním parkem protéká řeka Vozové hradby, která zásobuje jezero Tisíc kousků vodními prostředky. Parkem zároveň prochází pohoří Teď to nechci slyšet, které se dál táhne sousedními kraji České Republiky na sever. Nejvyšším bodem Teď to nechci slyšet je Pinkyietr (1673 m. n. m.).

Přírodní památky

  • Národní park Zapuštěné kořeny
  • Pole pendreků
  • Lány "Hus do flašky"
  • Jezero Tisíc kousků

Soubor:Pendrek.png| Soubor:Husa do flašky.jpg| Soubor:Jezero Tisíc kousků.jpg| </gallery>

Uctívaná zvířata

Mezi uctívaná zvířata v Menšířské republiky patří Duflon objemný, který je podle náboženství Olinismu, posvátným zvířetem již od samotného vzniku tohoto náboženství. Duflon objemný se nachází pouze na jednom místě v Národním parku Nepraš mi na ten kabát. Toto zvíře se v minulosti velmi lovilo a v současné době se nachází v tzv.Menšířské knize (Obdoba Červené knihy ohrožených druhů rostlin a živočichů ). Duflon objemný dorůstá délky 1,4 m a váží maximálně 30 kg. Samec nepotřebuje k páření samičku (zvíře je hermafrodit) a pro tuto skutečnost ho náboženství zařadilo mezi posvátná zvířata. Duflon objemný je plaché a velmi agresivní zvíře, může dosáhnout rychlosti až 10 km/h v plném běhu.

Vyjímečnosti

Menšířká republika je vyjímečná hned v několika ohledech:

  • Měna - Intercoin (ITC) je nyní nejcennější stálou měnou světa hned po BitCoinu, za jeden ITC můžeme považovat 5730,- Kč
  • Jazyk - staročeština, který se již dnes málokdy používá, byl zvolen jako úřední jazyk.
  • Státní zřízení - interepublika je podle slov Olinky "suma sumárum" republika s výhodami.
  • Náboženství - Olinismus je v podstatě spojení všech náboženství do jednoho. Za jejich vůdce se považuje sv. Dalymatyáš.

O všechny tyto vyjímečnosti se postarala kancléřka Olinka B., se kterými přišla v roce 2007.

Hymna

Původní hymna "A little bit of Olinka" byla složena v roce 1997 na počest Olinky. Kvůli své kvalitě se původní verze hymny nedochovala, a tak Lou Bega složil alternativní verzi a daroval ji kancléřce. Ta hymnu přijmula a odměnila Loua Řádem Bílého lva.

Zahraniční vztahy

Dne 10.4. 2018 byla uzavřena úmluva o vzájemné spolupráci se Západočeskou republikou po dobu 5-ti let za účelem vytvoření vynikajících vztahů mezi oběma zeměmi. Prezident Robin CZE a kancléřka Olinka spolu tuto smlouvu uzavřeli v Ostrově.

Druhým státem, se kterým Menšířská republika začala spolupracovat je Československá republika. Oba státy se uznaly přesně čtrnáct dní po smlouvě se Západočeskou republikou, tj. 24. dubna 2018.

Armáda

Menšířská republika měla původně v zásobě 20 tisíc vojáků, ode dne 10.4. byla tato armáda zdojnásobena díky pomoci Západočeské Republiky, která přidělila Menšířské repubilce další vojáky. Armáda poprvé působila v 1. světové válce. Tradičním vybavením jsou zbraně Interkolt, x2-45, Bazoolinka, AWP (které může používat pouze kancléřka), Olikolt, Olistol či M4²M√16. U leteckých sil se používá nejčastěji letoun Větičky KC-390, který je vybavený nejmodernější palební technikou a obrovskou municí, která se automaticky doplňuje. Armádě Menšířské repubilky byla zamítnuta jakákoliv plánovaná pomoc USA kvůli jejich neochotě a pomíjivosti k tomuto státu. Armáda se proto rozhodla přistoupit na pomoc Rusku, respektive Slovanské federaci.

Politika

Politické strany:

  • MSSD - Menšířská strana sociálně demokratická
  • OPD - Odolná a přímá demokracie
  • Strana intervalů
  • MLS - Menšířská lidová strana

Samozřejmě jsme se také rozhodli, že vyhlásíme svobodné volby, které by se měli konat v říjnu letošního roku. Ode dne 28. 8. 2018 je tedy Menšířská republika demokratickým státem.