Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Gymnaziální-českomoravská krize: Porovnání verzí

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Řádek 52: Řádek 52:
 
|síla2 = [[File:Vlajkacechy.png|25px]] [[Čechy]]: neznámo <small>(odhadováno 1)</small>
 
|síla2 = [[File:Vlajkacechy.png|25px]] [[Čechy]]: neznámo <small>(odhadováno 1)</small>
 
}}
 
}}
'''Gymnáziální-českomoravská krize''', dříve také '''Gymnáziální-českomoravská cálka''', občas nazývaná '''Gymnáziální-česká krize/válka''' nebo '''Valentýnská krize/válka''' byla událost v historii české mikronacionální komunity, převážně mezi [[Stát Gymnázium|Státem Gymnázium]] a [[Čechy|Čechami]], která vyústila ve vyhlášení války mezi oběma účastníky.
+
'''Gymnáziální-českomoravská krize''', dříve také '''Gymnáziální-českomoravská válka''', občas nazývaná '''Gymnáziální-česká krize/válka''' nebo '''Valentýnská krize/válka''' byla událost v historii české mikronacionální komunity, převážně mezi [[Stát Gymnázium|Státem Gymnázium]] a [[Čechy|Čechami]], která vyústila ve vyhlášení války mezi oběma účastníky.
 
==Příčiny==
 
==Příčiny==
 
28. ledna [[2018]] se na českou [[MicroWiki]] připojil mikronárod Novoměstská republika. Její vládce, [[František Koblanský]], okamžitě začal kritizovat [[Morava|Moravu]], tvrdíce, že se nejedná o mikronárod. Poté, co mu bylo řečeno, že i mikronárody jako Morava mohou existovat, rozpustil Novoměstskou republiku a 31. ledna se prohlásil prezidentem [[Čechy|České republiky]]. Nově vzniklý stát začal vykazovat známky geofikce a [[UMSE|Unie mikronárodů střední Evropy]] přesvědčila své členské státy, aby Čechy neuznávaly.
 
28. ledna [[2018]] se na českou [[MicroWiki]] připojil mikronárod Novoměstská republika. Její vládce, [[František Koblanský]], okamžitě začal kritizovat [[Morava|Moravu]], tvrdíce, že se nejedná o mikronárod. Poté, co mu bylo řečeno, že i mikronárody jako Morava mohou existovat, rozpustil Novoměstskou republiku a 31. ledna se prohlásil prezidentem [[Čechy|České republiky]]. Nově vzniklý stát začal vykazovat známky geofikce a [[UMSE|Unie mikronárodů střední Evropy]] přesvědčila své členské státy, aby Čechy neuznávaly.

Verze z 3. 7. 2019, 05:47

Gymnáziální-českomoravská krize
Fotografie letadla, jako vtip považovaného za český letoun, pořízená během krize.
Fotografie letadla, jako vtip považovaného za český letoun, pořízená během krize.
trvání: 1. - 17. 2. 2018
místo: Stát Gymnázium a okolí
výsledek: * Status quo
strany
Gymnasium flag.png Stát Gymnázium

KMV2.png Meknijsko (do 7. 2.)


Podpora:

Gry.png UMSE (do 7. 2.)

Vlajkamoravy.png Morava (do 7. 2.)

Vlajkacechy.png Čechy

Vlajkamoravy.png Morava (od 14. 2.)

velitelé
Gymnasium flag.png Adam Pivetz

Gymnasium flag.png František Prášek

Gymnasium flag.png Tomáš Falešník

Gymnasium flag.png Radek Vastl

Gymnasium flag.png Joel Novotný

KMV2.png Naemal Namul-den

KMV2.png Dastan Shibil-den


Flag of Fyrinia.png Lukáš Čuřík

Rflag.png Albert Flinkmann

Vlajkamoravy.png František Otta Šindelář

Vlajkacechy.png Ladislav Pejchl

Vlajkacechy.png František Koblanský

Vlajkamoravy.png František Otta Šindelář

síla
Gymnasium flag.png Stát Gymnázium: 15 Vlajkacechy.png Čechy: neznámo (odhadováno 1)

Gymnáziální-českomoravská krize, dříve také Gymnáziální-českomoravská válka, občas nazývaná Gymnáziální-česká krize/válka nebo Valentýnská krize/válka byla událost v historii české mikronacionální komunity, převážně mezi Státem Gymnázium a Čechami, která vyústila ve vyhlášení války mezi oběma účastníky.

