Krležská federativní republika

Krležská federativní republika
Krležsko
Vlajka Znak
Motto: Krlež, Krlež, Krlež!
Národní hymna: Hymna Krležska
Hlavní město	Vidlákov
Úřední jazyky	čeština, vidláčtina a mezislovanština
Náboženství (2022)	evangelické, křesťanské a ateistické
Vláda	poloprezidentská republika
• Prezident	Jan Šťastný
• Premiér	Martin Brožek
Vznik
• Sloučení Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky	5. prosinec 2021
Území
• Nárokované	cca 10 km²
• Kontrolované	cca 10 km²
• Vodní plochy	zanedbatelná
• Celkem	Nízké
Měna	česká koruna, vidlácký tolar
Národní zvíře	Sokol

Krležsko (dlouhý název Krležská federativní republika, zkratkou KFR) je mikronárod ve střední Evropě. Krležsko vzniklo sloučení Krležské lidové federace a Vidlákovy republiky. Jedná se o demokratický, právní stát, který je polopresidentskou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárným sborem Národní shromáždění Krležské federativní republiky. Funkci výkonnou má vláda.

Poloha

Krležsko tvoří 9 federálních okruhů (FO): Chebzov, Lidoscán, Vidlákov, Charvátov, Babicov, Nová Třešňová, Hronek, Dvořákov a Toužimský FO (Svobodné Území Toužimské Komuny).

Historie

První Krležská republika vznikla v únoru 2020, jejími zakladateli byli Martin Brožek, František Koblanský a Jakub z Pardubic. Již od založení však existovalo vnitřní pnutí, zejména, mezi presidentem Koblanským a předsdou FO Chebzov Brožkem, které vyvrcholilo 27.5. 2020, kdy se tito dva politici razantně rozešli na přístupu k Menderské válce. Zatímco Koblanský navrhoval držet se stranou, Brožek skrze Parlament prosadil vznik KBIR, Mikrodohody a zahájení mobilisace. Koblanský na protest proti tomuto postupu 29.5. podal rezignaci a pravomoce dočasně převzal Parlament. Krležsko ještě bylo schopno iniciovat mírová jednání a podílet se na mikronacionálním dění, Brožek přišel v této době s návrhem federace s Vidlákovou republikou, ale Krležsko se již propadalo do většího a většího chaosu, kdy byl Parlament de facto paralizován a neschopen řídit stát.

Rozpad federace

Bylo svoláno jednání Federálního sněmu, kde došlo k patu a situace se dále zostřovala. A v této situaci 27.6 v jižní části Chebzova vypuklo povstání, vedení Danielem Wojsem. Zástupce Chebzova a předseda FO Brožek se snažil situci řešit svoláním jednání Federálního sněmu, na které ovšem krom Brožka nikdo nedorazil. Nakonec tedy došlo de facto 28.6.2020 a de iure 23.10.2020 k rozpadu Krležska a vzniku nástupnických států, Lidoscánu a Chebzovského Krležska. Území nového Bělidla zaniklo a stát iluzorně fungoval do října, kdy byl oficiálně rozpuštěn.

Vznik Lidoscánu a Chebzovského Krležska

Od této doby se oba zbylé FO vydaly svou vlastní cestou. Na Krležsko se snažilo navazovat Chebzovské Krležsko, naopak Lidoscán se od něho hluboce distancoval, nějakou zásadní funkčnost a aktivitu ani jeden z těchto nástupnických států neprokázal.

Vznik Krležské lidové federace

Na konci března 2021 se opět začalo mluvit o obnově Krležska, ovšem ve velmi levicové podobě. A tak se i stalo a 1.4.2021 byla vyhlášena Krležská lidová federace s FO Chebzovem, Babicovem a Kocourkovem, na začátku června se připojila Třešňová. Za obnovou stál bývalý vysoký činitel Martin Brožek, president Vidlákovy republiky Jan Šťastný a Jiří Šulc, který založil FO Babicov. Stát vykazoval funkčnost a ve smyslu lidové demokracie a demokratického socialismu byl úspěšně budován.

