Registrace je dostupná na hlavní stránce.

Československá republika: Porovnání verzí

Z MicroWiki, encyklopedie mikronacionálního světa
Přejít na: navigace, hledání
m
(Související články)
Řádek 97: Řádek 97:
 
*[[Československá státní vyznamenání]]
 
*[[Československá státní vyznamenání]]
 
*[[Československá televize]]
 
*[[Československá televize]]
 +
*[[Parlament Československé republiky]]
 
*[[Seznam politických stran a hnutí v Československu]]
 
*[[Seznam politických stran a hnutí v Československu]]
 
*[[Seznam presidentů Československa]]
 
*[[Seznam presidentů Československa]]
 
*[[Seznam představitelů Československa]]
 
*[[Seznam představitelů Československa]]

Verze z 8. 5. 2018, 09:38

Československá republika
vlajka Československa
vlajka
znak Československa
znak
Hymna: Kdož jsú boží bojovníci
Geografie

Mapacsrn.png Poloha Československa

Hlavní město: Praha
Nejvyšší bod: Gerlachovský štít (2 654 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Jazyk: oficiálně českoslovenština
Náboženství: státem nepodporované žádné náboženství, převažuje však římskokatolické a evangelické
Státní útvar
Státní zřízení: polopresidentská demokratická republika
Vznik: 4. března 2018 ()
President: František Koblanský
Předseda vlády: Jan Laneček (ČSD)
Měna: Koruna československá (Kčs)
Mezinárodní identifikace
Národní TLD: .cs

Československo (oficiálně Československá republika) je středoevropský unitární stát sousedící s Německem, Polskem, Maďarskem, Rakouskem, Ukrajinou, Rumunskem, Meknijskem, Fyrinií, Státem Gymnázium, Lurkem, Radoslávií a Olilandem.

Politika

Československo je demokratická polopresidentská republika. První volby do jednokomorového parlamentu se konaly 6. dubna 2018. Jelikož v ČSR není systém koalic, nýbrž se moc rozdělí mandátově, v dnešních dnech Československá republika funguje s novou vládou, jíž předsedá Jan Laneček z ČSD. Presidentem byl přímou volbou zvolen František Koblanský.

Vláda v ČSR vládne po dobu 9 měsíců, president po dobu 10 měsíců.

Ústava

Po obnově ČSR byly schvalovány priority nové Československé republiky. (Podrobnější informace naleznete v článku Priority nového Československa.)

Ústav ČSR vyplývá právě z nich. Současná ústava se skládá právě z těchto priorit + úvodního slova, zkrátka až na pár detailů se neliší.

Volby

Od března 2018 mohou ve volbách do československého parlamentu volit i občané členských států UMSE.

Historie

Do roku 1992

O historii ČSR do roku 1992 si lze dohledat mnoho informací, kupříkladu na cs.wikipedia.org.

V letech 2014-2017

Podrobnější informace naleznete v článku Československo (2014-2017)

V roce 2014 byla Československá republika obnovena. Od počátku měl však téměř neomezenou moc ve státě František Otta-Šindelář, který z Československa udělal socialistický stát. Tato republika jakž takž přetrvávala do roku 2017, kdy se rozhodl, že se spokojí s vůdcovstvím Moravy a ČSR rozbil. Tou dobou se začínají vytvářet prvá protestní hnutí, která předcházela Straně za obnovení Československa (SOČ).

Čs. 4. odboj

Označení čs. 4 odboj je sporné. Někdo si pod tím představí i boj proti Šindelářově režimu v Československu v letech 2014-2017, avšak nejčastěji se tento termín používá pro snahu obnovit ČSR mezi lety 2017 a 2018. S tímto obdobím jsou spojena především s tzv. Vojsky národního sjednocení (VNS), působící na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dále je tento termín spojován právě s již zmíněnou politickou stranou SOČ, která vyvíjela činnost v ČR, MR a ilegálně i na Podkarpatské Rusi. Je nesporné, že SOČ a VNS mají obrovský podíl na obnově ČSR.

Obnova ČSR v roce 2018

Na počátku roku 2018 zaznamenala SOČ obrovský úspěch - vyhrála volby do tehdejšího jednokomorového Parlamentu ČR. Předsedou vlády ČR se tak stal předseda české SOČ František Koblanský. Po vyhrocených vztazích mezi ČR a MR byla vytvořena (ne moc úspěšná) konfederace Svazový stát Čech a Moravy (SSČM). Koblanský to považoval za jeden z možných kroků k obnově Československa. Chtěl Františka Šindeláře přesvědčit, aby se součástí konfederace stalo i Slovensko, avšak to bylo zámítnuto. Po vyhlášení SSČM, který Koblanský s Šindelářem vyhlásili bez vědomí kohokoliv jiného, nastal v ČR (kde byla vždy parlamentní demokracie) chaos a zmatek. Těchto událostí bylo třeba využít. Vznikla iniciativa Projekt Československo, která si kladla za cíl, získat k obnově ČSR podporu od sousedních států. Když se ukázalo, že tento projekt má po jasně definovaných podmínkách dostatečně velkou podporu v UMSE, nastala de facto revoluce, při které byla dne 4. března 2018 ČSR obnovena podle prvorepublikových hranic, avšak podle dohody z Projektu Československo, byla odstoupena veškerá území UMSE.

V ČSR v březnu a začátkem dubna 2018 zasedala prozatímní vláda složená z nestraníků a členů SOČ, která se po obnově Československa sloučila do jedné strany (předtím byla zvlášť registrována v Čechách, Moravě a Slovensku). Dne 6. dubna 2018 se konaly volby do jednokomorového parlamentu, které vyhrála Československá sociální demokracie a premiérem se stal její předseda Jan Laneček. (Podrobné výsledky těchto voleb naleznete v článku Československé parlamentní volby 2018.)

O několik dní později se konaly volby presidentské. Jednalo se o přímou volbu. Kandidovali bývalí čeští premiérové Karel Ondráš a František Koblanský, který nad Ondrášem nakonec vyhrál a bude tak čs. presidentem po dobu 10 měsíců.

Související články