Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Fyrinijci: Porovnání verzí

Z Mikronárody Wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
Řádek 42: Řádek 42:
  
 
=== 1741–1895: Germanizace a čechizace ===
 
=== 1741–1895: Germanizace a čechizace ===
V roce 1741 na fyrinijské území vstupují habsburská vojska a přebírají kontrolu nad celým územím. Přes silný odpor arabskotureckého obyvatelstva však Habsburská monarchie svou nadvládu nad územím udrží. Nastává však germanizace, ale též čechizace Fyrinie. Příchod Čechů na území Fyrinie však arabskoturecké obyvatelstvo snáší lépe, než příchod Němců a Rakušanů.
+
V roce 1741 na fyrinijské území vstupují habsburská vojska a přebírají kontrolu nad celým územím. Přes silný odpor arabskotureckého obyvatelstva však Habsburská monarchie svou nadvládu nad územím udrží. Nastává však germanizace, ale též čechizace Fyrinie. Příchod Čechů na území Fyrinie však arabskoturecké obyvatelstvo snáší lépe, než příchod Němců a Rakušanů. Během následujících sto let probíhá celkové sbližování obyvatelstva, především Čechů, Turků a Arabů. Zlomový okamžik pro smíření obyvatelstva byl vznik [[Kirilmaz]]u v roce 1895, kde se tehdy největší národy ve Fyrinii, Češi, Turci a Arabové, prohlásili sjednoceným národem.
 +
 
 +
=== 1895–1910: Průnik bahá'í do Fyrinie ===
 +
Mezi roky 1895 do Fyrinie díky libanonským misionářům pronikalo poslední abrahamovské náboženství bahá'í. Tehdejší křesťansko-muslimští Fyrinijci, známí svou soudržností, začali k bahá'í konvertovat. Fyrinijci se tak stali prvním a posledním oficiálně bahaistickým národem na světě. V roce 1902 navštívil Fyrinii ‘Abdu’l–Bahá, hlava bahá'í od smrti jeho otce Bahá'u'lláha, zakladatele bahá'í, v roce 1892, až do jeho vlastní smrti v roce 1921. ‘Abdu’l–Bahá se zasloužil o rozšíření víry bahá'í nejen mezi Fyrinijce, ale i do celé Evropy. Mezi Fyrinijci se stal velmi výraznou osobností, v roce 1907 během svého pobytu v Kirilmazu byl prohlášen nejvyšší osobností Fyrinijců, což byla v té době vůdcovská role. Jeho manželka Munírih Khánum se po jeho smrti v roce 1921 v Haifě přestěhovala do Kirilmazu, kde v roce 1938 zemřela.

Verze z 8. 10. 2018, 18:49

Fyrinijci
Fyriniler / الفيرينياك
Populace
876 až 907 tisíc
Země s významnou populací
FyrinieFlag of Fyrinia.png Fyrinie: 690 707 (2017)
ŘeckoVlajka Řecka.png Řecko 61 204 (2015)
ČeskoslovenskoVlajkacs.png Československo 42 394 (2018)
LibanonVlajka Libanonu.png Libanon asi 40 000
MoravaMorava Morava 21 137 (2018)
TureckoVlajka Turecka.png Turecko 8 000 až 25 000
MeknijskoKMVvector.svg Spojené státy Meknijské 3 158 (2017)
JordánskoVlajka Jordánska.png Jordánsko 2 000 až 10 000
10 000 až 13 000
Jazyk(y)
čeština, turečtina, arabština
Náboženství
deisté a ateisté; především bahaisté, maronitští křesťané a sunnitší muslimové
Příbuzné národy
Češi, Turci, Libanonští Arabové

Fyrinijci jsou slovansko-turkicko-semitský národ žijící převážně ve Fyrinii, který vznikl promícháním převážně tří etnických skupin - Čechů, Turků a syrskolibanonských Arabů na území Fyrinie, a to převážně mezi roky 1520 až 1741, kdy se původně česko-německé území dnešní Fyrinie důsledkem migrace zalidňovalo Turky a následně pod nadvládou Osmanské říše též syrskolibanonskými Araby. Ačkoliv došlo k výraznému promíchání jednotlivých etnických vrstev, Fyrinijci se stále dělí na tři přibližné větve, a to českou (39 %), tureckou (34 %) a arabskou (27 %). Většina Fyrinijců žije v samotné Fyrinii, podle sčítání lidu v roce 2018 jich zde žije téměř 691 tisíc. Další velká skupina Fyrinijců (cca 60 tisíc) žije v dnešním Řecku, kam pozvolně emigrovali především mezi roky 1741 až 1850 a 1948 až 1989. Přes 40 tisíc Fyrinijců pak žije v dnešním Československu, přibližně stejný počet jich žije v Libanonu, na Moravě jich žije přes 20 tisíc, v Turecku okolo 15 tisíc. Další skupinky žijí po celém světě, větší zastoupení mají však v Meknijsku a v Jordánsku (přes 3 tisíce).