Sloučení s Vidlákovem a vznik druhé Krležské federativní republiky

Vidlákov se dlouhodobě potýkal s neaktivitou, také aktivita a vitalita Krležska začínala upadat. A tak se začalo hovořit o sloučení těchto dvou, velmi si blízkých států. Od října probíhaly jednání mezi představiteli obou států, které vyvrcholilo deklarací o vytvoření Krležsko-Vidlácké federace. Nyní se do věcí však vkládá příchozivší František Koblanský, bývalý president prvního Krležska, a navrhuje obnovu republiky se začleněným Vidlákovem na bázi federálních okruhů, ovšem s rozvinutější exekutivou a legislativní mocí. Na konci listopadu dojde k dohodě a původní deklarace je částečně revokována. 5.12.2021 vychází oficiálně dekret o vzniku nové Krležské federativní republiky.

Začátky nové republiky

Související informace naleznete také v článku Druhé krležské volby do federálního shromáždění 2021.

Brzy po sjednocení se konaly volby, které vyhrálo spojenectví stran KNSSPL+VNSSL+KSSD, které obsadilo 5 mandátů. O měsíc později sestavil Martin Brožek první vládu. Předseda VNSSL Jan Šťastný byl v lednu 2022 zvolen presidentem, kdy porazil Michala Dvořáka 6 ku 1 hlasu ve všelidovém hlasování, které se ovšem vyznačilo mizivou volební účastí.

Třešňovský separatismus a operace Žižka

Související informace naleznete také v článku Třešňovská krize.

V únoru začaly v Krležsku narůstat tenze a neshody mezi třešňovskou reprezentací, v čele s ministrem Ondřejem Barnou, a zbytkem federace. Vrchol nastal 2. března 2022. Tehdy byly objeveny informace o plánovaném protiprávním odtržení Krležska proti vůli obyvatel. President Šťastný, premiér Brožek a ministr Šulc urychleně svolali vládu a začali jednat. Zrušili separatistickou Národní konfederaci práce, odvolali její činitele z většiny funkcí a po provokaci a pokus o raid serveru ze strany separatistů spustili Operaci Žižka. Ta byla vedena v převážně kybernetickém prostoru a do 18. března 2022 byly zničeny všechny kanály komunikace a separatistické hnutí rozprášeno. Tentýž den byl oficiálně ohlášen konec operace.

Vláda a vedení státu

V současnosti je presidentem maršál Jan Šťastný, který vykonává svůj první mandát. Předsedou vlády je maršál |Martin Brožek, který po prvních volbách sestavil národně-levicovou vládu. Po odchodu Ondřeje Barny se jedná o koalici KNSSPL+KSSD+VNSSL

Čelní představitelé Krležska

Funkce	Jméno	Stranická příslušnost
President	Jan Šťastný	VNSSL
Premiér	Martin Brožek	KNSSPL
Ministr vnitřních záležitostí a národní obrany	Jiří Šulc	KSSD
Ministr osvěty, médií, výzkumu a státního dozoru	úřad neobsazen	bezpartijní
Ministr hospodářství, plánování, zemědělství a sociálních záležitostí	Martin Brožek	KNSSPL
Ministerský pověřenec pro sjednocení a národní konsolidaci	Michal Dvořák	LDSK

Ekonomika

Stát na svém území skýtá velké množství lesů pro potencionální dřevařský průmysl a také množství černého uhlí pod povrchem, avšak nemá faktickou kontrolu nad svou ekonomikou, ani částečně ani nad objekty objekty, které ji vytvářejí. Jedinou opravdovou ekonomiku tvoří především zemědělství a výroba dřevěných výrobků.

Zemědělství

Nejrozvinutější sektor Krležska, jehož těžiště se nacházi v Chebzově, kde se nachází skleník, ve výstavbě se nachází pařeniště. Krležsko v současnosti disponuje rozvinutým pěstováním okurek, rajčat, jahod, třešní, malin, rybízu, cuket, dýní, bylinek, česneku a cibule.

JZPD Chebzov, těsně před výsevem, 2022

Potravinářský průmysl

Krležsko disponuje kompotárnou, marmeládovnou a pekárnou. Tento zpracovatelský průmysl se nachází většinově opět v Chebzově, ovšem nelze ho opomenout ani v dalších FO.

Dřevozpracující průmysl

V rozvoji. Krležsko disponuje rozsáhlými lesy a tak se zpracování těchto surovin přímo nabízí. V Chebzově probíhá výstavba dřevařského závodu

Textilní průmysl

Textilní dílna se nachází v Kocourkově, převážně se jedná o pletené výroky, ovšem i jiné části Krležska jsou v tomto odvtví činné

Elektrotechnický a elektronický průmysl

Bez nadsázky, Krležsko stojí v mikronacionální komunitě na čele vědecko-technického pokroku. Pod vedením Daniela Wojse a Chebzovské výzkumného ústavu se zde začíná rozvíjet opravárenský technický závod.