Příčiny

28. ledna 2018 se na českou MicroWiki připojil mikronárod Novoměstská republika. Její vládce, František Koblanský, okamžitě začal kritizovat Moravu, tvrdíce, že se nejedná o mikronárod. Poté, co mu bylo řečeno, že i mikronárody jako Morava mohou existovat, rozpustil Novoměstskou republiku a 31. ledna se prohlásil prezidentem České republiky. Nově vzniklý stát začal vykazovat známky geofikce a Unie mikronárodů střední Evropy přesvědčila své členské státy, aby Čechy neuznávaly.

Průběh

Krize

1. února oznámil Koblanský existenci Vojsk národního sjednocení, která měla údajně bojovat za osvobození Karpatské Rusi z nadvlády SSSR. Později také oznámil registraci Strany za obnovení Československa ve Slovenské republice. 1. února ve 12.54 proto vyhlásil Prezident Státu Gymnázium Adam Pivetz mobilizaci Domobrany, na popud ministra zahraničí Tomáše Falešníka, a označil tak začátek krize. Později, v 23.10, meknijský velitel armády Dastan Shibil-den označil Čechy a VNS jako hrozbu pro meknijskou suverenitu, moblilizujíce tak meknijskou armádu. UMSE se okamžitě snažilo podepsat pakt o neútočení s Čechami, avšak tato snaha byla neúspěšná.

4. února v 18.30 vydal Shibil-den oznámení, že válka mezi UMSE a Čechami je možná. 6. února podepsali Naemal Namul-den za Meknijsko, František Otta Šindelář za Moravu, Lukáš Čuřík za Fyrinii a Albert Flinkmann za Radoslávii ultimátum, které poslali vládě Čech. Ta ultimátum přijala 7. února ve 12.23.

Podle ultimáta musely Čechy uznat suverenitu členských států UMSE a Moravy a nesmělo se vměšovat do jejich vnitřních záležitostí. Meknijsko odvolalo stav mobilizace, narozdíl od Státu Gymnázium, a zrušilo prohlášení o nebezpečí pro meknijskou suverenitu. 10. února zažádaly Čechy o vstup do UMSE, žádost ale byla odmítnuta

Válka

14. února ve 13.02 oznámila Morava plány na sjednocení s Čechami a vznik Svazového státu Čech a Moravy. Stát Gymnázium to odsoudil jako porušení ultimáta od UMSE vměšováním se do moravské politiky, a ve 13.17 vyhlásil prezident válku Čechám i Moravě. UMSE vyhlásilo neutralitu, Naemal Namul-den oznámil, že Meknijsko vstoupí do války, nebudou-li na mapách SSČM členské státy UMSE. Jelikož nemohlo dojít k opravdovým soubojům, válka se rychle stala diplomatickým dialogem mezi Státem Gymnázium a Čechami, zatímco Morava válce nevěnovala pozornost.

15. února bylo okolo 11 hodin spatřeno nad Státem Gymnázium malé letadlo, letící jen několik desítek metrů nad střechami domů. Kvůli červeno-bílému pruhu na boku letadla bylo letadlo Státem Gymnázium považováno za letoun Čech, ačkoli byla jen velmi nízká šance, že mělo s Čechami doopravdy něco společného. Vláda Čech odpověděla informací o mrtvém muži, zabitém vládou Státu Gymnázium. Tato informace byla Státem Gymnázium okamžitě vyvrácena a jen zkomplikovala další jednání

16. února se Stát Gymnázium a Čechy dohodly na ukončení konfliku a vzájemné uznání suverenity obou stran konfliktu. Válka skončila 17. února v 9.11.

Následky

Následky krize jsou dodnes viditelné v české mikronacionální komunitě. Okamžitě po skončení krize vytvořily Čechy a Morava Svazový stát, ten se ale brzy rozpadl kvůli odlišným pohledům na vnitřní uspořádání a zahraniční politiku státu, hlavně v moravsko-radoslávské otázce. 2. března tak Čechy vyhlásily nezávislost na SSČM, již jako Československo, a vstoupilo do války s Moravou. Konflikt byl později vyřešen pomocí Teorie státních vrstev od Naemala Namul-dena. Existence Československa způsobila nárůst fiktivních států v české komunitě, jako je například Slovanská federace. Vznikla Organizace spojených mikronárodů, která měla nahradit neaktivní UMSE a sdružuje především fiktivní státy.

Mezi Státem Gymnázium a Československem narostlo napětí ještě jednou, když Stát Gymnázium změnil svou zahraniční politiku 10. a 17. září a podepsal Wrythskou konvenci 28. září. Nedošlo však k žádným akcím, kromě stažení československého uznání suverenity Státu Gymnázium, a to i přes ofenzivní tón, ve kterém to bylo Československem formulováno.

Dnes již napětí mezi oběma státy vyprchalo, i přes vzájemné neuznávání suverenity. I přesto jsou však oba státy dodnes v jakési "studené válce", ve které se snaží dostat nové mikronárody v české komunitě pod svůj vliv.