Historie

1520–1526: Příchod tureckého obyvatelstva

Fyrinijci jsou národ, který vznikl během přibližně 220 let, a to mezi roky 1520 a 1741. V té době bylo území dnes známé jako Fyrinie exklávou Osmanské říše. V roce 1520 do Fyrinie přišlo několik vln migrantů z Osmanské říše, které z tohoto území postupně vytvořily převážně tureckou oblast ve střední Evropě. Po dvou letech od první vlny (rok 1522) byla již Fyrinie převážně turecká. Původní české a rakousko-německé obyvatelstvo čelilo národnostnímu tlaku, který v roce 1524 eskaloval v násilné, územní a majetkové spory mezi nově příchozím a původním obyvatelstvem. Češi a Rakušané se po sérii násilností z území stáhli, což Turkům umožnilo nad územím převzít kontrolu. V roce 1526 území obsadily osmanské síly, které nad územím oficiálně převzaly kontrolu. Tato skutečnost je někdy nazývána jako fyrinijská revoluce v roce 1526.

1526–1741: Vliv Osmanské říše

Od roku 1526 až do roku 1741 ve Fyrinii probíhá tzv. turkifikace, tedy přetváření původního obyvatelstva na turecké obyvatelstvo. Do Fyrinie v tomto období přichází islám a osmanská turečtina. V té době do Fyrinie ale přes Osmanskou říši přícházeli i noví obyvatelé z Arabského světa, a to převážně z Levanty a Palestiny. To způsobilo i přes průběh turkifikace rozdělení obyvatelstva na tureckou a arabskou část. Ty však mezi sebou uržovaly poměrně vlídné a tolerantní vztahy, a tak pro Turky příchod Arabů do Fyrinie problémem nebyl.

1741–1895: Germanizace a čechizace

V roce 1741 na fyrinijské území vstupují habsburská vojska a přebírají kontrolu nad celým územím. Přes silný odpor arabskotureckého obyvatelstva však Habsburská monarchie svou nadvládu nad územím udrží. Nastává však germanizace, ale též čechizace Fyrinie. Příchod Čechů na území Fyrinie však arabskoturecké obyvatelstvo snáší lépe, než příchod Němců a Rakušanů. Během následujících sto let probíhá celkové sbližování obyvatelstva, především Čechů, Turků a Arabů. Zlomový okamžik pro smíření obyvatelstva byl vznik Kirilmazu v roce 1895, kde se tehdy největší národy ve Fyrinii, Češi, Turci a Arabové, prohlásili sjednoceným národem.

1895–1910: Průnik bahá'í do Fyrinie

Mezi roky 1895 do Fyrinie díky libanonským misionářům pronikalo poslední abrahamovské náboženství bahá'í. Tehdejší křesťansko-muslimští Fyrinijci, známí svou soudržností, začali k bahá'í konvertovat. Fyrinijci se tak stali prvním a posledním oficiálně bahaistickým národem na světě. V roce 1902 navštívil Fyrinii ‘Abdu’l–Bahá, hlava bahá'í od smrti jeho otce Bahá'u'lláha, zakladatele bahá'í, v roce 1892, až do jeho vlastní smrti v roce 1921. ‘Abdu’l–Bahá se zasloužil o rozšíření víry bahá'í nejen mezi Fyrinijce, ale i do celé Evropy. Mezi Fyrinijci se stal velmi výraznou osobností, v roce 1907 během svého pobytu v Kirilmazu byl prohlášen nejvyšší osobností Fyrinijců, což byla v té době vůdcovská role. Jeho manželka Munírih Khánum se po jeho smrti v roce 1921 v Haifě přestěhovala do Kirilmazu, kde v roce 1938 zemřela.