Seznam hospodářských jednotek v Krležsku

• Jednotné zemědělské a potravinářské družstvo Chebzov
• Státní podnik Vidlácké kamenné lomy
• Krležská bankovní instituce

Měna

Oficiální měnou je Koruna česká a vidlácký tolar, ovšem pracuje se na vlastní měně a monetárním státním systému

Politické uspořádání

Krležsko je koncipováno jako polopresidentská demokratická republika. Je svazkem federálních okruhů, které si volí jako svého správce předsedu FO. Všichni poté hromadně volí poslance, kteří zasedají v Národním shromáždění. Nejvlivnějšími lidmi v Krležsku jsou president a premiér. Shromáždění je voleno na dobu flexibilní, maximálně však na 5 měsíců.

Politické strany

V současnosti existuje 7 povolených stran, a to:

• Krležská národně sociální strana pracujícího lidu - demokratický socialismus, křesťanský socialismus, národní socialismus a sociální demokracie
• Vidlácká národně sociální strana lidová - bratrská strana KNSSPL, kandidující a angažující se pouze ve Vidlákově.
• Krležská socialistická strana dělníků - sociální demokracie
• Národně demokratická strana - liberální konzervatismus, nacionalismus a čechoslovakismus
• Anglickosocialistická strana - anglický socialismus
• Liberálně demokratická strana Krležska - ekonomický liberalismus, sociální liberalismus, havlismus a centrismus
• Svobodná Fronta Pracujících - anarchismus, anarcho-komunismus, libertariánský socialismus, kolektivismus

Bývalé strany

• Národní konfederace práce - národní syndikalismus, nacionalismus - byla rozpuštěna 2.3.2022 pro třešňovský separatismus.
• Marxistická strana proletariátu - marxismus, socialismus a levicový nacionalismus - zanikla samovolně odtržením SFP a dlouhodobou neaktivitou

Ústava

Krležská republika má ústavu vypracovanou podle vzoru své původní první ústavy, Francouzské třetí republiky a Československé první republiky. Začátkem roku 2022 se začalo pracovat na jejím přepracování a v dubnu 2022 byla nová ústava schválena.

Kultura

Krležsko má rozvinutou kulturní a lidovou tradici. Navazuje jak na regionální folklór, tak na vidlácké tradice a českou národní tradici. V současnosti je hlavní kulturní prostředkem v Krležsku Krležská státní televize.

Armáda a rozvědka

Armádní složky v Krležsku tvoří Krležská federální lidová armáda, která v případě mobilisace disponuje sílou 12 mužů. Krležská bezpečnostní informační rozvědka hraje v krležském bezpečnostním systému preventivní a operační. Její zatím největší operací společně s armádou byla operace Žižka.

Zahraniční vztahy

Více na stránce zahraniční vztahy Krležska

Krležsko uznává všechny členy OSN s vyjímkou Kosova, jež vnímá jako součást Srbska. Krležsko v mikronacionální politice vyznává politiku dvou Kybistánů.

Stát	datum uzavření smlouvy	typ smlouvy	signatáři	dokument
Stát Gymnázium Stát Gymnázium	2. červenec 2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Tomáš Falešník (de facto)
Klitzibürg Klitzibürg	2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Mikuláš I.
Mercie-Lurk/ Mercie-Lurk	2019	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Karl Friedrich
Aenopie Aenopie	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Logan I.
Pavlov Pavlov	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Alexandr IV.
Kybistán Kybistán	únor 2020	o vzájemném přátelství	Martin Brožek a kybistánský diktátor
Vishwamitra	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Dhrubajyoti Roy
Essexie Essexie	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Matthew David
Posaf	2020	o vzájemné spolupráci
Pinang	2020	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Esty Carpentieri
Ohřevsko Ohřevsko	červen 2021	o vzájemném přátelství	Martin Brožek a Peter Simon Malček Ohřevský
Burdette	2021	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Isaiah I
Cheskgariya-Litvania	2021	o vzájemné spolupráci	Jan Šťastný a Michal Nowacki

Související články

• Krležská ústava
• Chebzovský výzkumný institut
• Krležská bezpečnostní informační rozvědka
• Krležský hydrometeorologický institut
• Krležsko na olympijských hrách