Registrace je dostupná na hlavní stránce.
Fyrinijci
| Populace | |
|---|---|
| 876 až 907 tisíc | |
| Země s významnou populací | |
 Fyrinie: 690 707 (2017) | |
 Řecko |
61 204 (2015) |
 Československo |
42 394 (2018) |
 Libanon |
asi 40 000 |
 Morava |
21 137 (2018) |
 Turecko |
8 000 až 25 000 |
 Spojené státy meknijské |
3 158 (2017) |
 Jordánsko |
2 000 až 10 000 |
| 10 000 až 13 000 | |
| Jazyk(y) | |
| čeština, turečtina, arabština | |
| Náboženství | |
| deisté a ateisté; především bahaisté, maronitští křesťané a sunnitší muslimové | |
| Příbuzné národy | |
| Češi, Turci, Libanonští Arabové | |
Fyrinijci jsou slovansko-turkicko-semitský národ žijící převážně ve Fyrinii, který vznikl promícháním převážně tří etnických skupin - Čechů, Turků a syrskolibanonských Arabů na území Fyrinie, a to převážně mezi roky 1520 až 1741, kdy se původně česko-německé území dnešní Fyrinie důsledkem migrace zalidňovalo Turky a následně pod nadvládou Osmanské říše též syrskolibanonskými Araby. Ačkoliv došlo k výraznému promíchání jednotlivých etnických vrstev, Fyrinijci se stále dělí na tři přibližné větve, a to českou (39 %), tureckou (34 %) a arabskou (27 %). Většina Fyrinijců žije v samotné Fyrinii, podle sčítání lidu v roce 2018 jich zde žije téměř 691 tisíc. Další velká skupina Fyrinijců (cca 60 tisíc) žije v dnešním Řecku, kam pozvolně emigrovali především mezi roky 1741 až 1850 a 1948 až 1989. Přes 40 tisíc Fyrinijců pak žije v dnešním Československu, přibližně stejný počet jich žije v Libanonu, na Moravě jich žije přes 20 tisíc, v Turecku okolo 15 tisíc. Další skupinky žijí po celém světě, větší zastoupení mají však v Meknijsku a v Jordánsku (přes 3 tisíce).
Obsah
Historie
1520–1526: Příchod tureckého obyvatelstva
Fyrinijci jsou národ, který vznikl během přibližně 220 let, a to mezi roky 1520 a 1741. V té době bylo území dnes známé jako Fyrinie exklávou Osmanské říše. V roce 1520 do Fyrinie přišlo několik vln migrantů z Osmanské říše, které z tohoto území postupně vytvořily převážně tureckou oblast ve střední Evropě. Po dvou letech od první vlny (rok 1522) byla již Fyrinie převážně turecká. Původní české a rakousko-německé obyvatelstvo čelilo národnostnímu tlaku, který v roce 1524 eskaloval v násilné, územní a majetkové spory mezi nově příchozím a původním obyvatelstvem. Češi a Rakušané se po sérii násilností z území stáhli, což Turkům umožnilo nad územím převzít kontrolu. V roce 1526 území obsadily osmanské síly, které nad územím oficiálně převzaly kontrolu. Tato skutečnost je někdy nazývána jako fyrinijská revoluce v roce 1526.
1526–1741: Vliv Osmanské říše
Od roku 1526 až do roku 1741 ve Fyrinii probíhá tzv. turkifikace, tedy přetváření původního obyvatelstva na turecké obyvatelstvo. Do Fyrinie v tomto období přichází islám a osmanská turečtina. V té době do Fyrinie ale přes Osmanskou říši přícházeli i noví obyvatelé z Arabského světa, a to převážně z Levanty a Palestiny. To způsobilo i přes průběh turkifikace rozdělení obyvatelstva na tureckou a arabskou část. Ty však mezi sebou uržovaly poměrně vlídné a tolerantní vztahy, a tak pro Turky příchod Arabů do Fyrinie problémem nebyl.
1741–1895: Germanizace a čechizace
V roce 1741 na fyrinijské území vstupují habsburská vojska a přebírají kontrolu nad celým územím. Přes silný odpor arabskotureckého obyvatelstva však Habsburská monarchie svou nadvládu nad územím udrží. Nastává však germanizace, ale též čechizace Fyrinie. Příchod Čechů na území Fyrinie však arabskoturecké obyvatelstvo snáší lépe, než příchod Němců a Rakušanů.
